Na počátku devadesátých let vznikalo mnoho firem a jen kvalitní přežily, poněvadž se držely stále stejných zásad slušného podnikání. Mezi tyto firmy patří i regionální společnost Bystroň Group a o její dlouhé cestě jsme si povídali se zakladatelem Michalem Bystroněm.
V dubnu jste slavili významné výročí, 30 let od založení firmy. Co pro Vás Bystroň Group osobně znamená a jak byste charakterizoval svou firmu? A na co osobně jste nejvíce pyšný?
Myslím, že v Bystroň Group jsme od roku 1994 ušli celkem slušný kus cesty. Dnes už naše firma dávno není jen o mně, firmu tvoří celkem velká parta velice schopných lidí, kteří firmu rok za rokem posouvají stále kupředu. Své práci dobře rozumějí a je s nimi moc fajn dělat. Neříkám to proto, abych někomu pochleboval, ale za těch 30 let už jsem těch lidí zažil stovky a nedalo se vždycky říct, že to všechno krásně šlape. Po třiceti letech trvání, které jsme v dubnu ve firmě oslavili, už zdaleka nejsem na firmě ten nejdůležitější člověk, bez kterého se nic neudělá. Faktickým šéfem firmy je už pár let Pavel Konečný, který z pozice výkonného ředitele řídí celý chod nejen Bystroň Group, ale celého našeho holdingu a dělá to opravdu dobře. Pyšný jsem určitě i na to, že jsme se z malé firmy Bystroň stavitel posunuli do kategorie velkých firem. Naše okolí, veřejnost i konkurence nás sice vnímá jako obrovskou firmu, ale já osobně si to moc nepřipouštím. Pořád to beru tak, že jsme taková malá firma, kde se všichni známe, kde z velitelského můstku je vidět do každého koutu i té nejzapadlejší stavby a kdybych měl být zamaskovaný v pořadu utajený šéf, tak budu odhalen v prvních třech vteřinách. Ale těší mě pochopitelně zájem o to, co a jak děláme. Těší mě, že přijdu k lékaři a on ví, že právě stavíme Nové Lauby nebo Ostravici. To jsou věci, ze kterých máte přirozeně radost a které vás nabíjejí, protože vidíte, že to, co děláte, má smysl. Dodává vám to energii do další práce.
Původní akční rádius firmy bylo Ostravsko. Za dobu existence Vám narostla křídla a dosah působnosti se zvětšil. Jaké jsou dnes Vaše nové destinace?
Nemáme žádné nové destinace, v našem regionu je práce dost. Navíc se léta stále dokola držíme dvou zásad, které se nám vyplácejí. První je pracovat jen okolo komína a druhá je pracovat jen pro konečné investory.
Kterou stavbu v historii Bystroň Group považujete za klíčovou?
Na svém kontě za ta léta máme spoustu hezkých a výjimečných staveb, ale přelomovou stavbou pro nás byl jednoznačně pavilon Evoluce v ostravské zoo, který jsme dokončili před 11 lety. Byla to zakázka přes 100 milionů korun a byla úplně jiná, než když jdete stavět normální dům. Nikdo tehdy nevěřil, že ji zvládneme. Do té doby jsme dělali jen zateplování plášťů budov, a abychom byli podle klíčového slova „zateplení“ na Google a Seznamu vyhledáni na první straně, tak se tehdy firma dokonce jmenovala Bystroň zateplení, což v případě zakázky na výstavbu pavilonu Evoluce pochybnosti ještě umocňovalo. Součástí stavby tehdy byla spousta umělých skal, skoro žádná stěna nebyla rovná, součástí byla největší samonosná síť v Evropě, prostě nic, co člověk vidí na běžných stavbách okolo sebe. Vše jsme zvládli nejen v deklarované kvalitě, ale i ve stanoveném čase. Pavilon Evoluce byl náš velký úspěch. Po něm přišla spousta dalších velkých projektů, třeba Informační centrum v Dolní oblasti Vítkovic nebo Rezidence Františkov na Slezské Ostravě, za kterou jsme také posbírali spoustu ocenění. Najednou jsme se mohli soustředit na pár velkých staveb a neměli jsme lidi rozstrkané po celém kraji. Zvýšila se naše efektivita i profitabilita a začali jsme rychle růst. Druhou přelomovou stavbou je pro mě osobně duo výstavby Nových Laubů a Textilie Ostravice, které jsou kousek od sebe a probíhaly ve stejném čase. Pevně věřím, že obě stavby budou chloubou Ostravy, tak jako Textilia Ostravica bývala po téměř celé minulé století, a to minimálně do doby, než RT TORAX postaví svůj mrakodrap.
Bystroň Group už má na svém kontě neuvěřitelných 700 staveb. Objíždíte stále všechny vaše stavby jako před 30 lety?
Kdepak, dnes už ne. Na naše stavby se už dostanu jen sporadicky. Třeba na slavnostní zahájení jako v případě děkanátu Lékařské fakulty Ostravské univerzity, který v současné době mimo jiné stavíme. Občas přijdu jen tak na kontrolu nebo vyrazím na stavbu, protože se tam se mnou chce potkat investor. Jinak jsou naše stavby v kompetenci našeho výkonného ředitele, projektových manažerů, stavbyvedoucích, mistrů a dalších lidí, kteří pro ně z kanceláře zajišťují support. Všichni mají můj obdiv, protože dnešní stavařina je ve srovnání s dobou, kdy jsme začínali, úplně jiná. Na velkých stavbách míváme velké portfolio subdodavatelů, takže zkoordinovat a uřídit je je velmi těžké. Navíc tlak investorů na řízení staveb je čím dál vyšší. Chtějí, abychom na každé stavbě měli spoustu lidí, kteří ji budou efektivně řídit a dohlížet na kvalitu. Naštěstí s tím nemáme problém. Dokonce bych řekl, že toto je jedna z našich silných stránek.
Co byste dělal, kdybyste před 30 lety nezaložil Bystroň Group?
To je zajímavá otázka. Svůj první živnostenský list jsem získal v roce 1991 na nákup a prodej. V době, kdy neexistovaly mobilní telefony, internetové vyhledávače, jsem pročítal inzeráty v časopisech Profit a Avízo, nakupoval zahraniční potřeby pro malé děti a prodával je do sítě tehdy ještě stále socialistických státních velkoobchodů jako Drogerie Olomouc a obchodních domů, později jsme se strýcem a tátou založili realitní kancelář, která spravovala bytový fond pro Ostrava-Jih, no a o něco později jsem založil i vlastní stavební firmu. Takže pokud bych nezaložil Bystroň Group, možná bych dneska měl nějakou síť obchodů s potřebami pro malé děti.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Archiv Bystroň Group
