Počet lidí s nadváhou a obezitou v posledních letech roste. S tím souvisí i nárůst civilizačních onemocnění, jako jsou nemoci srdce a cév. Zvrátit tento trend může účinná terapie, edukace a efektivní péče o pacienty. Na to, jaké další nástroje má inovativní farmaceutická firma pro boj s civilizačními nemocemi, jakým směrem orientuje svůj výzkum a kde vidí prostor pro zlepšení, jsme se zeptali Olivera Rozborila, generálního ředitele české pobočky společnosti Boehringer Ingelheim.
Jste firma s bohatou historií, která působí nejen v Evropě. Kladete důraz na zachování výzkumu, vývoje a výroby v rámci Evropské unie?
Jako přední biofarmaceutická společnost se Boehringer Ingelheim věnuje péči o zdraví lidí i zvířat. S více než 53 000 zaměstnanci působíme na 130 trzích po celém světě a od založení v roce 1885 stále zůstáváme rodinnou a plně nezávislou firmou. To je naší obrovskou silou a přidanou hodnotou, protože nám to umožňuje dlouhodobě investovat potřebné prostředky do výzkumu a vývoje.
Naše zaměření je v čase konzistentní. Soustředíme se zejména na kardiovaskulární a metabolická onemocnění a nemoci plic, zároveň ale máme globální akční rádius. Naše výrobní kapacity totiž koncentrujeme v Evropě, například v Německu, Rakousku, Francii nebo Řecku, stejně jako v USA či Asii. A totéž platí pro výzkum a vývoj, do kterého dlouhodobě významně investujeme. V roce 2023 jsme například do výzkumu investovali částku 5,8 miliardy eur, což představuje 22,5 % našich konsolidovaných tržeb. Naše výzkumné týmy jsou dnes veskrze mezinárodní, a jsou tak konkurenceschopné a efektivní. Hlavní výzkumná centra máme především v Německu, Rakousku a Francii, dále pak ve Švýcarsku,
USA nebo Japonsku. Náš fokus je tak stále spíše evropský, proto též nesmírně citlivě sledujeme vývoj evropské regulace.
K aktuálnímu dění na úrovni EU se ještě určitě dostaneme. Zůstaňme ale ještě na chvíli u výrobních kapacit v Evropě. Nedávno jste ve Vídni otevřeli nové výzkumné centrum a též poměrně rozsáhlou výrobní kapacitu. Můžete přiblížit, o co jde?
Ano, jedná se o nové výzkumné centrum Angeliky Amonové, které bylo otevřeno v září 2024. Tato plně udržitelná budova nabízí ideální podmínky pro zhruba 150 vysoce kvalifikovaných pracovníků, kteří se zabývají výzkumem slibných molekul a terapeutických postupů pro léčbu rakoviny. Zároveň jsme ve Vídni v roce 2021 otevřeli nejmodernější výrobní zařízení pro biofarmaceutika. Do projektu jsme investovali přes 700 milionů eur, což představuje jednu z největších jednotlivých investic v historii naší společnosti, díky níž se zvýšila dostupnost biofarmaceutických léků pro pacienty se závažnými onemocněními. Zařízení je jedním z technologicky nejpokročilejších svého druhu. Výrobní linky jsou plně automatizované a vysoce digitalizované, což zaručuje konzistentní výrobu. Data, která získáváme, pak dále analyzuje AI pro simulaci a optimalizaci výrobního procesu. Obě zařízení podtrhují silný závazek společnosti Boehringer Ingelheim k rozvoji výroby a výzkumu v EU.
Do vývoje nových léků vkládáte nemalé lidské a finanční zdroje. Jak je pro vás důležitá patentová ochrana vašich léků?
Otázka patentové ochrany je klíčová nejen pro naši společnost, ale i pro udržení konkurenceschopnosti Evropy. Aktuálně diskutovaný „farmaceutický balíček EU“ může přispět ke zvýšení evropských investic nebo naopak můžeme definitivně ztratit krok s USA a Čínou. Tím se otázky patentové ochrany přesouvají za hranice zdravotnictví, na půdu průmyslu a hospodářství. Farmaceutický průmysl se musí stát jednou ze strategických priorit EU pro dlouhodobé udržení konkurenceschopnosti „starého“ kontinentu.
Z pohledu farmaceutické společnosti je právě základní doba patentové ochrany klíčová, protože přináší jistotu návratnosti investice. V případě jejího zkrácení bude evropský prostor fatálně ztrácet na atraktivitě ve prospěch již zmíněných USA nebo Číny. To je bohužel tvrdá ekonomická a průmyslová realita.
