České teplárenství, teplo pro pro občany a firmy. V posledním měsíci se ukázalo, že tato kritická infrastruktura je nejen zranitelná, ale vyžaduje i nové přístupy. Rozhovor, vlastně dvojrozhovor, který jsme pro Vás realizovali, přináší pohled na spolupráci mezi dodavatelem tepla a krajským městem. Názory manažerů z byznysu a veřejné správy, které tu zaznívají, mohou být vodítkem, jak spolupracovat a stanovovat vzájemné výhodné priority.
Kamil Čermák je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a Erasmus University Rotterdam. Působil jako reportér a moderátor v České televizi a následně jako mluvčí a poradce ministra průmyslu a obchodu. Od roku 2016 je předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ ESCO. Kamil Čermák je předseda správní rady Aliance pro bezemisní budoucnost a předseda představenstva Svazu moderní energetiky. Dále je členem Kolegia Paměti národa organizace Post Bellum.
Petr Nedvědický je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, Univerzity J. A. Komenského Praha a následně si vzdělání dále rozšiřoval, podnikal. Od roku 2016 je zastupitelem a v roce 2018 se stal primátorem města Ústí nad Labem. Volný čas tráví s rodinou, nejčastěji při různých sportovních a outdoorových aktivitách
Co znamená konec uhlí pro Ústecký kraj?
Petr Nedvědický
Konec uhlí je myslím pro Ústecký kraj spíš příležitostí. Ano, uhelný průmysl u nás stále zaměstnává dost lidí a má na sebe navázány subdodávky, ale celkově jde o průmysl minulosti. Je to příležitost pro lidi, krajinu, ekonomiku i ekologii. Všichni tady na severu si myslíme, že kraj, který byl víc než 100 let surovinovou základnou, si zaslouží oddech. Uhlí rozhodně lze nahradit, vždyť alternativní technologie máme k dispozici už dneska. Já osobně preferuji jadernou energetiku, ale jsem i příznivcem obnovitelných zdrojů.
Kamil Čermák
Vidím to podobně. Uhelný průmysl končí a my musíme jeho pracovní místa a tento sektor hospodářství nahradit. ČEZ se tak bude snažit najít pro své zaměstnance v uhelném sektoru uplatnění v moderních odvětvích s dlouhodobou perspektivou – například v ekologizovaném teplárenství nebo ve výrobě lithia.
Jaké má Vaše firma v kraji plány v oblasti moderního teplárenství?
Kamil Čermák
V České republice jsme nedávno oslavili 100 let centrálního zásobování teplem. Západoevropské země ho moc neznají, zná ho částečně východ Německa a Skandinávie. Ale u nás je to zkrátka fenomén, který zásobuje po celé zemi 1,5 milionu odběratelů z řad firem a domácností. To jsou 4 miliony lidí. Tam, kde to dobře funguje, tam je potřeba ho co nejvíce zachovat. Je to unikátní systém a Ústecký kraj je bez přehánění doslova jeho výkladní skříní. Mimochodem – významná ústecká teplárna Trmice se začala stavět už v roce 1913 a centrální teplo začala dodávat v roce 1920. Za ČEZ a ČEZ ESCO proto jasně říkám, že tento systém chceme nejen udržet, ale transformovat, optimalizovat a rozvíjet tak, aby fungoval po další desítky let. Od nás prostě nikdy neuslyšíte, že s koncem uhlí by se ČEZ ze severu stáhl.
ČEZ chce do roku 2030 přestavět teplárny po celé České republice, bude to stát vysoké desítky miliard korun. Tam, kde najdeme shodu s městy a odběrateli, budou teplárny dekarbonizovány. Pro každou lokalitu vzniká na míru šitý plán. Většinou jde v základu o biomasový zdroj, ke kterému patří ještě plynové kotelny a kogenerace pro zimní období, kdy poptávka po teplu prudce roste. To vše vhodně doplněno výstavbou nových obnovitelných zdrojů. Výstavba nových tepláren bude mít jednoznačně pozitivní vliv na životní prostředí v celém Ústeckém kraji. Ten bude zelenější a místo povrchových dolů tu budou velká jezera.
Myslíte, že taková velká přestavba jde stihnout? O jakém časovém horizontu se vlastně bavíme?
