Od 17. července do 8. srpna 2026 se v Jihočeském kraji během Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov (MHF) uskuteční víc než čtyřicet koncertů, tři klasické skladby zazní ve světové premiéře a představí se stovky umělců i z dalekých kontinentů. Vše v duchu hlavního tématu Labyrint příběhů, s nímž festival oslaví půlkulaté narozeniny. Hudební události v šesti koncertních řadách se odehrají na čtrnácti různých místech včetně tří zcela nových. Vstupenky lze pořídit na www.festivalkrumlov.cz. Zahajovací večer otevřou smyslné Ravelovy písně, zatímco závěr festivalu bude patřit Labyrintu lásky. Návštěvníci se mohou těšit i na festivalovou premiéru nejvýraznějšího klavíristy současnosti Lukáše Vondráčka s Rachmaninovým ikonickým klavírním koncertem č. 2 c moll či hudbu k tuzemské počítačové hře, nominované na herního Oscara, Kingdom Come: Deliverance II. O 35. ročníku festivalu jsme hovořili s dramaturgem Martinem Rudovským a Janem Valtou, který hudbu pro herní fenomén složil a první koncertní provedení pod širým nebem s orchestrem a sborem bude také dirigovat.
Martin Rudovský, nový dramaturg Festivalu Krumlov, vystudoval češtinu, literaturu a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako šéfredaktor časopisu VOX, později začal pracovat pro Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Je členem Kühnova smíšeného sboru, spoluzaložil chlapecký sbor Bruncvík, hostoval v Českém národním sboru, Gutta musicae, Pražském filharmonickém sboru, Pražském komorním sboru či v Musice malinconice.
Hlavní motto letošního ročníku zní „Labyrint příběhů“. Jak se promítá do dramaturgie?
Motto je samozřejmě zcela určující a už v principu prostupuje všechny koncerty, celý festival. Znamená totiž především mnohost, pestrost: každý koncert vypráví příběh – příběh interpreta, skladatele, příběh místa, kde se hudební setkání koná. Jako například: klarinetista Karel Dohnal zahraje, odtančí a odvypráví příběh harlekýna, klíčové postavy z italské commedia dell‘arte, přičemž se to vše uděje ve skvostném maškarním sále krumlovského zámku, kde budeme těmito postavami obklopeni – kynou nám z nástěnných fresek. Slovo labyrint má pak v mottu symbolizovat jednak samotné město Krumlov, jež má labyrintní povahu a v dějinách, zejména v zámecké zahradě pár labyrintů ukrývalo, a jednak putování festivalovým programem, které může posluchače dovést „z labyrintu světa do ráje srdce“, tedy povznést jeho duši, potěšit jeho srdce – hudba je v tom jedinečným pomocníkem.
Festival rozšířil program na 14 míst, z toho tři nová. Jak vybírá te nové lokality?
Většinou pro krásu samotného Českého Krumlova zapomínáme, jak unikátní je jeho okolí. Čili jedním z cílů tohoto „lokátorství“ je odhalit skryté poklady v okolí. Možné nové prostory tedy poctivě objíždíme a necháváme na sebe onen vzývaný genius loci dýchnout. Pokud jsme s kolegy kouzlem nového prostoru jati, rozbíhá se nám fantazie naplno. Takto jsme „objevili“ Kuklov, přírodní chrám, kam jsme pozvali unikátní českou varhanici Kattu. Do Kájova, staroslavného mariánského poutního místa, dorazí soubor Cappella Mariana. Třetím novým pódiem je klasicistní sál vprostřed Psychiatrické léčebny Červený Dvůr – díky místnímu osvícenému řediteli Jiřímu Dvořáčkovi můžeme otevřít všem Paganiniho svět v podání Jiřího Vodičky a Pavla Steidla.
Jan Valta ml. je český skladatel, aranžér, orchestrátor, dirigent a houslista. Absolvoval Konzervatoř v Teplicích a Hudební fakultu Akademie múzických umění v Praze. Je známý především jako autor hudby ke Kingdom Come: Deliverance a Kingdom Come: Deliverance II. Hry vznikly ve vývojářském studiu Warhorse pod kreativním vedením Dana Vávry a celosvětově se jich prodalo více než 14 milionů kusů. Složil také hudbu k filmu Zbojník či k dvěma televizním seriálům, orchestroval partitury pro mnoho různých projektů a vytvořil více než 1000 aranží různých žánrů a obsazení. Původní profesí je houslista. Během studií se stal členem České filharmonie, kde strávil dvě sezony. Od roku 1998 je členem Heroldova kvarteta. Aktuálně Jan pracuje na dalším projektu studia Warhorse.
Festival Krumlov v sezoně 2026 představí Kingdom Come: Deliverance II, kde jste autorem hudby. V roli dirigenta 1. srpna povedete orchestr Filharmonie Brno, český ansámbl Bakchus a MU pěvecký sbor. Co pro vás znamená uvést herní soundtrack v prostředí historického Českého Krumlova?
Tento program jsme loni premiérovali pro 3500 lidí v pražském O2 universum a v únoru 2026 ho budeme hrát v Jahrhunderthalle ve Frankfurtu. Uvedení na MHF Český Krumlov tedy nebude premiérou, ale je pro mě zcela výjimečné hned dvěma věcmi. Za prvé Krumlovem samotným: nádherné historické město návštěvníky koncertu naladí na „naši“ notu ještě předtím, než vůbec první nota zazní; a jsem si jist, že večerní Pivovarská zahrada s výhledem na dominantu města dodá koncertu jedinečné kouzlo. Druhým důvodem je, že uvedením na renomovaném festivalu s mnohaletou tradicí se hrám jako médiu dostává uznání, které si bezpochyby zaslouží.
Spojení klasické festivalové tradice s komponovanou hudbou pro videohru je netypické. Jak se vám pařilo sladit nároky klasické hudby, orchestrální přesnosti a současné mediální formy tak, aby projekt zůstal věrný hudební vizi Warhorse Studios i kvalitě, kterou očekává publikum festivalu?
Příběh hry Kingdom Come: Deliverance II je natolik rozsáhlý, že snažit se ho převyprávět během jednoho večera je nemožné. Divákům tedy v hudbě převyprávíme introdukci děje, několik dalších stěžejních scén a epické i hřejivě lidské finále. A tyto příběhové pasáže doplní skladby, které reprezentují krásy herního světa: rozmanitost přírody i půvab a slávu středověkých měst. Nepůjde tedy o „Film in Concert“, nýbrž o exkurzi do našeho herního světa. Celý koncert bude navíc provázen nádhernou videoprojekcí ze hry.
Jak podle Vás soundtrack Kingdom Come ukazuje, že herní hudba může fungovat jako součást širší hudební dramaturgie festivalů vážné hudby?
Myslím, že velká část soudobé koncertní tvorby není pro každého. Díla jsou si ve snaze o originalitu často podobná jako vejce vejci, navíc jde o hudební řeč, které mnozí milovníci hudby nerozumějí. Alternativu dříve nabízela filmová hudba, ale mám pocit, že z té se poslední dobou čím dál víc stává další vrstva zvuku; pro film to nemusí být špatná zpráva, ale pro koncertní využití ano. Hry jako nejmladší, a navíc interaktivní médium naproti tomu v hudbě stále ještě nabízí příležitost nebát se opravdových citů a silných emocí.
