Projekt Nová Pila Ostravice navazuje na areál někdejší arcibiskupské pily v centru obce a počítá s více než stovkou bytů a komerčními prostory pro služby. Starostka Ostravice Pavlína Stankayová v rozhovoru popisuje, jak obec do přípravy vstupuje, co od investora očekává a proč klade důraz na veřejný prostor a průchodnost území.
Jak projekt Nová Pila Ostravice vnímáte v kontextu rozvoje obce?
Vnímám ho jako proměnu místa, které už dlouho neplnilo původní roli. Pila nefunguje více než deset let a areál postupně ztrácel smysl. Obec sama takovou lokalitu neobnoví, protože na to nemá rozpočet ani kapacity. Když investor přišel s konkrétním záměrem, kladla jsem důraz na to, aby v areálu nevznikl uzavřený komplex bytů, ale nová součást obce, která přinese veřejný prostor a služby.
Kdy jste jako obec do projektu vstoupili nejintenzivněji?
Hned na začátku, když investor připravoval územní studii. Územní plán v této lokalitě počítá s postupem přes studii, takže bez ní se projekt neobejde. Sešli jsme se nad ní opakovaně a řešili jsme, jak budou domy a veřejná prostranství fungovat v návaznosti na centrum obce. Nechtěla jsem, aby investor postavil domy a obec pak nesla náklady na provoz a údržbu bez jasných dohod.
Jak dlouho obec s investorem jedná?
Jednáme spolu dlouho. Vnímám to jako proces v řádu let od chvíle, kdy investor areál koupil, protože každý, kdo takové území převezme, potřebuje s obcí vyřešit návaznosti, veřejný prostor a provozní věci. U areálu bývalé pily navíc obec do přípravy vstupovala opakovaně právě přes územní studii a následná jednání.
Co přesně znamená váš požadavek, že areál se má stát součástí obce?
Areál musí zůstat průchozí. Řekli jsme investorovi, že nepřijmeme řešení, které uzavře centrum plotem a vytvoří privátní zónu jen pro rezidenty. Lidé musí mít možnost projít skrz, zastavit se, využít služby, projet na kole. Projekt stojí v centru Ostravice, proto ho posuzuji jako veřejné téma, ne jako soukromý ostrov.
Zmínila jste cyklostezku. Proč je pro obec důležitá?
V této části obce cyklotrasa prakticky končí a cyklisté se pak napojují komplikovaněji. Dává smysl, aby cyklostezka vedla přes areál a logicky propojila pohyb v obci směrem k mostu. Když už vzniká nové jádro s bydlením a službami, přijde mi správné, aby podporovalo bezpečný pohyb pěšky i na kole, ne aby ho brzdilo.
V areálu má vzniknout zhruba stovka bytů. Jak pracujete s obavami části veřejnosti z nárůstu počtu obyvatel a tlaku na infrastrukturu?
Obavy chápu, protože v Ostravici vznikají byty i na dalších místech a lidé řeší, co to udělá s dopravou, odpady nebo údržbou veřejného prostoru. U Pily ale vidím rozdíl: investor využívá plochu, kde už dřív fungoval provoz, takže obec nepřijde o další zelené území. Zároveň ale očekáváme od investora, že s námi vyjedná férový podíl na nákladech, které nový projekt vyvolá, ať už jde o odpady, údržbu, dopravu, nebo veřejná prostranství. K tomu slouží zásady spolupráce s investory a plánovací smlouvy.
Co konkrétně stanovují zásady spolupráce s investory v Ostravici?
Zásady popisují rámec, jak s investory jednáme a jak stanovujeme investiční příspěvek. Počítají se sazbou 1000 korun v případě zástavby zelené plochy a 600 korun, pokud už tam nějaká stavba byla, a to za čtvereční metr hrubé podlažní plochy. Možné je i nepeněžní plnění, když dává obci smysl a odpovídá hodnotě příspěvku. V praxi tak neřešíme jen peníze, ale i konkrétní věci v území: veřejná prostranství, do pravní řešení a vybavenost.
Která nepeněžní plnění vnímáte u Pily jako nejdůležitější?
Veřejný prostor. Investor mluví o náměstí a o místě pro služby a my bychom uvítali, aby to nebyla jen kulisa k bytům. Jednáme o tom, jak nastavíme vlastnictví a správu tak, aby Ostravice neztratila kontrolu nad tím, co se v centru děje, a aby obec mohla prostor reálně využívat. V minulosti se objevila i úvaha o obecním úřadu jako součásti nového náměstí, ale obec tehdy nenašla politickou shodu mimo jiné kvůli vysoké ceně nové stavby. Dnes proto ještě víc řešíme, jak má veřejný prostor fungovat a jaký bude mít pro Ostravici přínos.
V areálu už dnes fungují různé aktivity a lidé ho hojně využívají. Jak to vstupuje do vašeho uvažování?
Vstupuje to zásadně. Areál Na Pile Ostravice nežije jen na papíře. Funguje tam obecní kluziště a také krytý prostor pro společenské a sportovní akce, který jinde v Ostravici prakticky nemáme. Vejde se tam i několik stovek lidí a areál zvládne i velké akce. Proto chci, aby projekt na tyto funkce navázal, zachoval je a dál rozvíjel.
Jak řešíte dopravu a parkování při velkých akcích v areálu?