Petr Nedvědický
Myslím, že nejde uvažovat v intencích, že se to nestihne. Pokud uhlí končí, tak potřebujeme nový zdroj, který bude zásobovat teplem naše obyvatele a naše firmy. Jsem rád, že tyto masivní investice s námi ČEZ dlouhodobě plánuje. Budoucnost teplárny Trmice tak řešíme už teď, stejně jako zásobování druhého břehu v Ústí.
Kamil Čermák
Formálně má uhlí skončit dle vládního rozhodnutí do roku 2033. Ekonomika nám ale ukazuje, že to může být mnohem dřív. Na to musíme být připraveni, a když vidím tempo příprav v celé Skupině ČEZ, tak musím říct, že připraveni budeme. Důkazem je, že místům a firmám, které odcházejí od uhlí, už dnes nabízíme kvalitní integrovaná řešení. S tím se pojí energetické úspory, modernizace osvětlení, kogenerace, nová vzduchotechnika, ale také fotovoltaika nebo tepelná čerpadla. Centrální zásobování bude zkrátka nezbytné podpořit i decentrálními lokálními zdroji.
Kolik do transformace zainvestuje jednak město Ústí a celý kraj?
Petr Nedvědický
Kraj využívá prostředky z Fondu spravedlivé transformace k restrukturalizaci uhelného průmyslu. V rozpočtech měst samozřejmě také počítáme s investicemi do transformace energetiky. Zejména se však spoléháme na investice našich partnerů v energetice, jako je například ČEZ.
Jaké investice bude transformace teplárenství znamenat?
Kamil Čermák
Půjde v našem případě o vysoké desítky miliard a z toho budeme hodně investovat právě v Ústeckém kraji. Dám pár konkrétních příkladů, jak se na obrat v teplárenství v celém Ústeckém kraji připravujeme. Stali jsme se vlastníky Actherm Distribuce, tepelného distributora pro Chomutov a okolí. Z pohledu České republiky to možná vypadá jako malý krok, ale je to obrovský posun pro naši další přítomnost v tomto kraji. Stali jsme se dodavateli tepla do dalších 16 tisíc domácností.
Dává nám to větší jistotu o smyslu investic do výstavby nových teplárenských zdrojů v Prunéřově a Tušimicích. V Prunéřově počítáme s biomasou a plynem. Máme zajištěnu biomasu na roky dopředu. Díky výstavbě propoje Prunéřov–Kadaň vznikne skutečně ucelená soustava zásobování teplem. Lokalita Tušimice zůstane zachována a stane se pro celý systém dalším záložním zdrojem. V Tušimicích jsme už dříve postavili velkou baterii o výkonu 4 MW, která slouží jako stabilizační prvek energetické soustavy.
V Ledvicích zase máme nachystán kompletní rekonstrukční program na bázi biomasy a plynových jednotek tak, aby nové Ledvice byly schopny zásobovat 20 tisíc domácností.
Pojďme přímo do Ústí nad Labem. Co konkrétně si od přestavby teplárenství slibuje město?
Petr Nedvědický
Modernizace teplárenství v Ústí je v plném běhu. První by měl vyrůst kotel na biomasu doplněný paroplynovými zdroji, což bude plná náhrada za uhelné kotle. Věřím, že město bude mít teplárenství založené na moderních zdrojích.
Osobně se jako Ústečan nejvíc těším na novou trmickou teplárnu. Ještě větší očekávání mám ale od řešení našeho velkého ústeckého problému, kterým je zásobování pravého městského břehu teplem. Jde o dodávku pro 16 tisíc obyvatel, kde řešíme velké problémy se stávajícím dodavatelem. Pracujeme tu na decentralizaci a odchodu od starých technologií směrem ke kogeneračním jednotkám. Má to samozřejmě otazníky jak z hlediska udržitelnosti, tak i ceny dodávaného tepla pro koncové zákazníky. Věřím, že Ústí bude vždy pro ČEZ zajímavé.
