Tomáš Tóth vystudoval dopravní inženýrství na Univerzitě Pardubice a dopravě zůstává věrný i ve svém profesním životě v rámci Skupiny ČD Cargo. Byl členem týmu připravujícího vyčlenění nákladní dopravy z Českých drah. Od konce roku 2020 je předsedou představenstva ČD Cargo, a.s.
Jste železniční nákladní dopravce s bohatou tradicí. Jaké jsou Vaše priority v rámci střední Evropy?
Působení společnosti ČD Cargo se již řadu let neomezuje pouze na teritorium České republiky, ale jsme stále významnějším hráčem na středoevropském trhu železniční nákladní dopravy. Skupina ČD Cargo dnes působí v sedmi zemích Evropy, což nám umožňuje prodlužovat přepravní ramena a poskytovat našim zákazníkům komplexní služby. S vlaky ČD Cargo, resp. jeho dceřiných společností je možné se setkat ve všech okolních zemích a v Maďarsku, v Chorvatsku pak očekáváme zahájení přeprav na vlastní licenci na přelomu let 2023/2024, licenci již vlastníme. Strategií, nebo prioritou chcete-li, je etablovat značku ČD Cargo na všech dopravních trzích v Evropě tak, abychom dokázali uspokojit potřeby našich zákazníků.
Příkladem úspěšného působení na zahraničních trzích může být naše rakouská pobočka. K její aktivaci došlo v polovině ledna 2019 a již v prvním roce aktivní činnosti přepravila 350 tisíc tun. V roce 2022 toto číslo narostlo na 1,9 mil. tun a podle oficiálních statistik rakouských úřadů tak stoupl tržní podíl ČD Cargo z 1,7 % v roce 2021 na 3 % v roce 2022. Dnes jsme šestým největším dopravcem v Rakousku a můžeme se pochlubit referencemi z přeprav dřeva, automotive, agrárních a chemických produktů nebo silničních návěsů. Podobně prostřednictvím pobočky působíme i v Německu, opět v komoditách automotive a zde také v kombi a chemie. Nejdéle působíme na trhu v Polsku, zde každoročně navyšujeme objemy přeprav a aktuálně zde vozíme přibližně 4 miliony tun zboží. Na Slovensku jsme čtyřka a Maďarsko je pro nás také klíčové. Řada přeprav je uskutečňována v synergii s „mateřským“ ČD Cargo. Dcery a pobočky podporujeme mimo jiné zázemím parku kolejových vozidel.
Inovace a ekologizace dopravy je dnes konkurenční nutností. Můžete přiblížit Vaše vize v oblasti alternativních pohonů na železnici?
ČD Cargo se řadí mezi společensky odpovědné firmy, takže oblast ekologie, nízkoemisní a bezemisní vozidla nás pochopitelně zajímají již delší dobu. Naše koncepce udržitelnosti a rozvoje parku železničních vozidel pro střednědobý horizont tak počítá s postupným utlumováním lokomotiv se spalovacím motorem. V ohledu implementace vhodných inovativních novinek v podobě alternativních pohonů ale samozřejmě musíme postupovat především podle toho, co nabízí trh a za jakých podmínek.
V současnosti přednostně vyhledávanou variantou jsou duální, tedy dvouzdrojové lokomotivy s kombinací elektrického pohonu a dieselového motoru. Byť se nejedná o zcela „bezemisní“ typ vozidla, přínos z pohledu snížení emisí, ale také energie je i tak neoddiskutovatelný. Provozní využití těchto vozidel je plánováno zejména pro průběžné a manipulační nákladní vlaky, obsluhu nezatrolejovaných kolejí a vleček. Zájem v této oblasti potvrzuje také poptávka uveřejněná ze strany ČD Cargo v prvním kvartálu letošního roku. Do budoucna se jako vhodná jeví varianta hybridní vozidlo, tedy kombinace elektrického a bateriového pohonu. Trh ale v tuto chvíli nenabízí vhodný produkt uplatnitelný v prostředí ČD Cargo, resp. nákladní železniční dopravě. Identická situace je prozatím na poli vodíkového pohonu. Nové technologie tak zatím neumožňují zajistit odpovídající trakční výkon pro těžké nákladní vlaky.
I přes výše uvedené bych rád zdůraznil, že železnice je díky elektrické trakci již nyní v podstatě bezemisní, tedy ekologická a zároveň násobně efektivnější, nebo chcete-li úspornější, co do spotřeby energie proti jiným pozemním módům dopravy. Více než 92 % výkonů naší společnosti je realizováno v elektrické trakci. Do budoucna tak půjde spíše o postupné snižování závislosti na fosilních palivech v rámci energetického mixu České republiky, resp. Evropy.
Zákazník mnohdy vyžaduje dopravu zboží just in time. Daří se Vám konkurovat kamionové dopravě?
Režim just in time již dnes není pouze výsadou kamionů. Kontejnery mají pevně stanovený termín lodění, pro nakládku pohonných hmot v terminálech je možné využít jen přesně stanovená okna a koneckonců i uhlí musí být do teplárny nebo elektrárny dodáno včas. To jen na vysvětlenou a teď zpět k otázce. Objem přepravovaného zboží se díky globalizaci dlouhodobě zvětšuje a většina tohoto zboží bohužel nekončí na železnici. Přitom ji v cestě za bezemisní dopravou budeme potřebovat více než dnes. Proto buďme chytří a investujme prostředky do modal-shiftu, do spolupráce obou, v budoucnu bezemisních módů dopravy tak, abychom se vyhnuli potřebě budování rozsáhlých energetických zdrojů. Budoucnosti, kde si železnice se silnicí nekonkuruje, ale spolupracuje. Ano, just in time je z tohoto pohledu velmi důležitý a do našeho „slovníku“ železničářů se tak bude promítat čím dál častěji. Z pohledu transformace v dopravě se musíme bavit o nákladech, o časovém harmonogramu a dalších aspektech. Ale musíme především začít. Využít bychom mohli třeba prostředky z modernizačního fondu (který je „plněn emisními povolenkami“), určené pro transformaci jednotlivých odvětví.
Rok 2022 byl pro ČD Cargo v historii jeden z nejtěžších. Jaká opatření jste přijali v oblasti řízení firmy?
Loňský rok byl pro ČD Cargo velice komplikovaný, ale musím říci, že naše výsledky jsou v porovnání s ostatními evropskými dopravci podobné velikosti velice dobré. Abychom jich dosáhli, museli jsme přijmout celou řadu opatření. Především jsme museli, v návaznosti na to, jak bezprecedentně rostly náklady, přistoupit k dvojí úpravě realizačních cen. Jsem rád, že většina našich obchodních partnerů argumenty pro navýšení přijala a nenechali nás v tom. Reagovat jsme museli i na změny vyvolané válečným konfliktem na Ukrajině. Jmenovat můžu například změny zbožových toků, které pro nás znamenaly mimo jiné hledání nových přepravních tras, překládacích kapacit nebo technologií. Příkladem může být zajištění exportu obilí z Ukrajiny, pro jehož úspěšnou realizaci jsme udělali opravdu maximum. Další opatření si vyžádal obrovský zájem o přepravy hnědého uhlí. Se žádostí o jeho přepravu se na nás obraceli i zákazníci, kteří přešli na vytápění plynem nebo biomasou. Museli jsme změnit priority v opravárenství, personálně posílit naši ústeckou provozní jednotku atd.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Daniel Kuczob, Peter Melicher, Michal Roh
