Masarykův onkologický ústav v Brně letos slaví 90. leté výročí vzniku. Od roku 2019 je jeho ředitelem prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., který se ve své klinické praxi specializuje zejména na nádory prsu, tlustého střeva a konečníku, na onkologickou genetiku a prevenci. Jeho životním mottem je: „Nikdy se nevzdávej.“
Letos slavíte 90 let od založení Masarykova onkologického ústavu. Za tu dobu prošla onkologická léčba a ústav nebývalým rozvojem. Jaký je dnešní stav?
V případě Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) lze skutečně říct, že za těch 90 let se rozvíjel stejně intenzivně jako onkologie. Asi nejvýstižněji nám tento rozvoj přiblíží srovnání dvou parametrů. Rok 1935 délka areálu 65 metrů, zastavěná plocha 1640 m2. Rok 2025 délka areálu 340 metrů, zastavěná plocha 19 808 m2 (včetně probíhající výstavby). Co však za těch 90 let zůstalo stejné, je poslání ústavu a ambiciózní vize. Jsme unikátním a největším onkologickým centrem v České republice, kde je od počátku kladen důraz na moderní diagnostické a léčebné metody, multioborovou spolupráci, excelentní výzkum a respektování práv a partnerský přístup k pacientům a jejich blízkým.
Uspěli jste v národním hodnocení spokojenosti pacientů. Co kromě léčby přispívá ke spokojenosti a jakou roli hraje přístup personálu?
Spokojenost pacientů a zaměstnanců je pro nás velmi důležitá. Onkologický pacient musí mít specifický přístup. Vím, že pro pacienty děláme maximum, ale vždy jsem rád, když to kromě děkovných dopisů potvrdí i nezávislá šetření. V loňském roce proběhlo „Národní hodnocení spokojenosti pacientů“ organizované Ministerstvem zdravotnictví ČR a ústav opět dosáhl vynikajícího výsledku a obsadil 1. místo
mezi 35 zapojenými nemocnicemi.
Respekt, ohled a úcta jsou tím, co si na nás pacienti nejvíce cení. Z těch dalších oblastí bych ještě uvedl koordinaci a integraci péče, která se odehrává nejen v průběhu pobytu pacienta v MOÚ, ale i po jeho propuštění. Velký důraz je kladen i na informovanost a zapojení rodiny.
Zmínil jste probíhající výstavbu. Co Vám nové budovy přinesou a jaké další rozvojové plány máte?
Tomu bychom mohli věnovat další rozhovor. Ale abych Vaše čtenáře na něj navnadil, rád bych uvedl, že nové budovy přinesou významné posílené programů onkologické prevence a podpůrné a inovativní péče. V únoru jsme zpracovali Strategii rozvoje do roku 2030 a k těm nejdůležitějším patří dostavba Centra fotonové terapie, neboť bez nových kapacit pro ozařování se již neobejdeme, a dostavba Centra teranostiky. A protože máme vysoké ambice a jsme vůdčím onkologickým centrem v ČR, věřím, že jednoho dne získáme i protonovou terapii.
Když už jsme u těch inovací, v rámci moderních metod léčby se začíná využívat umělá inteligence. Jakým způsobem ji dovedete využít?
Použití technologií podporovaných umělou inteligencí je v moderní onkologii stále častější. V MOÚ máme již pětiletou zkušenost se systémy, které nám pomáhají hodnotit CT a MRI snímky u pacientů v klinických studiích, kde je zapotřebí provádět tato vyšetření častěji a měřit velmi pečlivě i milimetrové rozdíly ve vývoji nádorových ložisek. O tom, že je využití umělé inteligence v onkologii na vzestupu, svědčí i zcela plný sál loňských Brněnských onkologických dnů v sekci věnované této problematice. Prezentovali jsme v ní jak novinky ze zahraničí, tak i vlastní práci brněnské platformy „Centra pro umělou inteligenci v onkologii“. Myslím, že všichni dnes víme, že ze správného použití AI v medicíně nemusíme mít obavy. Žádná technologie, ani AI, nedokáže nahradit podání ruky a ani automaticky nepřinese uznání a úctu pacientů, může nám však významně pomoci zvyšovat kvalitu naší práce a bezpečí pacientů, což je v situaci nedostatku personálu a narůstajícího počtu onkologicky nemocných velmi důležité.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: MOÚ
