Jakub Landovský, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR, vysvětluje, proč obranu Česka nelze redukovat pouze na armádu a jak mohou investice do bezpečnosti podpořit odolnost, inovace i hospodářský rozvoj.
Jak v roce 2026 skloubit plnění závazků vůči NATO s efektivní podporou a zapojením českého obranného průmyslu do modernizace armády?
Současné bezpečnostní prostředí je stále složitější a méně předvídatelné. Tradiční vojenské hrozby se prolínají s hybridním působením, dezinformacemi či kybernetickými útoky, a proto je zřejmé, že obranu Česka nemůže zajišťovat výhradně Armáda ČR, jakkoli zůstává jejím klíčovým pilířem. Krize zasahují celou společnost a vyžadují koordinovanou reakci státu, soukromého sektoru i občanů.
Nová geopolitická realita zároveň přeje připraveným a může být impulsem i pro hospodářský rozvoj. Ostatně EU plánuje v příštím rozpočtovém rámci investovat až 130 miliard eur do obranných projektů, přičemž nejde jen o klasické vojenské prostředky, jako jsou tanky či letouny. Důležité budou na první pohled méně viditelné otázky, jako odolnost kritické infrastruktury v energetice, dopravě či zdravotnictví, ale také výzkum a inovace, které představují klíč k udržení technologického náskoku.
Příprava na krizové scénáře je dnes fakticky podmínkou dlouhodobého úspěchu firem na rozkolísaných trzích, kde rozhoduje schopnost rychlé adaptace. Zajištění bezpečnosti patří logicky i mezi hlavní priority vlády, zároveň však zvyšuje nároky na spolupráci a zapojení všech institucí, firem i občanů.
