ACCESS EU radí firmám v evropských veřejných záležitostech, v nastavení souladu záměrů s politikami a legislativou EU, ve financování a ve strategii čerpání dotací a úvěrových schémat. Pomáhá také s budováním vztahů s klíčovými stakeholdery v Bruselu. Výkonný ředitel firmy Filip Drnec dává v rozhovoru nahlédnout pod pokličku dění v evropských institucích a popisuje, jak se firmy mohou připravit na změny pravidel i nové priority příštího rozpočtového období.
Evropská komise 16. července 2025 představila návrh víceletého rozpočtu EU pro období let 2028 až 2034. Kde podle vás vznikne největší prostor pro české firmy?
Příprava víceletého finančního rámce pro následující období potrvá až do konce roku 2027. Do té doby mají české firmy příležitost zasáhnout do jednání a promítnout do něj své oprávněné potřeby a zájmy. A měly by ji využít na maximum. Největší příležitosti na ně budou čekat především v rámci programů přímo na unijní úrovni, kde tuzemské i další středo- a východoevropské podniky v čerpání doposud zaostávají za západní konkurencí. Potřeba aktivního zapojení tuzemských subjektů navíc dále poroste s tím, jak bude v následujících letech klesat množství uvolněných prostředků v rámci tzv. kohezních fondů na národní úrovni, tedy prostředků, které rozdělují ministerstva.
V prostředí, kde část veřejnosti stále vnímá lobbing kontroverzně, jak nastavujete spolupráci klientů s institucemi, aby obstála před interními požadavky compliance, médii i stakeholdery?
Je pravda, že Češi stále vnímají slovo lobbing poněkud pejorativně. Faktem ale je, že v prostředí Evropské unie a v dalších vyspělých zemích se jedná o zcela legitimní nástroj komunikace zájmů firem a organizací směrem k institucím a zákonodárnému sboru. EU má navíc mnohé nástroje, kterými zajišťuje, aby celý proces byl transparentní. Jako ACCESS EU jsme tak zapsáni v Rejstříku transparentnosti EU, což je jedna z nezbytných podmínek pro profesionální komunikaci s bruselskými stakeholdery.
Zákonodárci zároveň z principu věci nemohou mít detailní znalost všech problematik a specifik jednotlivých sektorů. Právě skrze lobbing jim podniky mohou přinést potřebné know-how, upozornit na problémy z praxe, a dokonce navrhnout jejich efektivní řešení. Efektivita podnikatelského prostředí je jedním ze základních předpokladů ekonomického růstu. Proto musí mít firmy možnost své potřeby a zkušenosti systematicky komunikovat.
Kde firmy v rámci snah o evropské financování nejčastěji chybují a ztrácejí čas i peníze?
Často se stává, že firmy přicházejí s již hotovým projektem, který se následně snaží dodatečně „našroubovat“ na už existující politiku nebo dotační výzvu. To většinou nefunguje. Pokud chtějí uspět, je potřeba projekt od začátku obsahově navázat na evropské priority a umět ho politicky i věcně prodat. Éra plošných peněz typu React-EU je pryč. Dnes uspějí ti, kteří se dokáží přizpůsobit strategickému směřování Evropské unie.
Jako skvělý příklad z praxe můžeme uvést našeho klienta, který nás se svým plánem na vybudování horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna oslovil včas, již v samých začátcích projektu v roce 2023. Právě díky tomu jsme mohli připravit komplexní strategický komunikační plán, sladit jej s prioritami Evropské komise a získat tak pro projekt nezbytnou podporu Evropské unie.
Legislativní a dotační proces v EU je dlouhodobý a komplexní – začíná přípravou, budováním vztahů, pochopením politických priorit, teprve poté logicky vyúsťuje do financování a reálného vlivu na směřování věcí. Kontinuální komunikací, účastí na politických akcích na půdě Evropského parlamentu a systematickou prací se stakeholdery se nám pro projekt podařilo získat širokou podporu europoslanců, zástupců Komise i dalších klíčových úředníků.
Výraznou položkou nového evropského rozpočtu by měla být také obrana. Výdaje s ní spojené mají podle plánu Evropské komise růst až na desetinásobek. Jak zásadně se mění přístup EU právě k tomuto odvětví?
Můžeme sledovat, že Evropská unie v kontextu současné geopolitiky pomalu přehodnocuje svůj dosud poměrně striktní přístup k financování obranného průmyslu. Nový rozpočet, který počítá s částkou 131 miliard eur na obranu, je toho důkazem.
Evropa začala v oblasti obranné politiky viditelně jednat už před dvěma lety, kdy byla přijata vůbec první Evropská obranná průmyslová strategie. Ta představuje klíčový rámec pro posílení spolupráce mezi členskými státy i pro budoucí financování evropského obranného průmyslu. Mimo jiné vyzývá Evropskou investiční banku k přezkoumání své úvěrové politiky vůči obranným projektům.
Ačkoliv by tyto změny mohly a měly být rychlejší, už dnes mají české firmy příležitost usilovat o finanční podporu svých investic z nástrojů, jako je například EDF, historicky ASAP a v nejbližší budoucnosti EDIP. Být aktivní přitom neznamená jen získat finance, ale především udržet krok s konkurenty ze zemí, jako jsou Francie či Německo, kteří o tyto prostředky usilují už nyní.
Děkujeme za rozhovor.
