Rozhovor se Stefanem Tscheppem, ředitelem Lichtenštejnského knížecího vinařství.
Nedávno jste v Brně na veletrhu popisoval výzvy vinařů v souvislosti s klimatem. Vidíte ve změnách klimatu také nějaké příležitosti pro pohraniční vinařské regiony na moravské a rakouské straně?
Je těžké označit klimatickou změnu za výhodu jakéhokoli druhu. Jistá změna pozornosti ve prospěch chladnějších vinařských regionů a jistá otevřenost vůči novějším nebo méně známým regionům ve vinařském marketingu může pohraničí přinést benefity. Regiony podél hranice by měly být schopny podtrhnout dominantní styl a výraz svých vín, ovlivněný konkrétním klimatem. Je třeba, aby přední vinařství regionu našla svůj, aby pak dokázala úspěšně vykreslit odlišnosti kvality regionu.
Nazýváte knížectví vinařství „butikovým“. Co to vlastně znamená?
Butikové vinařství – jak naše vinařství chápeme – je vinařství zaměřující se na malou produkci kvalitních vín, orientovaných na původ a osobitý styl. Snažíme se v našich vínech spíše zvýšit výraz původu a ušlechtilé kvality, než abychom zvyšovali vyrobené množství. Ne každé naše víno je tak dostupné po celý rok. Naše jednotlivé ročníky nabízíme až tehdy, když si myslíme, že již mají dobrý výraz a jsou připraveny k pití.
Dá se tomu rozumět tak, že knížecí vinařství je spíše příběhem kulturního dědictví než striktně byznysem?
Jsme firma a ekonomický úspěch je pro nás velmi důležitý, protože vedle zemědělských a výrobních postupů je úspěšná ekonomika nezbytnou součástí udržitelného podnikání. Je ovšem pravda, že kulturní dědictví a jeho reprezentace prostřednictvím našich vybraných, vysoce kvalitních vín je nezbytnou součástí naší výrobní a marketingové filozofie.
Dokonce už i vinaři mluví o robotech, umělé inteligenci a podobně. Doufejme, že člověk a jeho láska k vinařství přece jen z oboru nezmizí…
Slavný francouzský termín „Terroir“ zahrnuje půdu, klima a lidi. Ve výrobě vína jsou obsaženy stovky rozhodnutí, která neurčují měřitelné faktory, jakými jsou stupeň cukernatosti nebo PH, ale lidská zkušenost a chuť. Každý vinař tedy vyrobí jiné víno i při použití stejných odrůd ze stejných vinic. I když echnologie může pomoci zefektivnit práci, klíčová práce ve vinicích a vinařství stále vyžaduje promyšlené a vyškolené ruce – a chuťové buňky. Roboti sice mohou pomáhat s některými pracemi ve vinici, jako je správa odstranění listů nebo postřik, ale jejich použití je v současnosti omezeno na relativně rovné povrchy poblíž nabíjecích stanic. Nehodí se tedy pro strmější vinice, kterých si třeba my pro naše prestižní vína tolik ceníme.
Řídíte knížecí vinařství v Rakousku a Lichtenštejnsku, která jsou od sebe poměrně daleko. Zdá se, že ve skutečnosti tak řídíte dvě firmy ve dvou vinařských regionech s odlišnou půdou, odlišnými odrůdami a také trhy.
Tyto regiony a jejich vína jsou skutečně velmi odlišné. V roce 2019 jsme do portfolia přidali také vápencový útes na pohoří Leithaberg v Burgenlandu. Existuje však obecný stylistický výraz, kterým řeknete, co je Hofkellerei Liechtenstein. Svěžest, elegance a výrazná struktura, stejně jako velmi oživující huť; to se nachází ve všech našich vínech. U vín z konkrétní vinice se ke stylu vždy přidává potenciál zrání. Jelikož všechny naše vinice jsou pod značkou Hofkellerei des Fürsten von Liechtenstein a mají podobný styl, přičemž chuťově se drží svého původu, má smysl je obhospodařovat společně. To nám také umožňuje využívat synergie v marketingu. Pro příklad: do kvalitních restaurací v USA prodáváme bílé víno z Rakouska a červený Pinot Noir z Vaduzu v Lichtenštejnsku. V obou vinařstvích pak máme zkušené a zapálené týmy, takže řízení se stalo mnohem efektivnější, což mi umožňuje trávit méně času ve vinařstvích a více času představováním našich vín na různých trzích.
Děkujeme za rozhovor.
