Pan Ruud Dobber zastává funkci výkonného viceprezidenta a prezidenta biofarmaceutické divize ve společnosti AstraZeneca, kde má na starosti terapeutické oblasti kardiovaskulární, renální a metabolické, respirační a imunologické, stejně jako vakcíny a imunitní terapie.
AstraZeneca se výrazně zviditelnila během celosvětové pandemie covidu-19, ale její role jako přední globální inovativní farmaceutické společnosti s ambiciózní vizí sahá mnohem dál než jen k vakcínám. Jaké konkrétní strategie a aktivity plánuje uskutečnit, aby dosáhla svých obchodních cílů do roku 2030?
Společnost AstraZeneca si klade za cíl uvést na trh 20 nových léků ze svých portfolií, která zahrnují onkologické a biofarmaceutické přípravky a léky na vzácná onemocnění, a výrazně zvýšit tržby, aby do roku 2030 dosáhly 80 miliard dolarů. K dosažení tohoto cíle investuje do průlomových inovací, nových technologií a platforem, které budou formovat budoucnost medicíny a zlepšovat životy pacientů. Společnost také plánuje do roku 2026 dosáhnout nulových emisí uhlíku v rozsahu 1 a 2, snížit emise v rozsahu 3 na polovinu do roku 2030 a směřuje k dosažení vědecky podložené čisté nuly do roku 2045.
Jaké jsou podle Vás současné globální výzvy při uvádění nových inovativních léků na trh v nadcházejících letech?
Klíčovou prioritou je zajistit, aby všichni pacienti, bez ohledu na jejich socioekonomický status, rasu nebo geografickou polohu, měli rychlý přístup k novým léčebným metodám. Posílení systémů zdravotní péče a financování lékařských inovací jsou základními prvky pro zajištění zdravotního, sociálního a ekonomického blahobytu. Je nutné změnit přístup od „péče o nemocné“ ke skutečné „péči o zdraví“, což znamená, že systémy zdravotní péče by se měly více zaměřit na včasnou diagnostiku, zásahy a léčbu.
Zůstat na vrcholu inovací vyžaduje odhodlání investovat, neustále se učit a integrovat nové technologie. Klíčovým prvkem naší strategie je využití digitálních technologií a technologií založených na datech. Využíváme umělou inteligenci, strojové učení a datovou analýzu ke zlepšení našich výzkumných a vývojových procesů a ke zvýšení efektivity našich operací. Vytváření odolných a flexibilních dodavatelských řetězců je také klíčové pro zajištění nepřerušených dodávek léků, zvláště v době globálních krizí, jako byla pandemie covidu-19.
Jak byste charakterizoval firemní kulturu společnosti AstraZeneca, která je schopna podporovat takový růst?
Ve firmě pracuji skoro třicet let a stále mě inspiruje náš silný závazek k pacientům, vědecké excelenci a inovacím. Věříme v sílu rozmanitosti, podnikavého ducha a týmové spolupráce.
Začínal jste svou kariéru jako vědec se zaměřením na imunologii a stárnutí. Jak Vám tyto zkušenosti pomáhají ve Vaší současné roli ve vrcholovém managementu?
Díky pevným vědeckým základům se mohu efektivně zapojit do činnosti našich výzkumných týmů a činit informovaná rozhodnutí. Působení v oblasti výzkumu imunologie a stárnutí mi poskytlo pochopení pro význam inovací.
Vědecká práce zahrnuje zvládání nejistoty a neúspěchů. Tyto zážitky mi pomohly posílit odolnost a schopnost přizpůsobit se, což jsou klíčové vlastnosti pro úspěšné fungování v dynamickém a rychle se měnícím prostředí farmaceutického odvětví.
Stárnutí populace představuje celosvětovou výzvu pro zdravotnické systémy, a ani Česká republika v tomto není výjimkou. Když se podíváme na příklady z různých zemí – které z nich jsou nejlépe připraveny na řešení tohoto naléhavého problému a v čem vynikají oproti ostatním?
Všechny země na světě čelí stále většímu problému stárnoucí populace. Skutečnost, že většina lidí nad 60 let bude mít více než jedno chronické onemocnění, představuje vážnou hrozbu pro zdravotnické systémy a ekonomiky po celém světě. Nejlépe se s tímto problémem vypořádají vlády, které se zaměří na včasný screening a diagnostiku, přijmou klinické pokyny v praxi a budou rozvíjet specializovanou péči.
Nedávno jste navštívil Prahu, co Vás sem přivedlo?
Cílem mojí návštěvy bylo spolupracovat s našimi místními týmy a pochopit, jak můžeme co nejlépe podporovat pacienty v tomto regionu. Byl jsem ohromen tím, jak země učinila významné pokroky v řešení
zdravotnických problémů, zejména v oblastech, jako jsou rakovina, vzácná onemocnění a kardiovaskulární choroby.
Nový Národní kardiovaskulární plán na období 2025–2035 je důkazem závazku země zlepšit péči o kardiovaskulární zdraví a její výsledky. Kardiovaskulární choroby jsou hlavní příčinou úmrtí, přičemž v EU
každoročně zemře 1,6 milionu lidí. Zejména srdeční selhání způsobuje nadměrný počet úmrtí a hospitalizací. Nejvyšší míra výskytu srdečního selhání v Evropě byla zaznamenána ve východní části kontinentu, a proto považuji za nutné podniknout kroky ke zmírnění jeho dopadu na zdravotnické systémy a celou společnost. Toto národní úsilí je úzce spjato s nedávným rozhodnutím EU, přijatým za maďarského předsednictví Rady EU, o vytvoření Evropského plánu pro kardiovaskulární zdraví.
Tento koordinovaný přístup nejenže posiluje systémy zdravotní péče v jednotlivých zemích, ale také přispívá k jednotné evropské reakci na výzvy spojené s kardiovaskulárními onemocněními, což zajišťuje lepší zdraví a kvalitu života obyvatel EU.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: AstraZeneca
