Janáčkovo kulturní centrum má Filharmonii Brno přinést koncertní sál s prvotřídní akustikou a městu silnější postavení v evropském kulturním prostoru. Primátorka Brna Markéta Vaňková mluví o významu stavby, jejím financování, zpoždění kvůli archeologickému nálezu i budoucím provozu sálu.
Brno na nový koncertní sál čekalo desítky let. Co podle vás Janáčkovo kulturní centrum změní na postavení města v evropském kulturním prostoru?
Díky Janáčkovu kulturnímu centru bude mít konečně mezinárodně respektovaná a oceňovaná Filharmonie Brno možnost koncertovat v sále s prvotřídní akustikou pro symfonickou hudbu. Navíc se výrazně zlepší šance, že bude možné zvát na hostování významné zahraniční interprety. Ti při výběru míst, kde budou vystupovat, zohledňují nejen kvalitu orchestru, ale i kapacitu sálu a jeho parametry. Vzhledem k tomu, že za zvukovou stránkou projektu stojí špičkový akustik Yasuhi sa Toyota, naše město a jeho sál by tak měly být pro umělce atraktivní lokalitou v minimálně evropské konkurenci.
Stavba patří k největším kulturním investicím v České republice. Jak město hlídá termín, cenu a kvalitu projektu?
Brno i jeho spoluinvestor, což je městská společnost Brněnské komunikace, mají bohaté zkušenosti s veřejnými zakázkami na stavbu velkých investic i s kontrolou prací u takto významných projektů. Bavíme-li se o kultuře, pak musím samozřejmě zmínit multifunkční halu u brněnského výstaviště, kterou chceme otevřít ještě letos. Je za námi také třeba stavba tří úseků velkého městského okruhu ve spolupráci s Ředi telstvím silnic a dálnic nebo vybudování brněnské náplavky, tedy protipovodňových opatření blízkých přírodě, na dohled od centra města. Náš standard je v těchto věcech na vysoké úrovni, nebylo třeba přijímat žádná mimořádná opatření.
Která rizika považujete v této fázi výstavby za nejvážnější a jak má město připraveny krizové scénáře?
Stavby v intravilánu města jsou vždy rizikové. Musí se řešit dopravní obslužnost či omezovat hlučné práce. Stává se i to, že při sebelepších průzkumech narazíte na sítě, o nichž se nevědělo, což může způsobovat komplikace a průtahy. V historickém centru je navíc velká pravděpodobnost archeologických nálezů. To se stalo i v případě Janáčkova kulturního centra. Sice jsme díky předešlým výzkumům v lokalitě nějaké nálezy očekávali, ale že půjde o torzo domu ze 13. století, to nešlo předvídat. Chceme ho přesunout do budoucího vnitrobloku Janáčkova kulturního centra, kde bude volně přístupný. Je to ovšem poměrně komplikované a časově náročné, takže se celá stavba bohužel zpozdí.
Na financování se vedle města podílejí také Ministerstvo kultury, Jihomoravský kraj a Brněnské komunikace. Proč město zvolilo právě tento model a jakou roli v projektu plní městské společnosti?
Nový špičkový koncertní sál svým významem výrazně překračuje hranice města. Je tedy logické, že jsme o kofinancování požádali Ministerstvo kultury a Jihomoravský kraj, a jsem velmi ráda, že jsme od obou těchto subjektů získali dotace. Brněnské komunikace jsou spoluinvestorem, protože budou dokončovat podzemní parkování, jehož hrubá stavba je první etapou projektu z roku 2018. To pak bude následně také bude provozovat.
Jak má po otevření fungovat ekonomický model sálu a jak bude nastavena spolupráce města s Filharmonií Brno?
Řešíme, kdo bude Janáčkovo kulturní centrum provozovat. První možností je, že se provozovatelem stane Filharmonie Brno. Druhou variantou je zajištění provozu jiným subjektem. Nicméně naše rozhodnutí nebude mít vliv na rozsah využívání sálu filharmonií ani na výdaje z rozpočtu města Brna. Otevřením nového sálu by totiž nemělo dojít k výraznému navýšení provozních dotací. I v pesimistických scénářích předpokládáme, že by se dotace navyšovala o jednotky procent, maximálně o deset procent.
Může tak velká investice do jednoho kulturního projektu oslabit podporu menších kulturních institucí, festivalů a nezávislé scény, nebo ji naopak může posílit?
Nový sál kulturu a její význam posílí. Brno je město s kvalitní a dramaturgicky široce rozkročenou kulturní scénou, jejíž renomé díky Janáčkovu kulturnímu centru ještě významně vzroste. Nebudou ho využívat jen posluchači z Brna či jižní Moravy, jeho přesah je nadregionální a jistě i mezinárodní. Do Brna tak přiláká další návštěvníky, kteří si užijí nejen koncerty v novém sále, ale dá se předpokládat, že pobyt u nás využijí i k dalším kulturním zážitkům. n Město Brno má schválenu Strategii kultury a kreativních odvětví. V ní je jednoznačně definována nezastupitelná úloha páteřních příspěvkových organizací i kulturní infrastruktury. Do těchto kategorií spadají Filharmonie Brno i Janáčkovo kulturní centrum. Jeho stavba, zprovoznění a zajištění programové nabídky tedy patří mezi naše klíčové cíle v oblasti kultury. A tomu odpovídá i rozpočtový výhled města Brna. Nadto je třeba si uvědomit, že rozpočty rozlišují mezi investicemi, což je například výstavba nového sálu, a provozem, což jsou prostředky, které město dává na fungování kultury v celé její škále – od námi zřizovaných velkých divadel přes menší příspěvkové organizace až po nezávislou scénu. Čili to, že realizujeme jednorázovou investici, neznamená dlouhodobý pokles peněz na ostatní kulturní dění.
