Jaký je v rámci sustainable finance pohled ČR na probíhající debatu ohledně taxonomie? Nevzdáváme se stávajících ambicí snížit do roku 2030 emise o 55 % a jaký očekáváte další vývoj této diskuze?
Původním účelem nařízení o udržitelných financích, tedy nařízení o taxonomii, mělo být zavedení takového dobrovolného referenčního rámce pro soukromé investory ve finančním sektoru, který by jasně popsal ekonomické činnosti podle jejich udržitelnosti. Tím by bylo zajištěno, že by každý definoval udržitelnou činnost stejně. Financování ze zdrojů EU v současnosti stále častěji vyžaduje, aby ekonomická aktivita byla s kritérii taxonomie v souladu.
Česká republika se domnívá, že prahové hodnoty navrhované Evropskou komisí jsou neúměrně přísné. Mohlo by tak dojít k zásadnímu znevýhodnění některých technologií, o nichž jsme přesvědčeni, že mohou dosažení našich cílů v rámci dekarbonizace pomoci. Věříme totiž, že vodní elektrárny, nízkouhlíková výroba vodíku nebo plynové elektrárny mají obrovský potenciál. Pokud jde o vodík, i Evropská komise si uvědomuje, že přinejmenším v krátkodobém horizontu bude pro nastartování vodíkové ekonomiky zapotřebí jej vyrábět nejen z obnovitelných zdrojů energie, ale také z těch nízkouhlíkových. V některých případech, coby náhrada za pevná fosilní paliva, může totiž zemní plyn být nejrychlejším a nákladově nejefektivnějším způsobem snižování emisí skleníkových plynů. Přesto je taková výroba prozatím z udržitelných aktivit vyloučena.
Česká republika není zdaleka jediným členským státem, který si tato rizika uvědomuje. Nelze ani říci, že silnou kritiku vyjádřily pouze členské státy ze střední a východní Evropy. Existuje obava, že předložený návrh nás ke klimatickým cílům do roku 2030 nedovede, resp. že celý proces bude trvat mnohem déle.
Tzv. delegovaný akt, o který tu jde, měl dle nařízení o taxonomii vyjít už koncem roku 2020. Komise jej nicméně v tuto chvíli přepracovává. Obdržela totiž více než 46 000 připomínek v rámci veřejné konzultace a mnohé komentáře členských států v průběhu expertních konzultací. Předpokládá se, že revidovaná podoba by měla být hotova v polovině dubna t. r. Zástupci ČR společně s podobně smýšlejícími členskými státy neformálně komunikují s Evropskou komisí a vysvětlují své priority i výhrady. V posledních týdnech jsme ujišťováni, že naše specifika jsou chápána a připomínky budou zohledněny. Výsledná podoba kritérií by tak měla být realističtější.
text: Edita Hrdá, velvyslankyně, stálá představitelka ČR při EU
foto: archiv Stálého zastoupení ČR při Evropské unii