Věřím, že finální podoba nové evropské legislativy bude pozitivní pro budoucnost farmaceutického průmyslu v Evropě a že se Evropská komise i poslanci Evropského parlamentu poučí z chyb v jiných odvětvích. Aktuální výzvou je pro nás i pozice vlád zemí střední Evropy, včetně České republiky. Navržené omezení a zkrácení patentové ochrany rozhodně není v dlouhodobém zájmu EU, ekonomik jednotlivých členských států ani pacientů. Věřím, že rok 2025 přinese v tomto ohledu racionálnější diskusi a dobrý výsledný kompromis.
Současný životní styl s sebou přináší požadavky na nové terapeutické postupy. Reaguje na to Vaše společnost? Co pacientům nabízíte nového?
Současný životní styl přináší obrovské množství rizik, jako je nárůst nadváhy a obezity, a to bohužel už u dětí. S tím je spojený nárůst civilizačních onemocnění, jako jsou onemocnění srdce a cév (například srdeční selhání), metabolická onemocnění (především diabetes mellitus 2. typu) nebo chronické onemocnění ledvin. To s sebou nese i zásadní nepřímé náklady, které představují ztrátu produktivity v důsledku nemocnosti, a odráží se to bohužel i v nárůstu mortality. Úmrtnost v důsledku zmíněných onemocnění, střední délka života, ale především délka života ve zdraví v ČR i třicet let po pádu „železné opony“ přesně kopírují hranici, která kdysi politicky rozdělovala Západ a Východ, a za západní částí Evropy e všech uvedených parametrech stále zaostáváme. Proto se kromě inovativních léčebných řešení snažíme být v této oblasti také partnerem zdravotních pojišťoven, odborných společností a pacientských organizací a ve spolupráci s nimi zlepšovat organizaci péče o pacienty, která povede ke včasnému záchytu nemocí a k efektivnější cestě pacienta systémem. Mnoho si slibujeme i od nových opatření Národního kardiovaskulárního plánu ČR, který před koncem minulého roku schválila vláda.
Zdaleka ale nejsme aktivní jen v oblasti kardio-renálně-metabolického zdraví a snažíme se být pro český zdravotní systém dlouhodobým partnerem. Zmíním stručně alespoň oblast duševního zdraví, která se dostala do centra zájmu především vlivem pandemie covidu-19 I této oblasti chceme v budoucnu kromě inovativních terapií přinášet přidanou hodnotu a podílet se na projektech, které zlepší záchyt, diagnostiku a léčbu pacientů s duševními chorobami. Ve spolupráci s pacientskými organizacemi se chceme věnovat i citlivým a přehlíženým tématům, jako je stigma spojené s duševním onemocněním, například schizofrenií.
Tvrdíte, že s optimismem hledíte do budoucnosti. Jaké jsou tedy Vaše vize a hodnoty do příštích let?
Zlepšování zdraví a života lidí a zvířat zůstává logicky naším hlavním cílem. Zaměřujeme se na nemoci a diagnózy v oblastech s tzv. vysokou nenaplněnou medicínskou potřebou, tedy tam, kde dnes pro pacienty neexistuje dostatečně účinný lék či terapie. Aktuálně pracujeme na nových terapiích v oblasti chronických kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, onkologie, plicních fibróz či duševního zdraví. V oblasti zdraví zvířat chceme být jedním z předních světových poskytovatelů vakcín, terapeutik a preventivní péče chránící zvířata před nemocemi a bolestí.
Velký interní a hodnotový důraz klademe na projekt Sustainable Development for Generations. V rámci něho jsme se například zavázali, že do roku 2030 bude veškerá naše výroba v EU uhlíkově neutrální. Investujeme do rozvoje a vzdělávání našich zaměstnanců, například v oblasti technologií a umělé inteligence. Snažíme se také pomáhat řešit nerovný přístup ke zdravotním službám a péči všude tam, kde působíme. V ČR tak již druhým rokem podporujeme jako hlavní partner rodinné kurzy zdravého životního stylu STOB, jejichž cílem je změna návyků celé rodiny a prevence obezity u dětí. A tyto konkrétní aktivity mají zcela konkrétní, hmatatelné výsledky, z čehož mám velkou radost.
Podívám-li se na dekádu před námi, myslím, že Boehringer Ingelheim je společnost s obrovským potenciálem a příležitostmi, skvělé místo pro výzkumníky a lidi s vášní pro inovace. Čeho si osobně po 20 letech ve firmě cením nejvíce, je vnitřní kultura a možnost být vždy součástí regionálních či globálních týmů. A také toho, že výsledků nedosahujeme jako jednotlivé osoby, ale vždy jako tým.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Boehringer Ingelheim
