Radek Podstawka, železničář odborností i duší, vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu je od roku 2020. Zaměřuje se na využití báňských vleček a regionálních tratí.
Hustá železniční síť v kraji je vekou výzvou pro další využití. Jaké jsou Vaše vize?
Moravskoslezský kraj má z hlediska železniční dopravy jedinečnou polohu. Kromě toho, že v něm leží hlavní tratě spojující náš kraj s ostatními metropolemi České republiky, máme přímé spojení se Slovenskou i Polskou republikou. To už samo o sobě předurčuje to, aby železniční doprava v kraji byla opravdu kvalitní, a to nejenom z hlediska její hustoty, ale zejména z hlediska rozsahu nabízených
železničních služeb.
Máme co nabídnout zejména turistům, a proto je mou vizí i nadále železniční dopravu v kraji rozvíjet tak, aby poskytovala co nejkvalitnější dopravu na všechna místa, která stojí za to navštívit. Kromě spojení turisticky zajímavých míst patří mezi mé vize další využití uhelných vleček ostravsko-karvinského černouhelného revíru s cílem nabídnout turistům poznávací vlaky do míst, která mnohdy nejsou běžně přístupná, a ukázat tak lidem zajímavá místa našeho regionu. Ze střednědobých vizí je to zejména lepší spojení s příhraničními regiony Polské republiky (s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským). Hraji si s myšlenkou, aby naše regionální vlaky zajížděly dále než jen do pohraničních stanic. Věřím, že pokud takovéto spojení nabídneme (doplněk k mezinárodním dálkovým vlakům), tak se nám podaří výrazným způsobem zvýšit atraktivitu našeho kraje. Vždyť jen Slezské vojvodství má přibližně 4,5 mil. obyvatel, což z něj činí druhé nejlidnatější vojvodství v Polsku.
Kraj patří mezi lídry v přípravě využití alternativních pohonů. Jak vidíte využití baterií a vodíku?
Ano, osobně mě tato naše pozice velmi těší. Patříme mezi lídry ve vodíku i CNG (stlačený zemní plyn). V České republice již bylo registrováno téměř 23 tis. vozidel (kat. M1) na CNG a jen v Moravskoslezské kraji jich máme registrovaných více než 2,6 tis. , což představuje 11,43 % z tohoto celkového počtu. Tento typ pohonu byl a stále je zajímavý nejen z pohledu ekologie, ale zejména z pohledu provozních nákladů.
Protože je deklarovaná životnost vozidel na CNG zpravidla 15 let, nelze tuto technologii považovat za úplně neperspektivní. V Moravskoslezském kraji bude mít min. ve střednědobém až dlouhodobém horizontu (5 až 10 let) své uplatnění, což je zároveň i doba potřebná na větší rozšíření zejména vodíkového pohonu (H2).
Vydali jsme se také na cestu využití bateriového pohonu. Za mého působení se tyto naše plány promítly do aktuálního Plánu dopravní obslužnosti území Moravskoslezského kraje, ve kterém počítáme s nasazením až 19 ks vozidel na bateriový pohon (BEMU) v rámci provozního souboru Ostravsko. První čtyři vozidla by měl náš železniční dopravce České dráhy začít provozovat již od přelomu roku 2024/2025, a to na lince S8: Bohumín / Ostrava střed – Studénka – Kopřivnice – Štramberk.
Rovněž počítáme s využitím vozidel H2. V železniční dopravě konkrétně na provozním souboru Bruntálsko a v silniční dopravě na provozním souboru Havířovsko III, Těšínsko, Jablunkovsko. Pro oba dopravní módy již připravujeme výběrové řízení na dopravce.
Příležitostí pro dopravní napojení kraje bude vysokorychlostní trať. V jakém stádiu přípravy se nachází?
Investorem odpovědným za přípravu a realizaci stavby vysokorychlostní trati v České republice (VRT ČR) je Správa železnic, s. o. Náš kraj se na této přípravě také podílí, protože plánovaná VRT se území Moravskoslezského kraje bezprostředně dotýká. Vlastně se nás dotknou hned dvě VRT, a to VRT ČR (Praha – Brno – Ostrava) a VRT PL (Katovice – Ostrava projektovaná a budovaná Polskou státní organizací Centralny Port Komunikacyjny – CPK).
Osobně mne těší zejména to, že díky plánovaným VRT se Moravskoslezský kraj stane součástí evropské sítě vysokorychlostních železnic. Kromě bezpečného a rychlého spojení do metropolí – Praha, Vídeň, Varšava, Berlín, také VRT zajistí významné propojení mezi blízkými aglomeracemi – Ostrava, Brno, Katovice. Doprava na VRT zcela jednoznačně přinese zkrácení cestovních časů – „přiblížení cíle“. Výstavba a provoz vysokorychlostní trati přivede do regionu nové investice.
U VRT PL je situace taková, že výstavba by měla podle polské strany probíhat v letech 2026–2029. Jediná nejasnost na české straně mezinárodního projektu je zatím v místě, kudy vysokorychlostní trať povede přes státní hranici. Jedna varianta vede podél dálnice D1 u Bohumína, druhá pak poblíž Dolní Lutyně.
Kraj je i křižovatkou silniční sítě v rámci Evropy. Kde připravujete stavby nadregionálního charakteru?
Ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR připravujeme
• dokončení dálnice D1,
• modernizaci/přestavbu silnice I/48 na D48
• dokončení a zprovoznění napojení Slovenska na dálniční sít severní Moravy – převedení tahu mezinárodní silnice E75 mezi D48 a slovenskou hranicí do nové trasy – přeložka I/11–I/68 („obchvat“ Třince).
• modernizaci tahu silnic I/11 – I/57 západním směrem od Ostravy na Opavu, Krnov s vazbou na hraniční přechod Bartultovice (Vysoká) – Trzebina (Gmina Lubrza).
Příprava staveb v gesci kraje v rámci mezinárodní spolupráce – program Interreg Česko – Polsko 2021 – 2027:
• Silnice III/4593 Úvalno – Branice, km 6,422 – 8,770 s vazbou na hraniční přechod PR (včetně hraničního mostu)
• Silnice III/05712 hraniční most ev. č. 05712-2 Držkovice – Dzierzkowice
• Rekonstrukce silnice III/0578 s vazbou na hraniční přechod Vávrovice – Wiechovice (včetně hraničního mostu).
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Moravskoslezský kraj