Kamil Čermák
V areálu trmické teplárny díky mnohamiliardové investici postavíme zdroj, který bude na mnoho desítek let zárukou stabilní dodávky pro levý břeh v Ústí. Nahrazení uhlí v Ústí bude na levé straně města řešeno převážně prostřednictvím zmíněných paroplynových cyklů, s doplněním biomasou. Počítáme s tím, že dodávku tepla odběratelům budeme řešit prostřednictvím firmy Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem (THMÚ), který je společným podnikem s městem. Navíc, jak říká pan primátor, jsme po předběžné dohodě s vedením města připraveni kvalitně obsloužit i pravý střekovský břeh, pokud to bude zapotřebí. Šlo by o decentrální zdroje, konkrétně kogenerační jednotky, které by měly pokrýt spotřebu zdejších 16 tisíc obyvatel. Dodávka tepla v celém městě Ústí by tedy byla řešena dodávkou centrální v kombinaci s decentrálními prvky, jako jsou mikrokogenerace, tepelná čerpadla, soláry atd.
Záležet bude samozřejmě i na dalších odběratelích ve městě. Teď mám konkrétně na mysli ústeckou Spolchemii, která na základě dlouhodobé smlouvy odebírá zhruba polovinu tepla z Trmic. Děláme všechno pro to, aby tento významný odběratel tepla zůstal naším zákazníkem. Nemáme zkrátka malé cíle a z Ústí chceme v podmínkách teplárenství v České republice udělat skutečně hi-tech místo.
Jak vzájemná spolupráce v rámci městského teplárenství funguje?
Petr Nedvědický
Myslím, že ta oboustranná důvěra je silná. Naše partnerství s ČEZ prostřednictvím společné firmy THMÚ trvá už nějaký čas a za tu dobu jsme se skutečně mohli detailně navzájem poznat, zjistit, co umíme. Vnímám ČEZ jako partnera důvěryhodného a férového. Máme upřímné a otevřené diskuse a daří se nám v nich najít shodu. Vážím si společné diskuse, která pomáhá překonávat překážky a nacházet kompromisy.
Přístup ČEZ k Ústí byl vždy vstřícný, hovořili jsme společně o plánech a konkrétní alokaci investic. Z mého pohledu jde o dobrý příklad vztahu investora a města. Máme jasné garance, že dodávka tepla zůstane zachována, a navíc to bude mít i výrazné ekologické efekty. Další přítomnost ČEZ v tomto kraji tedy vnímáme pozitivně nejen jako zákazníci, ale i jako rovnocenní partneři.
Kamil Čermák
Co dodat? Jsme v podstatě na jedné lodi. Svázáni společnou volbou pro teplárenství bez uhlí. Já zas musím dodat, že spolupráce s vedením města a s panem primátorem i kolegy v THMÚ je na velmi dobré úrovni. A my za to děkujeme.
Ústecko je vnímáno jako uhelný region. Co taková změna, o které oba mluvíte, udělá se zaměstnaností v regionu?
Petr Nedvědický
ČEZ dnes zaměstnává v Ústeckém kraji okolo 6 tisíc lidí. Pracovní místa s koncem uhlí určitě zaniknou, ale nové aktivity a odvětví mají velkou perspektivu vytvořit místa nová. ČEZ vybuduje nové teplárenské a obnovitelné zdroje, jejichž obsluha a řízení si vyžádá kvalifikované lidi. Pevně věřím, že představené investice ČEZ v kraji, nejen v teplárenství, ale i v rámci rozvoje lithia a souvisejícího průmyslu, obnovitelných zdrojů nebo malých modulárních reaktorů, budou mít určitě pozitivní efekty a vyvolají poptávku po práci v mnoha profesích.
Kamil Čermák
Bude to pro nás samozřejmě náročné. Ale chceme našim zaměstnancům nabídnout novou perspektivu a možnosti rekvalifikací a zapojení se do nových perspektivních energetických oborů. Například teplárenství přestává být jen o dodávce horké vody nebo páry, stává se z něj jedna ze služeb komplexního sektoru, kterému říkáme ESCO – tedy moderní energetické služby. Když dnes jdeme za zákazníkem, tak se chceme na jeho potřeby podívat komplexně. Zjistit, jestli vedle tepla nepotřebuje také projekty energetických úspor, fotovoltaiku, energetický management a podobně. Protože při modernizaci je hloupé vyměnit „kus za kus“ a jde o dobrou příležitost k modernizaci celého systému. A právě v tomto ESCO sektoru je například perspektiva kvalitních pracovních příležitostí.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: ČEZ a.s.
