Tomáš Aberl, radní města Brna. Foto: Magistrát města Brna.
Město investuje do velkých arén, stadionů i sportovišť pro každodenní využití. Radní Tomáš Aberl vysvětluje, podle čeho Brno určuje priority, jak podporuje kluby a proč musí nové projekty obstát také provozně, energeticky a ekonomicky.
Brno v posledních letech výrazně investuje do sportovní infrastruktury. Letos má dokončit multifunkční T-Mobile ARENU, pokračuje příprava nového fotbalového stadionu za Lužánkami a plánujete také víceúčelovou halu pro dráhovou cyklistiku a atletiku. Podle jakých kritérií město rozhoduje, které velké sportovní projekty dostanou přednost, a co dnes Brnu v jeho sportovní infrastruktuře chybí nejvíce?
Při rozhodování o velkých sportovních investicích vycházíme z dlouhodobé strategie rozvoje sportu v Brně a z reálných potřeb sportovců i obyvatel. Před dvěma lety jsme přijali novou Koncepci sportu města Brna, která stanovila jasné priority dalšího rozvoje. Posuzujeme přínos projektu pro sport, počet uživatelů, možnost pořádání významných akcí i jeho význam pro rozvoj města. Brno je druhým největším městem České republiky a významným sportovním centrem. Přesto zde dlouhodobě chyběla infrastruktura odpovídající jeho velikosti a ambicím. Dokončujeme proto T-Mobile ARENU, připravujeme nový fotbalový stadion ve spolupráci se soukromým investorem a rozvíjíme také projekt víceúčelové haly pro dráhovou cyklistiku a atletiku v rámci Národního sportovního centra Brno. Tyto stavby řeší dlouhodobé deficity a posouvají Brno mezi moderní evropská sportovní města.
Velké arény a stadiony přitahují pozornost, každodenní sportovní život města však stojí především na menších klubech, tělovýchovných jednotách, dětech a dostupných sportovištích v jednotlivých městských částech. Jak chce Brno v příštích letech udržet rovnováhu mezi strategickými stavbami a podporou sportu, který mohou pravidelně provozovat běžní obyvatelé?
Sportovní politika města nestojí pouze na velkých stavbách. Ty jsou důležité pro prestiž města a vrcholový sport, stejně zásadní je však každodenní práce klubů, trenérů a dobrovolníků, kteří přivádějí děti ke sportu. Vedle strategických projektů proto investujeme do školních hřišť, menších sportovišť a výrazně podporujeme sportovní kluby. Jen letos směřovalo téměř 140 milionů korun do mládežnického sportu, více než 120 milionů korun do vrcholového sportu a přibližně 80 milionů korun do provozu sportovišť. Díky a spoustě další dotačních titulů a individuálních dotací, patří Brno mezi největší podporovatele sportu mezi českými městy.
Nová sportoviště znamenají pro město nejen investiční náklady, ale také dlouhodobé výdaje na provoz, energie a obnovu technologií. Jak Brno při plánování nových projektů pracuje s jejich ekonomickou a energetickou udržitelností a co musí moderní městské sportoviště splňovat, aby obstálo i za deset nebo dvacet let?
Moderní sportoviště dnes nelze hodnotit pouze podle velikosti nebo architektury. Stejně důležitá je jeho dlouhodobá provozní udržitelnost. Proto u každého projektu sledujeme celkové životní náklady, energetickou náročnost, využití moderních technologií i flexibilitu provozu. Nové sportovní stavby musí být energeticky efektivní, využívat chytré systémy řízení a být multifunkční, aby sloužily sportovním organizacím i veřejnosti po mnoho dalších desetiletí. Naším cílem je budovat infrastrukturu, která bude nejen důstojnou vizitkou Brna, ale také odpovědnou investicí vůči budoucím generacím a městskému rozpočtu
