Ing. Norbert Schellong, MPH, je ředitelem Nemocnice Havířov. Navzdory probíhající pandemii covidu-19 dokázal v nemocnici zavést nové diagnostické metody a realizovat investiční záměry, aktivně se podílí na vývoji a výzkumu distanční medicíny. Je členem mezinárodní asociace pro telemedicínu a členem vědecké rady Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Za rok 2020 byl vyhlášen manažerem roku.
Havířovská nemocnice je známá svým proaktivním přístupem k zavádění nových pilotních programů, technologií či software a snaží se být jako jedna z mála krajských nemocnic aktivní i na poli vědy a výzkumu. Můžete přiblížit tuto činnost čtenářům podrobněji?
V klinické praxi a urgentní medicíně jsme například narazili na softwarovou firmu, která ve spolupráci s Institutem klinické a experimentální medicíny v Praze vytvořila softwarový nástroj s názvem Z-Case. Jedná se o geniální nápad logisticky podobný například alternativní taxi službě Über nebo Liftago. Informace z tzv. přednemocniční fáze se od záchranné zdravotní služby dosud předávaly telefonicky a v určitém omezeném módu. Nový systémový softwarový nástroj, který jsme implementovali na všech odbornostech našeho urgentního příjmu, nám dává informaci nejenom o odhadovaném příjezdu sanitky do nemocnice a její poloze, ale zasílá nám informace i o samotném pacientovi, včetně jeho naměřených fyziologických funkcí na palubě sanitního vozidla.
Dalším novým prvkem, který se neustále snažíme zdokonalovat i v naší nemocnici, je možnost elektronického objednávání na ambulantní a diagnostické výkony, tak jak je znáte například z testování nebo očkování. Naše nemocnice je taktéž aktivní v nových telemedicínských trendech, já se této oblasti věnuji již sedmým rokem a u nás v nemocnici jsem našel spoustu zapálených kolegů lékařů.
Podobných projektů chceme realizovat každý rok několik. Naše nemocnice má na dvě desítky výzkumníků, kteří se podílejí s lékařskými univerzitami na projektech vědy a výzkumu a do budoucna máme v plánu, aby i naše krajská nemocnice byla registrovaným subjektem pro oblast vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví.
Jaký přínos může znamenat distanční medicína pro podnikatelskou a manažerskou sféru?
Přínos je velký a významný, a to jak z individuálního hlediska, tak i manažerského. Mohlo by platit – čím zdravější manažer, tím zdravější a lepší firma. Vezměte si, na kolika lidech a klíčových manažerech stojí dnes strategie a rozvoj firmy. I u těch největších je úspěch, konkurenceschopnost a trvalý růst založen na 5 až 10 lídrech TOP managementu, kteří těch několik tisíc zaměstnanců řídí přes dalších 30 kolegů středního managementu. Průměrný věk těchto klíčových lidí je dnes 45 let, což je věk, kterého se spíš menší část dožije bez různých chronických chorob či zdravotních problémů, které mohou zásadně ovlivnit chod firmy. Zachytit hned zpočátku trend zhoršujícího se zdravotního stavu klíčového specialisty a jeho včasné ambulantní léčení eliminuje jeho dlouhodobou absenci a výpadek produkce celých týmů a firmy, proto se stává telemedicína jedním z nejužitečnějších systémových nástrojů medicíny 21. století.
Řídíte krajskou nemocnici již několik let. Jaké největší úspěchy se vám s týmem zaměstnanců podařilo dosáhnout?
Ačkoli to může znít jako klišé, za největší úspěch považuji budování firemní kultury, společné strategické cíle, které se nám daří naplňovat, a postupné budování týmového ducha. Lidé si začínají uvědomovat, že strategie, kterou jsme si vytvořili v době, kdy jsem do nemocnice nastoupil, není jen blokem zaprášených papírů, ale opravdu hodnotným a užitečným dokumentem a duší našeho managementu, podle kterého řídíme další etapy našeho rozvoje. Zmodernizovali jsme kompletně celou radiologii a implementovali magnetickou rezonanci, která nám velmi chyběla. V laboratorní diagnostice jsme zavedli vyšetření imunoalergologické pro diagnostiku našich klinik, pro regionální centrum s rozšířenou působností v oblasti hematoonkologie jsme zavedli výkony v hematopatologii. Diagnostiku jsme také rozšířili na naši porodnici, kde dnes máme jedno z nejmodernějších monitorovacích systémů v předporodní době, a i díky tomu jsme se stali skokanem posledních 2 let mezi českými porodnicemi, když jsme takřka zdvojnásobili počet porodů při udržení vysoké kvality péče a moderního přístupu. V rámci screeningu a prevence prostaty jsme doplnili spektrum laboratorních metod o PSA parametr. Díky těmto novým metodám dochází k nárůstu kvalitní péče na naší urologii. Kromě mého ocenění jsme letos dostali cenu za postupnou změnu vnitřního prostředí nemocnice a také jsme letos získali ocenění lékaře roku v kategorii lůžkového oddělení, které získal náš primář pediatrie MUDr. Hynek Canibal. Na všechna tato zlepšení a změny, kterých jsme dosáhli, jsem opravdu velmi hrdý, čeká nás ale ještě spousta úkolů a již v příštím roce se dočkáme dalších pozitivních změn v naší nemocnici.
Nemocnice není jen medicína a klinika, ale jako velká organizace se musí potýkat s energetickým hospodářstvím, odpady, stravováním a dalšími hospodářskými procesy. Na ty všechny bude mít v současné době vliv růst cen a inflace. Jak se s tímto problémem dokážete vyrovnat?
Samozřejmě že i nás zasáhne růst cen energií, jsme velkým odběratelem jak primární elektřiny, tak i té, kterou používáme např. k chlazení nebo zateplení budov či stravovacího provozu apod. V současné době implementujeme kogenerační jednotku, která zabezpečí naši nezávislost zejména v jarních a letních měsících na dodávkách elektrické energie. Nemocnice svou rozlohou a zastavěnou plochou budov a střech jsou velmi zajímavé pro zavádění fotovoltaických technologií. Naše nemocnice jako jedna z prvních v České republice instalovala novou technologii, která drcením a mikrovlnným zářením zbavuje nebezpečný nemocniční odpad všech škodlivých vlastností, odlehčuje jej a transformuje na odpad méně náročné kategorie.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: archiv Nemocnice Havířov, p.o.
