Strojírensko-energetická skupina TEDOM patří mezi nejvýznamnější evropské hráče v oblasti kogenerace, tedy společné výroby elektřiny a tepla. V roce 2024 ji koupil japonský gigant Yanmar, pro kterého to byla největší akvizice v historii. O tom, jak se mění tempo růstu firmy, mezinárodní ambice i role kogenerace v moderní energetice, mluví v rozhovoru Ladislav Zeman, generální ředitel skupiny TEDOM.
TEDOM už na českém trhu působí déle než 35 let, přičemž v oblasti kogenerací patříte mezi klíčové hráče v rámci celé Evropy. Co jsou v současné době pilíře vašeho byznysu?
Za více než 35 let jsme vyrostli z výrobce kogeneračních jednotek na firmu, která řeší energetiku zákazníka ze všech úhlů. Kogenerace zůstává naším důležitým pilířem, za dobu naší existence jsme prodali 10 000 kogeneračních jednotek do 50 zemí světa, s instalovaným výkonem přes 2300 MW. Ročně dodáváme zhruba 200 až 400 nových kusů do desítek zemí na celém světě. Ale kromě toho jsme dodavateli komplexních ESCO služeb včetně dodávek i výkupu energií.
To odpovídá tomu, jak dnes energetika skutečně funguje. Firmy a instituce neřeší jen technologii, ale celý systém a my jsme schopni pokrýt všechny jeho části. Skupina TEDOM má dnes přes 1100 zaměstnanců a silné zázemí v tuzemských výrobních závodech v Jablonci nad Nisou, Třebíči, Hořovicích a Výčapech. Jsme tak mimořádně silným domácím hráčem a zároveň firma s globálním vlivem a ambicí.
Co konkrétně pro TEDOM znamená být součástí skupiny Yanmar v praxi? Získali jste díky tomu přístup k inovativním technologiím, know-how, procesům nebo silnější investiční zázemí?
Spolupráce se skupinou Yanmar nám přináší silnější zázemí pro růst, sdílení know-how a otevřela nám dveře na zahraniční trhy včetně asijských, které se stávají motorem globální ekonomiky. V předešlých letech jsme vyrostli v zahraničí i prostřednictvím akvizic společností Intergen v Itálii a EuroSite Power ve Velké Británii. Díky tomu jsme opět posílili v oblastech vysokoúčinné výroby elektřiny, tepla, ESCO službách i digitálních řešeních pro decentralizovanou energetiku.
Dlouhé roky se specializujete na kogenerační jednotky. Podle čeho nejrychleji poznáte, že kogenerace v konkrétním případě dává smysl?
Pokud specifický provoz potřebuje stabilní dodávky tepla a elektřiny, kogenerace dává takřka vždy smysl. Žádný jiný zdroj nedosahuje takové efektivity, protože u kogenerace řízeně vyrábíte teplo v podstatě jako vedlejší produkt výroby elektřiny. Nezastupitelnost kogeneračních jednotek platí zvlášť tam, kde by výpadek mohl být katastrofální, typicky v nemocnicích, teplárnách nebo průmyslových podnicích. To jsou segmenty, kde máme dlouhodobě silné zastoupení v Česku i v zahraničí.
Zvažujeme ale i širší kontext energetiky. Kogenerace v Evropě dlouhodobě zajišťuje výrobu zhruba 12 % elektřiny a 16 % tepla, nicméně tento podíl roste. Důvodem je to, že výroba z obnovitelných zdrojů z podstaty osciluje, a proto je nutné mít spolehlivý a flexibilní zdroj, který je může ve vhodný moment rychle a spolehlivě doplnit. To je jedna z věcí, která posouvá byznys s kogeneracemi dopředu.
Když město nahrazuje jeden velký zdroj menšími blízko odběratelům, v čem kogenerace nejvíc pomáhá a kde naopak naráží?