Ocenila jsem, že investor počítá s parkováním na vlastních plochách. Když přijede na akci několik stovek lidí, nemohli bychom akceptovat, že by auta zaplnila okolní ulice a paralyzovala běžný život obce. V tomto směru hledáme provozní režim tak, aby akce přinesly obci život a zároveň nevyvolaly dopravní problémy.
Máte už představu, co projekt vyvolá na technické infrastruktuře?
Některé věci si investor řeší v rámci projektu. U jiných požadujeme návaznost na obecní standardy. U veřejného osvětlení například trváme na tom, aby investor respektoval systém a servisní model, který v obci používáme, pokud po dokončení chce, aby osvětlení přešlo do obecní správy. Zároveň sledujeme sítě a napojení tak, aby investor nepřenášel své náklady na obec. Projekt leží u řeky, takže investor nemůže stavět podzemní garáže a musí parkování řešit jinak, typicky v prvním podlaží domů; i to ovlivní podobu území a dopravní režim.
Počítáte s tím, že nové byty přivedou do obce i nové děti? Má Ostravice dostatek míst ve škole a školce?
Tuto otázku řešíme dlouhodobě, protože lidé se často ptají, jestli obec zvládne více rodin. Dnes ale vidíme, že se rodí méně dětí. Školka řeší zápisy a hlásí nižší počty, do první třídy nastoupilo dvanáct dětí a třídy nejsou plné. Kapacita školy a školky dnes stačí, přesto to dál sledujeme, protože demografie se může za několik let změnit.
Jaké služby považujete v souvislosti s tímto projektem za důležité?
Uvítáme, když přinese služby, které lidé v obci využijí denně, a když komerční prostory nezůstanou prázdné. Zároveň by výše nájmů neměla odradit místní drobné podnikatele. Ostravice má lékařku, dětského lékaře i zubaře, takže zdravotní péče dnes funguje. U projektu proto vidím šanci doplnit běžné služby a občanskou vybavenost, které v centru chybí.
Předpokládáte, že nové byty budou sloužit k trvalému bydlení?
Obec potřebuje trvalé obyvatele, ne prázdné byty přes týden. Trvalé bydlení znamená vztah k obci a také příjmy, které se vážou na počet obyvatel. Neumím nikomu nařídit, kde si dá trvalý pobyt, byla bych ale ráda, kdyby projekt nabídl hlavně standard bydlení, které lidi přirozeně povede k tomu, aby v Ostravici žili dlouhodobě, ne aby sem jezdili jen na víkend. Ostravice měla podle veřejně dostupných údajů v roce 2025 celkem 2556 obyvatel, takže i několik stovek nových rezidentů dokáže změnit každodenní provoz obce.
V Ostravici plánuje výstavbu více investorů. Vidíte rozdíly v je jich přístupu?
Část investorů volí model postavit a prodat. Ridera v Ostravici působí delší dobu, v areálu už dnes běží provoz a akce a firma deklaruje, že chce část areálu dál provozovat, ne jenom zrealizovat prodej bytů. To vytváří prostor pro dlouhodobou spolupráci a zodpovědný přístup.
V debatě se objevuje i téma, zda by neměla v části území zůstat průmyslová výroba. Jak na to nahlížíte vy?
Vnímám to pragmaticky. Pila se do původní podoby nevrátí. Pokud někdo v centru obce prosazuje průmyslové využití, musí si umět odpovědět, co se tam bude vyrábět, kdo tam bude pracovat a jaký provoz to přinese. Průmysl znamená trvale zvýšenou dopravu, hluk, prach a dlouhodobou zátěž pro okolí. Smíšené využití s bydlením, službami a kvalitním veřejným prostorem považuji v této lokalitě za rozumnější cestu.
Jak budete projekt komunikovat směrem k veřejnosti, aby debata zůstala věcná?
Téma pravidelně otevíráme na zastupitelstvu a necháváme prostor pro dotazy. Lidé v Ostravici na jednání zastupitelů chodí ve velkém počtu, takže námitky řešíme přímo. Hájím veřejný zájem a prospěch obce, zároveň dodržuji územní plán a pravidla povolovacích procesů. Proto nemohu zastavit výstavby, které zastupitelé v minulosti umožnili v územním plánu a které dnes investoři připravují v souladu s jeho regulací, včetně projektů na zelených loukách. U těchto záměrů často vidím menší přínos pro krajinu i pro Ostravici, ale obec už dnes nemá nástroje, které by je „vypnuly“ jen proto, že se změnila nálada veřejnosti. Právě proto jsme nastavili zásady spolupráce s investory: když už výstavba běží, potřebujeme férově vyjednat, co obec získá a jak investor pomůže pokrýt náklady, které výstavba vyvolá. V případě areálu bývalé pily je situace jednodušší, protože brownfield dostane novou funkci a místo chátrání nabídne bydlení, služby a veřejný prostor. To považuji za nejlepší způsob využití této lokality.
Jaký máte osobní vztah k Ostravici?
V Ostravici žiji zhruba dvanáct let, takže jsem vlastně také náplava. Stěhovali jsme se sem jako rodina, protože jsme chtěli odejít z Prahy a s manželem jsme hledali místo, kde se dá dobře žít dlouhodobě, v blízkosti přírody a v klidnějším rytmu, v kvalitnějším prostředí pro děti. Právě proto mi záleží na tom, aby se obec rozvíjela citlivě a aby projekty dávaly smysl lidem, kteří tu žijí trvale. Když o nich mluvím s občany, mluvím jako starostka i jako někdo, kdo tu bydlí a řeší stejné věci jako oni.
