Evropská unie Veřejná správa

Máme příležitost utvářet naše soužití jako partneři

Štítky:

Andreas Künne je od srpna 2021 velvyslancem Spolkové republiky Německo v Praze. Je kariérním diplomatem, který působil v mnoha zemích a věnoval se rovněž bezpečnostní politice a otázkám mezinárodního pořádku. Podporuje rozvoj konkrétních projektů, například i v příhraniční oblasti. Učí se česky.

Spolková republika Německo je významným partnerem a sousedem České republiky. Jaké mohou být nové možnosti a formáty česko-německého setkávání a spolupráce v současné době?
V obou zemích máme nové vlády. Ty se mohou začít věnovat novým tématům nebo prohloubit ta stávající.

Důležité je, aby politici i občanská společnost bez zábran hovořili i o ožehavých otázkách naší historie. To totiž vede k pochopení a důvěře. V této souvislosti mě napadají iniciativy jako Meeting Brno, každoroční Pouť smíření nebo spolek Antikomplex. Naše minulost už nám nebrání v tom, abychom společně v rámci EU, NATO nebo OSN utvářeli naši budoucnost. A to je dobře.

Pandemie nás donutila omezit osobní kontakty nebo dokonce plně přejít na digitální formáty setkávání. Navzdory všem nevýhodám to přináší i nové možnosti: Platí to zejména pro kontakty mladých Čechů a Němců. Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem například dokázalo prostřednictvím online platformy DINA.international výrazně zvýšit počet účastníků těchto výměn.

Policisté z obou zemí rovněž každodenně spolupracují v rámci Společného centra česko-německé policejní a celní spolupráce Petrovice-Schwandorf. Tato spolupráce velmi přispěla k tomu, že se například podařilo v pořádku nalézt holčičku, která se v říjnu ztratila v česko-bavorském pohraničí. Přesto musíme naši přeshraniční spolupráci ještě zlepšit. Kontakt mezi Prahou a Berlínem je sice důležitý, klíčový je však přímý kontakt mezi jednotlivými aktéry na obou stranách hranic.

Čekají nás velké výzvy – např. nezbytně nutný rozvoj železničního spojení nebo digitálních sítí.

Pandemie mění ekonomické priority a je také motorem inovací a digitalizace. Vědecká spolupráce je ještě důležitější než dříve. Jaké nové vize určují z vašeho pohledu podobu mezinárodní spolupráce v této oblasti?
Náš automobilový průmysl čelí podobným výzvám. Obě země by navíc měly začít s realizací Green Dealu. Chtěli bychom zintenzivnit dialog o nových formách energie, vodíku či digitální transformaci. Již několik let se nám poměrně daří propojovat aplikovaný výzkum v našich zemích. Dokazují to centra jako např. RICAIP v Praze a brzy také v Brně. Současně je důležité, abychom lépe spolupracovali také v oblasti základního a špičkového výzkumu.

Jedna z nejdelších hranic Německa je s Českou republikou. Přeshraniční spolupráce Německa a jeho západních sousedů je však výrazně intenzivnější. Jaké vidíte možnosti pro posílení česko-německé přeshraniční spolupráce např. na úroveň spolupráce německo-nizozemské?
O naši společnou hranici se v minulosti často tvrdě bojovalo, česko-bavorská hranice byla do roku 1989 součástí železné opony. Sametová revoluce a občané NDR to změnili. Díky procesu evropské integrace by se tato minulost už nikdy neměla opakovat. Volný pohyb osob, mír, svoboda a prosperita jsou nejdůležitějšími úkoly Evropské unie. Vnitřní trh vytváří blahobyt, pracovní místa a umožňuje občanům EU zvolit si svobodně místo pobytu. Schengenská smlouva zaručuje svobodu pohybu, přeshraniční spolupráci v boji proti organizovanému zločinu a ochranu vnějších hranic EU.

Obce podél hranic na západě Německa úzce spolupracují v oblasti služeb obecného zájmu. Konkrétně se to týká například veřejné dopravy, záchranné služby, nemocnic či dokonce plánování společných průmyslových zón. Velmi nám v tom pomáhají programy financování EU. Pracujeme na tom, abychom tyto věci realizovali také na česko-německých hranicích.

Prolínání německé a české kultury je dnes na vysoké úrovni. Tyto vztahy se ale ještě dají rozvíjet. Co si o tom myslíte?
Naše země mají mnoho společného – v oblasti literatury, hudby či výtvarného umění. Nejen Praha, ale také Brno nebo další česká města byla po staletí místy společného vývoje české, německé a židovské kultury. Celá řada spisovatelů, např. Franz Kafka, Max Brod nebo Egon Erwin Kisch, psala v němčině. Velmi mě těší, že i v současnosti píší někteří čeští spisovatelé německy. K nim patří kupříkladu Jaroslav Rudiš, kterého prezident Spolkové republiky Německo nedávno vyznamenal Spolkovým křížem za zásluhy.

Kultura je komplexní pojem. Znalost jazyka určitého národa umožňuje nejlepší přístup k jeho kultuře. Po propadu, k němuž došlo v 90. letech, znovu roste počet lidí, kteří se učí německy. Je to zejména díky znovuzavedení druhého povinného cizího jazyka na českých základních školách. Německé velvyslanectví, Goethe-Institut, jakož i naši partneři z Rakouska a Švýcarska a samozřejmě také české ministerstvo školství podporují zájem o němčinu kampaní „Šprechtíme“.

Je také důležité, že se stále více Němců učí česky.

Také v oblasti umění jsme svědky živoucích česko-německých vztahů. Velké oblibě se těší divadelní festival německého jazyka, který se každoročně koná v Praze. V čele renomovaných německých orchestrů v Bamberku a Essenu stojí Češi. Dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu a jedním z dirigentů Státní opery jsou zase pro změnu Němci. Se Státní operou bude německé velvyslanectví až do roku 2023 spolupracovat na hudebním cyklu „Musica non Grata“, jehož cílem je ocenit pozoruhodnou uměleckou tvorbu českých a německých skladatelů, ve většině případů židovského původu, kteří byli pronásledováni nebo zavražděni nacisty.

Jste v České republice poměrně krátkou dobu. Jakým prioritám se chcete věnovat?
Chci dále pracovat na našich vynikajících vztazích, aby odolaly i případným krizím.

Mám v úmyslu z plných sil podporovat naši společnou práci na evropském projektu a v rámci Evropy, čehož dosáhneme tím, že budeme ještě lépe chápat pozice našeho souseda. Na základě vzájemného pochopení společné historie musíme vytvořit předpoklady pro to, aby byly náš průmysl a naše ekonomiky i za deset nebo dvacet let mezinárodně konkurenceschopné. Mým cílem je zlepšovat přeshraniční spolupráci konkrétními projekty. Podporovat výuku jazyků. Což zahrnuje i zlepšení mojí češtiny… a co je klíčové: soustředit se na zamýšlené cíle a nenechat se rozptýlit momentálními problémy. Žijeme ve stejné zeměpisné oblasti a poprvé v historii máme příležitost utvářet naše soužití v Evropě jako partneři. A tuto šanci chceme využít!

Děkujeme za rozhovor.

Text: Vít Ruprich

Foto: archiv německého velvyslanectví v Praze

Similar Posts