Rozhovor s generálním ředitelem HZS ČR, genpor. Ing. Vladimírem Vlčkem, Ph.D., MBA, přináší mnoho podnětných informací o současné úrovni krizového řízení a jeho připravované aktualizaci, která se týká nejen státní správy a samosprávy, ale i role bezpečnostních manažerů firem.
Pane generále, hasičský záchranný sbor patří do systému krizového řízení. Jaké nové výzvy před Vámi stojí a jak je dovedete zabezpečit?
Stávající systém krizového řízení vznikl v roce 2001, a to zejména v návaznosti na rozsáhlé povodně v roce 1997. Od té doby prošel mnoha zkouškami své funkčnosti. Zejména specifické krizové situace spojené s pandemií onemocnění covid-19 v letech 2020 až 2022 a s uprchlickou vlnou v roce 2022 související s invazí Ruské federace na Ukrajinu jej prověřily i z mnoha dalších úhlů, což vedlo k identifikování slabých stránek a nedostatků současného systému krizového řízení.
Ačkoli se ukazuje, že jde ve svém základu o funkční systém, je nezbytné jej modernizovat a přizpůsobit současným bezpečnostním hrozbám, změnám klimatu i vývoji právního prostředí. MV a GŘ HZS spolu s příslušnými ministerstvy i zástupci krajů a obcí dokončují práce na novele krizového zákona, která upraví zejména oblasti vyhlašování krizových stavů a krizových opatření, ukládání opatření během krizového stavu, náhrady výdajů a sankce. Velkou pozornost věnujeme i vývoji informačního systému krizového řízení, který bude sjednocovat komunikaci krizových štábů na místní a centrální úrovni a poskytne nástroje pro informování obyvatel, organizaci evakuace, poskytování humanitární pomoci a pro plnění dalších úkolů orgánů krizového řízení. Připravujeme i zavedení systému cell-broadcast, který umožní rychlé předání informací o hrozícím nebezpečí občanům na přesně definovaném území ČR. Samozřejmě je nutno konstatovat, že zajištění bezpečnosti stojí nemalé finanční prostředky a historicky se do oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení příliš finančně neinvestovalo. A to nás jako ČR bezesporu čeká.
Ochrana kritické infrastruktury, kde hraje klíčovou roli energetický sektor, je i o komunikaci s bezpečnostními manažery těchto firem. Na jaké úrovni je tato komunikace?
V současné době je problematika ochrany kritické infrastruktury zakotvena v krizovém zákoně, do kterého byla transponována směrnice EKI. V případě prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem není organizační složka státu, pak byl doposud celý proces decentralizován, kdy prvky kritické infrastruktury určovala samotná věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka opatřením obecné povahy, a následně o tomto určení bez zbytečného odkladu informovala Ministerstvo vnitra. V návaznosti na přijetí nové směrnice CER připravuje MV nový zákon k ochraně kritické infrastruktury, který přináší nové pojetí odolnosti subjektů KI, kdy není hlavní důraz kladen na prvek kritické infrastruktury ve smyslu budovy, zařízení, infrastruktury, ale na celkové zajištění poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury. Popis změn by vydal na samostatný článek, proto se soustředím na změny v oblasti personální.
Návrh zákona umožňuje subjektu KI definovat své pracovníky a kritické pracovníky, bez jejichž přítomnosti subjekt není schopen zajistit plnění své služby. Tyto seznamy mohou orgány krizového řízení velmi rychle využít například při vydávání povolení ke vstupu do uzavřených území, jak jsme to všichni zažili během pandemie covidu-19. Nově návrh zákona zavádí povinnost subjektu KI jmenovat manažera kritické infrastruktury, který bude plnit konkrétní úkoly v oblasti zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury. Manažer kritické infrastruktury bude muset splňovat odborné požadavky podle návrhu zákona a bude přímo podřízen vrcholovému řídícímu pracovníkovi příslušného subjektu KI. Tolik úvod k připravovaným změnám v oblasti ochrany KI.
Všichni vnímáme, že energetika je klíčovou oblastí, která ovlivňuje naše životy i fungování státu. I proto jsme v loňském roce organizovali zátěžové testy odolnosti subjektů v oblasti energetiky, do kterých se zapojili zástupci z výroby elektrické energie a distribuční a přenosové soustavy elektrické energie, konkrétně ČEPS a. s., ČEZ, a. s., ČEZ Distribuce, a. s., EG.D, a. s., a PREdistribuce, a. s., zástupci MPO a NÚKIB. Příprava tohoto cvičení, organizace průběhu ani nalezení shody na vyhodnocení cvičení by nebyly možné bez dlouhodobé, úzké spolupráce bezpečnostních manažerů energetických firem s odborníky HZS ČR na všech úrovních, centrální i krajské. Výsledkem spolupráce je i on-line výměna dat o výpadcích na distribuční síti mezi dispečinky distributorů a operačními středisky HZS nebo přímé propojení krizových štábů distributorů se štáby HZS a krizovými štáby krajů.
Orgány samosprávy krajů a obcí mnohdy řeší krizovou situaci na lokální úrovni. Je spolupráce krizových manažerů samospráv dostatečně kvalitní?
Našimi partnery v oblasti krizového řízení jsou zejména pracovníci krizového řízení krajských úřadů i úřadů obcí s rozšířenou působností. Spolupracujeme nejen v přípravné fázi při zpracování krizových a havarijních plánů, ale i při řešení konkrétních mimořádných událostí a krizových situací. Spolupráce se projevuje i v oblasti přijetí konkrétních technických či organizačních opatření, která zvyšují odolnost daného území. Osobně hodnotím tuto spolupráci jako velmi dobrou a chtěl bych i poděkovat našim kolegům z krajských a obecních úřadů za jejich přístup. Nelze nezmínit i roli hejtmanů a na úrovni obcí i jejich starostů. Ti jsou kromě jiných povinností při správě svého úřadu i krizovými manažery. Jsou to právě oni, na které kladou četné povinnosti příslušné zákony a mají i přímou odpovědnost za své občany. Např. spolupráce příslušníků HZS se starosty obcí je na vysoké úrovni zejména tam, kde už v minulosti došlo k mimořádné události typu povodně či vichřice. Ale i většina ostatních starostů vnímá potřebu připravovat úřad i občany na následky mimořádných událostí. Měl-li bych Vaši otázku shrnout – všichni si uvědomujeme, že nelze zvládat mimořádnou událost či krizovou situaci bez otevřené spolupráce a vzájemné pomoci. Naším společným úkolem je chránit životy a zdraví občanů, jejich majetek i prostředí, ve kterém všichni žijeme.
Podnikatelská sféra se primárně soustředí na byznys a role krizových manažerů ve firmách mnohdy není na odpovídající úrovni. Je dnes situace odlišná?
Nemohu mluvit za všechny podnikatelské subjekty v ČR, ale pro ty klíčové z pohledu zajištění odolnosti ČR při mimořádných událostech a krizových situacích to určitě neplatí. Většina těchto subjektů si uvědomuje důležitost přípravy svých krizových manažerů pro zajištění přežití celé firmy po odeznění přímých následků mimořádné události. Zodpovědné firmy po zkušenosti s řešením následků povodní, vichřic či pandemie covidu-19 plánují a přijímají nezbytná technická i organizační opatření pro případ výpadku v dodávkách energií, surovin a svých subdodavatelů. V tom je role krizového manažera nenahraditelná.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: HZS ČR
