Jakou roli v rozvoji kraje hrají jednotlivé druhy dopravy a jaké jsou priority rozvoje? Na toto téma jsme diskutovali s nejen železničním nadšencem, ale i náměstkem hejtmana odpovědným za dopravu Radkem Podstawkou.
Pane náměstku, jste železničářem tělem, duší a vzděláním. Co se Vám na kraji podařilo a co ještě v dopravě plánujete?
Děkuji za tak příznivé označení. Je pravdou, že se v oblasti dopravy pohybuji již více než 30 let. Za tu dobu se toho poměrně dost změnilo a jsem rád, že se v posledních 10 letech mohu aktivně podílet na formování oblastí, jako je veřejná osobní doprava – dopravní obslužnost a silniční hospodářství. Například v posledních dvou letech jsme přispěli ke zvýšení mobility v regionu celou řadou projektů. Mám-li některé z nich vyjmenovat: Připravili jsme koridor vysokorychlostní železnice z Olomouckého kraje do Ostravy, na trati mezi Ostravou a Frenštátem pod Radhoštěm jsme uvedli do provozu jednotky PushPull, ve spolupráci s městy a obcemi jsme opravili ulici Kaštanová v Třinci, vybudovali okružní křižovatky v Ludgeřovicích a Novém Jičíně, dokončili jsme rekonstrukci mostů v místní části Dolní Sklenov, také jsme výrazně pokročili v rekonstrukci mostu přes Lomnou v Trojanovicích. Za zmínku určitě stojí, že ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic ČR se uvedl do provozu obchvat Karviné, severní obchvat Opavy a stavba silnice Třanovice – Nebory, díky čemuž byl dokončen tah propojující slovenskou hranici s D48.
Kraj přispívá na dopravu nemalými prostředky. V čem spočívá modernizace a ekologizace železniční dopravy?
Toto je poměrně zajímavé téma. Jak jsem již v minulosti několikrát zdůrazňoval, Moravskoslezský kraj je v řadě ohledů kraj specifický a pojmenování rázovitý se k tomu opravdu velmi přibližuje. Krom toho, že je jedním ze tří strukturálně nejvíce postižených regionů, je Moravskoslezský kraj jedním z krajů, který v dopravě usiluje o výrazné snížení energetické náročnosti a emisí CO2. Kromě podpory záměrů výstavby dopravní infrastruktury podporujeme i obnovu vozového parku. Zkrátka nasazovat nová vozidla na staré tratě nebo naopak provozovat stará vozidla na nových tratích je nehospodárné a de facto i neekologické. Jedno opatření bez druhého tedy nemá samo o sobě smysl.
Prosazujete ekologickou dopravu na opravených krajských silnicích. Je to splnitelný cíl?
Ano, prosazuji a úzce to souvisí se závěrem mé předchozí odpovědi. Pokud opravíme krajské silnice, resp. jakoukoliv dopravní infrastrukturu a zároveň nebudeme prosazovat nasazení nových moderních ekologičtějších vozidel, nejednali bychom s péčí řádného hospodáře. Cíl to splnitelný je, nicméně krom nové dopravní infrastruktury a nových vozidel zde hraje nezanedbatelnou roli i související infrastruktura, kam se řadí nabíjecí body, čerpací stanice na alternativní paliva a další nezbytná infrastruktura. Jedno bez druhého moc nemá smysl, protože pokud nebudeme mít např. významný počet dobře dostupných napájecích bodů, tak nemůžeme čekat nějaký významný nárůst nízkoemisních nebo bezemisních vozidel. Je to takový začarovaný kruh, který má ale řešení v tom, že se bude podporovat technologie, která již je relativně běžně dostupná, je odzkoušená a u které existují např. dotační programy na výstavbu související infrastruktury, protože takováto výstavba je poměrně drahá. Ale ostatně jakékoliv zavedení nové technologie do běžného užívání je zpočátku vždy hodně drahé. Vezměme si např. dnes zcela běžně dostupný mobilní telefon, který si ještě před rokem 1997 dokázal pořídit pouze zlomek obyvatel.
Dnes naopak neexistuje téměř nikdo, kdo mobilní telefon alespoň v nějaké jeho zjednodušené podobě nepoužíval.
Letiště v Mošnově, vlastněné krajem, se úspěšně rozvíjí v oblasti cargo dopravy. Jaké jsou další vize rozvoje?
Pokud jde o cestující, tak mnoho z nich již určitě zaznamenalo, že v únoru tohoto roku letiště zahájilo sezonu charterových letů. Dostupných je celkem 31 destinací ve 14 zemích. Oblíbené a dlouhodobě provozované destinace doplní 13 novinek a mezi ty nejžádanější patří například italská Lamezia Terme nebo Kanárské ostrovy, konkrétně Fuerteventura, dále albánská Tirana, Chania na řeckém ostrově Kréta, ostrov Thassos, Enfidha v Tunisu, španělská Murcia, turecký Dalamán a Marsa Matrouh v Egyptě. Pro milovníky exotiky bylo jistě skvělou zprávou, že se z Ostravy bude létat i do Thajska a na Mauricius. Věřím, že bude pokračovat nárůst cestujících nejen k moři, ale i v rámci pravidelných linek do Londýna s Ryanair a do Varšavy s leteckou společností LOT Polish Airlines. Právě díky této lince se Moravskoslezský kraj propojil s téměř celým světem. Na rozvoj letiště má také zásadní vliv nákladní doprava, která se stále rozrůstá. Od letošního dubna se posílila síť nákladních letů o pravidelnou linku do kazašského Almaty. Zahájením provozu nového cargo terminálu v říjnu 2023 začala další významná etapa ostravského letiště a tu chceme intenzivně rozvíjet. Jsem přesvědčený, že mošnovské letiště dynamicky navazuje na velmi úspěšný loňský rok. Tomuto trendu napomůže i plánované rozšíření nabídky služeb v terminálu. Všichni od letiště očekáváme jeho postupný, a hlavně udržitelný rozvoj.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Moravskoslezský kraj
