Iveta Černá vystudovala architekturu, poněvadž odmala měla vztah k historii a výtvarné tvorbě. To ji formovalo pro historii architektury. Z tohoto důvodu se ochrana památek stala jejím celoživotním posláním, a to nejen v práci pro národní památkový ústav v Brně, ale následně i v pozici ředitelky vily Tugendhat. Je nositelkou Ceny města Brna a členkou organizačního výboru nadace Iconic Houses, která sdružuje ikonické obytné stavby světové architektury 20. století.
Vážená paní ředitelko, znovuzrození vily Tugendhat je poznamenáno nejen osudem původních majitelů, ale moderním pohledem na architekturu jejího autora. Jaký je odkaz vily pro dnešní umění a architekturu?
Vzájemné porozumění mezi zadavateli a architektem bylo jedním z klíčových faktorů ovlivňujících výslednou podobu stavby. Greta i Fritz Tugendhatovi sdíleli společné představy moderního prostorného domu s jasnými a jednoduchými tvary. Byli okouzleni prací Miese van der Rohe v Berlíně a Stuttgartu, a proto již tehdy proslulého německého avantgardního architekta oslovili. Mies měl tehdy jedinečnou příležitost navrhnout rodinný dům téměř bez jakýchkoliv limitů, použít vzácné přírodní materiály a experimentovat v rámci dispozičního, technického a výtvarného řešení prostoru. Architekt poprvé v dějinách užil při stavbě soukromého domu ocelovou nosnou konstrukci v podobě 29 subtilních sloupů na půdorysu kříže.
Bůh se skrývá v detailu. Dovedla byste na této stavbě vyzvednout nějaký detail, který ovlivnil moderní architekturu?
Vila Tugendhat je ucelené dílo. Architekt se svými spolupracovníky navrhl nejen stavební substanci, ale i interiérové vybavení a zahradu. Laicky řečeno, svou invenci otiskl do dveřní kliky i tvaru nosné konstrukce. Greta Tugendhatová vzpomínala, jak Mies van der Rohe kladl důraz na použití ušlechtilých materiálů v moderní budově bez ozdob a ornamentů. V interiérech vily jsou uplatněny vzácné dýhy z jihovýchodní Asie, onyx z Maroka či italský travertin. Zásadním prvkem celé stavby je nosný ocelový skelet, který principem volně plynoucího neohraničeného prostoru umožnil otevřít hlavní obytný celek do zahrady pomocí velkoformátových spouštěcích oken. Vybrané kusy nábytku, které Mies navrhl s německou designérkou Lilly Reichovou, se staly ikonami světového designu, např. křeslo Barcelona, Brno či Stuttgart.
Vila je kulturním centrem nejen Brna a okolí, ale má celosvětový dosah. Díky rekonstrukci v letech 2010 až 2012 došlo k jejímu opětovnému znovuzrození. Má vila význam pouze pro znalce architektury, nebo je její odkaz širší?
V době svého vzniku nebylo přijetí brněnské vily českou odbornou veřejností jednoznačně pozitivní. Naopak v zahraničí sklidil mimořádně kladné ohlasy. V roce 1932 byl dům představen vedle dalších světově významných staveb v Muzeu moderního umění v New Yorku. Tento počin definitivně potvrdil mezinárodní proslulost vily. Nyní po 90 letech od realizace věhlas stále rezonuje. Není tedy překvapivé, že značnou část návštěvní klientely tvoří právě zahraniční zájemci o dílo Miese van der Rohe, a to převážně z USA, Jižní Ameriky nebo sousedních německy hovořících zemí. První čeští porevoluční návštěvníci byli občas zklamáni z přílišné strohosti interiérů. Ti současní již přicházejí se znalostí historie domu a osudu jejich stavebníků v kontextu moderní architektury. V letošním roce nás čeká několik projektů, kterými bychom chtěli veřejnost seznámit s možnostmi interpretace prostoru vily napříč uměleckými obory a posunout multikulturní vnímání této ikonické stavby.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: David Židlický
