Výkonným ředitelem české pobočky farmaceutické společnosti MSD v České republice se stal Mehrdad Doustdar teprve před rokem. S MSD nicméně spojil v různých zemích světa celý svůj profesní život. Dobré zdraví je pro něj důležité i osobně, a proto rád hraje basketbal, chodí po horách nebo běhá po pražské náplavce.
Pane řediteli, mezi Vaše firemní priority patří využití moderních digitálních technologií. Jaký vliv mají na rozvoj farmaceutické firmy?
MSD chce být přední biofarmaceutickou společností založenou na intenzivním výzkumu. Digitální technologie proto ovlivňují téměř veškerou naši činnost, od výzkumu přes výrobu, distribuci po komunikaci se zákazníky. Zásadně ovlivňují způsob, jakým inovujeme, pracujeme a vytváříme něco skutečně hodnotného pro pacienty.
Ve výzkumu a vývoji je to například pokročilá analýza dat, strojové učení a umělá inteligence, které mění způsob, jakým analyzujeme složitá biologická data, hledáme nové kandidáty na léky a předpovídáme výsledky klinických testů. Rychleji a lépe se rozhodujeme, což krátí čas a snižuje náklady na uvedení nového léku na trh. Ve výrobě nám pomáhají zvyšovat efektivitu výroby, kvalitu a bezpečnost výrobků nebo sledovat pohyb léků v dodavatelském řetězci v reálném čase.
Zde bych rád zmínil naše globální IT technologické centrum v Praze. S více než tisícovkou zaměstnanců řeší ty největší výzvy na pomezí zdravotnictví a IT. Třetina z nich se věnuje výzkumu a vývoji. Jeho intenzita, což je parametr, který ukazuje, kolik do VaV investujete, činí neuvěřitelných 16 procent! Porovnejte to se třemi procenty, která jsou oficiální metou EU a Česka pro rok 2030.
Jaké je využití Vámi vyráběných inovativních léků v českém zdravotnictví a jak se díváte jako expat na jeho úroveň?
Naše léky pomáhají řešit některé z nejnaléhavějších problémů veřejného zdraví v současnosti, ať už jde o infekční onemocnění, rakovinu, nebo chronická onemocnění. Naše imunoterapie způsobila revoluci v léčbě některých typů rakoviny. Naše očkovací látky jsou zásadní v prevenci závažných infekčních onemocnění, čímž snižují zátěž zdravotnických systémů a zlepšují veřejné zdraví.
Tak například v Česku každoročně zemře kolem 300 žen na karcinom děložního hrdla, což je onemocnění související s lidským papilomavirem (HPV) a lze mu předcházet. Nedávná studie ČVUT doložila, že naše vakcína proti HPV šetří nejen životy, ale i peníze. Pokud by dnes třináctileté dívky nebyly očkovány, přímé náklady na léčbu onemocnění způsobených HPV by činily 3,1 miliardy korun. Při současné proočkovanosti (kolem 70 %) se pohybujeme kolem 1,3 miliardy korun. Pokud by proočkovanost dosáhla 90 %, které WHO doporučuje k dosažení eliminace těchto onemocnění, přímé náklady by činily 711 milionů korun.
A k Vaší otázce na české zdravotnictví. Myslím si, že je na velmi dobré úrovni, i když stále je co zlepšovat. Délka života ve zdraví v ČR je stále pod průměrem EU, zhruba o dva roky méně. Kromě toho jsme svědky regionálních rozdílů v dostupnosti zdravotní
péče a její kvalitě, která se může lišit v závislosti na tom, kde žijete. To jsou jen dva příklady. Společně se svým týmem bych rád přispěl ke zlepšení.
Zdravotní pojišťovny se zaměřují na prevenci, která může významně ovlivnit nemocnost zaměstnanců. Je očkování tou správnou cestou?
Správně nastavené preventivní programy jsou vždy nákladově efektivnější než léčba a mají ekonomické výhody. Zdravou ekonomiku vytvářejí zdraví, nikoli nemocní lidé. Očkování je jedním ze základních pilířů prevence spolu se snižováním rizikových faktorů chování, jako je špatná strava, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nízká fyzická aktivita. Dlouhodobě se snažíme šířit osvětu v tomto směru mezi laickou veřejností i našimi partnery z odborných společností, ministerstva zdravotnictví či zdravotních pojišťoven. Všichni musíme spolupracovat v úzkém partnerství ve prospěch obyvatel Česka.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: MSD
