Janáčkova filharmonie Ostrava patří mezi přední symfonické orchestry v Česku. Její ředitel Jan Žemla v rozhovoru popisuje první britské turné, logistiku přesunu 85 hráčů i transport nástrojů a reakce publika v sálech typu Birmingham Symphony Hall. Vysvětluje také, co filharmonii přinese produkční převzetí Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka a jak do této vize zapadá budoucí koncertní sál v Ostravě.
Janáčkova filharmonie Ostrava letos v únoru 2026 poprvé v historii vyrazila na turné po Velké Británii. Jaké byly hlavní výzvy při plánování této logisticky i umělecky náročné cesty a jak britské publikum přijalo ostravský zvuk?
Největší výzvou je vždy logistika. Orchestr čítal 85 hráčů a přesun takto velkého tělesa do zahraničí vyžaduje naprosto precizní plánování. Řešíte zasedací pořádky v letadle, rooming listy, vstupní povolení do Velké Británie, povinné přestávky, časové harmonogramy. Samostatnou kapitolou je transport nástrojů – tentokrát putovaly po zemi, zatímco orchestr cestoval letecky. Každý nástroj musí mít své dokumenty, aby bez komplikací prošel celním řízením. Je to zkrátka komplexní operace a bez sehraného týmu by nebyla možná.
Z uměleckého hlediska bylo důležité obstát v sálech s mimořádnou akustikou, jako je například Birmingham Symphony Hall či Bristol Beacon. Britské publikum nás přijalo velmi vřele a reakce odborné kritiky byly pozitivní. Šostakovičova Desátá symfonie zazněla podle recenzentů jako „nejautentičtější, jakou kdy slyšeli“ a náš zvuk byl označen za „osvěžující vánek ze střední Evropy“. To jsou samozřejmě slova, která potěší, ale především potvrzují, že dlouhodobá systematická práce orchestru má mezinárodní relevanci.
Letos bude JFO poprvé produkčně zajišťovat Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který se bude konat od 1. června do 3. července. V čem spočívá největší výhoda tohoto propojení a jaké synergie mezi orchestrem a festivalem mohou diváci očekávat?
Největší výhoda spočívá v jednotné koncepci a koordinaci. Festival a sezona Janáčkovy filharmonie už nebudou dvě paralelní linie, ale vzájemně provázaný celek. To umožňuje lépe plánovat dramaturgii, efektivněji pracovat s hostujícími umělci a dlouhodobě budovat identitu obou institucí. Prakticky to znamená, že festival může být místem zásadních projektů, premiér a mimořádných hostů, kteří se v abonentních řadách běžně neobjeví, čímž se naše umělecké portfolio výrazně rozšíří. Zároveň roste naše vyjednávací pozice. Pokud jednáte o spolupráci jak pro festival, tak pro sezonu filharmonie, otevírá se větší prostor pro zajímavější projekty a hlubší uměleckou spolupráci. V dlouhodobé perspektivě se Janáčkova filharmonie stane logicky rezidenčním orchestrem festivalu.
Často hovoříte o vizi propojení festivalu, filharmonie a budoucího koncertního sálu do jednoho živého organismu. Jak blízko jsme k naplnění této ambice stát se evropským městem kultury srovnatelným s těmi největšími metropolemi?
Jsme na správné cestě a to je v tuto chvíli nejdůležitější. Jak správně říkáte, naším cílem je vytvořit opravdu jakýsi živý organismus. Koncertní sál zde představuje zásadní infrastrukturní krok, tedy jakýsi „hardware“. Filharmonie a festival jsou pak obsahem, tedy „softwarem“, který ten prostor naplní smyslem.
Ostrava ale už i dnes vysílá směrem do zahraničí velmi silný signál. Stavba sálu rezonuje v mezinárodní kulturní sféře, stejně jako zahraniční projekty filharmonie a hostování špičkových umělců. Pokud se nám podaří dlouhodobě udržet vysokou uměleckou úroveň, stabilní ekonomické zázemí a silnou identitu, pak se Ostrava přirozeně stane respektovaným evropským kulturním centrem. A myslím, že k tomu máme velmi dobře našlápnuto.
Děkujeme za rozhovor.