V kontextu probíhající energetické transformace se bez kogenerace neobejdeme, a to především kvůli její zmiňované vysoké energetické účinnosti přesahující 90 procent. Navíc je možné kombinovat ji s dalšími zdroji, což je v decentralizaci výroby energie velká výhoda spolu s tím, že jednotka může fungovat přímo v místě odběru – nehrozí jí tak ztráty tepla během dopravy jako v případě centrálních zdrojů.
Důležitou součástí naší nabídky jsou ale i související služby. Provoz na dálku, včasná diagnostika a mimo jiné servisní zásah do 6 hodin včetně dostupnosti náhradních dílů, čímž jsme unikátní nejen na českém trhu. Právě to bývá pro provozovatele včetně samospráv mnohdy stejně důležité jako technologie sama.
Bohužel stále narážíme na to, že některé segmenty kogeneraci stále přehlížejí. Zákazníci logicky znají „stará dobrá” řešení, ať už jsou to kotle, případně turbíny. V případě transformace teplárny se ale rozhoduje na 20 až 30 let dopředu. Proto je důležité zvážit všechny varianty a jak zapadají do provozních podmínek a scénářů a dívat se na to, jaký je trend.
Pozitivní je, že povědomí o kogeneraci stoupá, protože kombinuje výhody, které ostatní zdroje prostě nabídnout nemohou.

Jak kogenerace pomůže nahradit uhlí, aby se to co nejméně propsalo do ceny tepla pro odběratele?
U náhrady uhlí je klíčové, aby změna dávala smysl technicky i ekonomicky. Kogenerace pomáhá tím, že spojuje výrobu tepla a elektřiny dohromady. Ve srovnání s oddělenou výrobou, tedy tradičními elektrárnami či kotli, umí podle typu provozu ušetřit zhruba 10 až 30 % energie, což je přesně parametr, který pomáhá držet náklady pod kontrolou. Když je navíc dobře navržená jako součást širšího energetického mixu, může významně ulehčit přechod od uhlí i z pohledu ceny pro domácnosti a firmy.
A je tu samozřejmě přesah, který se dá také vyčíslit penězi. Menší znečištění ovzduší s možností přejít do budoucna na zdroje bez emisní stopy, kterým legislativní i tržní vývoj nahrává stále víc.
Jak vypadají nejtypičtější instalace TEDOMu? Co jste se z těch projektů naučili a co byste příště udělali jinak, aby se projekty daly snadno opakovat?
V Česku a regionu jde hlavně o nemocnice, teplárny, průmyslové podniky a municipality. Ve světě jsou to navíc komunální sektor, zemědělství či obchodní centra. Díky tomu máme zkušenost jak s lokálními aktéry, tak s nadnárodními hráči, kteří řeší energetiku napříč více zeměmi. Dobrý příklad adaptability vidíme i na Ukrajině, kam zanedlouho dodáme stou kogenerační jednotku.
Takřka vždy jsou to komplexní projekty, kde kogenerace funguje v rámci širšího řešení. Dobře se doplňuje třeba s fotovoltaikou – ta funguje, když je teplo a je třeba vyrábět jen elektřinu, kogenerace ji doplní, když začíná být zima nebo méně svítí slunce a kromě elektřiny je třeba právě i teplo.
Umějí vaše kogenerační jednotky využívat i jiné plyny než zemní plyn?
Ano, a je to jedna z důležitých výhod kogenerace v kontextu energetické transformace. Vedle zemního plynu se v praxi používají i další plynná paliva podle konkrétního provozu, například bioplyn, kalový plyn nebo důlní plyn. Naše kogenerační jednotky jsou už při instalaci připravené na různé typy paliv a jejich směsi. Zákazníci tak nejsou svázaní jedním nastavením a mohou využít například biometan, který roste na důležitosti. Díváme se ale i dál a chystáme mimo jiné vodíkové aplikace.
Děkujeme za rozhovor.