Prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., český onkolog a ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně. Podílí se na vědecko-výzkumné činnosti doma i v zahraničí, v roce 2022 byl oceněn v soutěži Manažer roku.
Zanedbání preventivní péče zvyšuje náklady na zdravotní péči. I přesto ale zapojení našich občanů do preventivních programů není zrovna největší. Jak to zlepšit?
Naprosto s Vámi souhlasím, osobně jsem velkým podporovatelem preventivních programů. Prevence jednoznačně prodlužuje život ve zdraví a zabraňuje předčasným úmrtím. V onkologii zcela jistě může vést ke snížení nákladů, neboť řada lidí by rakovinou vůbec nemusela onemocnět a poklesl by i počet pacientů s pokročilým a metastatickým onemocněním. Nejúčinnější je primární prevence, bohužel tyto programy jsou u nás dnes poněkud opomíjené, snad s jedinou výjimkou, a to očkování proti HPV, byť i zde máme ještě možnost být lepší. Programy sekundární prevence, např. screening nádoru prsu, tlustého střeva, čípku a hrdla děložního a nově i plic, jsou z pohledu snížení úmrtnosti na dané nádorové onemocnění rovněž mimořádně účinné. Dokáží snížit úmrtnost o 30 až 50 %! Bohužel účast občanů není největší, přibližně 35 až 60 % z těch, pro které jsou určeny. Ani větší osvěta nebo adresné zvaní řadu Čechů prostě nepřesvědčují. Musíme hledat jiné nástroje, existují bonusy, malusy ze strany zdravotních pojišťoven. Myslím, že začít bonifikací adherence k preventivním programům, které v ČR již existují, může být první krok.
Jaké programy prevence nabízí Váš ústav?
Jsme zapojeni do všech čtyř druhů prevence. V rámci primární prevence provozujeme poradnu zdravého životního stylu a poradnu pro odvykání kouření. Dále máme pracoviště, které se dlouhodobě věnuje dědičnosti nádorů, neboť přibližně za 10 % nádorových onemocnění je zodpovědná genetická predispozice v podobě poškození nějakého konkrétního genu. Toto umíme odhalit a dát pacientovi a jeho rodině správná preventivní opatření. Z hlediska sekundární prevence u nás probíhá screening nádorů prsu, kolorektálního karcinomu a pilotní projekt pro časnou detekci nádorů plic. Máme i klinickou studii na screeningový program pro osoby s vysokým rizikem vzniku rakoviny slinivky břišní. Stejně tak nabízíme preventivní sledování i osobám, které zdědily genetickou dispozici k různým nádorům. A v neposlední řadě jsme známí i naším programem „Onkologická prevence pro každého“.
Medicína je nejen léčba, ale i věda a výzkum v oblastech, jako jsou umělá inteligence a informační technologie. Jak je v těchto projektech zapojen Váš ústav a s jakými výsledky?
V umělé inteligenci spatřujeme významného pomocníka v onkologii. Dokáže nám pomoci urychlit a zpřesnit informace o nádoru a jeho nejvhodnější léčbě. Například v klinických studiích, kde provádíme po 6-8 týdnech CT přešetření, musíme popsat změny nádoru, odhalit každý nový nález. To představuje srovnání několika stovek i tisíců snímků ze dvou vyšetření. V tom nám dnes pomáhá umělá inteligence. Rovněž v patologii, pro rychlou detekci místa nádoru, hledání a počítání dělících se buněk. V budoucnosti umělá inteligence pomůže při hodnocení přednádorových stavů a vzácných nádorů, v personalizaci léčby, včetně modelování její účinnosti a toxicity. Založili jsme i s dalšími partnery platformu umělá inteligence v onkologii a spolupodílíme se na přípravě výzkumného projektu, kterým se chceme ucházet o podporu pro špičkový výzkum.
Děkujeme za rozhovor.
Text: Vít Ruprich
Foto: archiv MOÚ v Brně
