Celoroční projekt Hudební výlety přiváží prvotřídní koncerty do kulturních i technických památek Moravskoslezského kraje. Není tak jen koncertní řadou, ale také skvělým způsobem poznávání regionu. Na cestu se vydáváme s jeho dramaturgem a ředitelem, klarinetistou Igorem Františákem.
Hudební výlety vstupují do své zimní části. Jakou podobu jste jí letos chtěl dát a co spojuje jedenáct koncertů od října do prosince?
Zimní část Hudebních výletů jsme letos koncipovali jako pestrou cestu od intimní komorní hudby až k velkým programům s prestižním sborem Permoník či VUS Ondráš. Jedenáct koncertů od října do prosince propojuje především důraz na mimořádnou interpretační kvalitu, promyšlenou dramaturgii a citlivé spojení hudby s historickými místy Moravskoslezského kraje. Každý večer má vlastní atmosféru a barevnost – na zámcích zazní barokní hudba díky Jakubovi Kydlíčkovi a Vojtěchu Spurnému či Ensemble Inégal, kostely rozezní neobvyklé historické nástroje, jako je chalumeau, ale i vokální a sborová tvorba, zavítají k nám Žestě České filharmonie a uslyšíme i programy inspirované adventem a lidovou tradicí.
Společným tématem je pro nás ztišení, setkávání a návrat k hodnotám, které jsou s koncem roku přirozeně spojeny. Nechtěli jsme však vytvořit pouze řadu tradičních adventních koncertů. Naším cílem bylo nabídnout různorodé pohledy na duchovní hudbu a ukázat, že může oslovovat posluchače napříč staletími – od Bacha, Zelenky či Vivaldiho až po současné skladatele a folklor. Hudební výlety zároveň zůstávají věrné své základní myšlence: zveme publikum nejen za krásnou hudbou, ale také k objevování zajímavých interpretů, příběhů a míst našeho regionu.
Nejenže koncerty organizujete, ale vystoupíte také jako interpret, když se na pódiu setkáte se sopranistkou Karolínou Levkovou a klavírním virtuosem Markem Kozákem. Představte nám více tento „projekt tří moravskoslezských rodáků“?
Duše baroka – tak jsme pojmenovali projekt, ve kterém se každý z nás ocitá v trošku jiné roli, než na kterou jsme zvyklí. Karolína zpívá árie Bacha a Händela, Marek usedá za varhany a já beru do rukou barokního předchůdce klarinetu – chalumeau. Každý z těchto nástrojů má dost odlišnou barvu, zároveň se však mimořádně přirozeně doplňují. Chalumeau se svým měkkým, zastřeným a téměř vokálním tónem dokáže s lidským hlasem splynout, vést s ním rovnocenný dialog nebo jemně podpořit jeho výraz. Varhany pak vytvářejí harmonický základ, ale mohou se stát i samostatným partnerem, který určuje barevnost a architekturu celé skladby.
Velkou roli hraje také akustika kostela. Musíme hledat takovou dynamiku a artikulaci, aby zůstal srozumitelný zpívaný text, vynikly jemné odstíny chalumeau a varhany ostatní hlasy nepřekryly. Máme z tohoto projektu radost, protože můžeme společně vytvářet určitý zvukový organismus, v němž se všechny tři hlasy vzájemně inspirují a společně vyprávějí příběh.
V prosinci nabídnete během jediného týdne (4.–9. 12. 2026) tři velmi odlišné pohledy na advent: hluboké žestě České filharmonie, sbor Permoník a Vojenský umělecký soubor Ondráš. Co každý z těchto projektů přináší?
Každý z těchto koncertů přináší jinou zvukovou barvu i odlišný způsob prožívání adventního času. Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie nabídne slavnostní, vznešenou, ale také překvapivě intimní podobu Vánoc. Nejlepší čeští pozounisté přivezou unikátní program, který propojuje renesanční a barokní duchovní hudbu, staré adventní písně, Rybovy pastorely i melodie spojené s novější českou tradicí. Posluchači tak mohou objevit, jak barevně, měkce a zpěvně umí tyto nástroje v rukou tak luxusních interpretů znít.
Permoník představí advent prostřednictvím mladých hlasů. Společné vystoupení mládežnického, koncertního a mužského sboru ukáže rozmanité podoby sborového zpěvu. Program …a na zemi upokojení… navíc nese velmi aktuální poselství. Od renesančního zpěvu z lounského graduálu přes Vivaldiho a Bacha až k současné tvorbě Ola Gjeila, Johna Ruttera či Boba Chilcotta se stále vrací prosba o pokoj, naději a smíření. Když tato slova zazní v hlasech mladých lidí, získávají zvláštní naléhavost a čistotu. Nejde jen o krásný sborový koncert, ale o připomínku, že pokoj nezačíná někde daleko – rodí se v každém z nás, v naší schopnosti naslouchat si a být spolu.
Ondráš pak vnese do závěru této trojice lidovou tradici a vyprávění. Program O čtvrtém mudrci propojí v Opavě orchestr lidových nástrojů s dívčím sborem a připomene advent jako čas očekávání, putování a hledání hlubšího smyslu. Tyto tři projekty se liší obsazením i hudebním jazykem, spojuje je však snaha nabídnout skutečný zážitek, který přesahuje běžný vánoční koncert a vytváří prostor pro radost, ztišení i společné setkání.
Permoník Choir Karviná končí svou jubilejní 60. sezonu právě na Hudebních výletech v dominantě Orlové – kostele Narození Panny Marie (neděle 6. 12. 2026). Jaký k němu máte vztah?
K Permoníku mám velmi blízký vztah, který se v průběhu let proměnil v přátelství a hluboký respekt. Šedesát let jeho existence je obdivuhodným svědectvím kontinuity, poctivé práce a mimořádné schopnosti předávat lásku k hudbě z jedné generace na druhou. Permoník totiž není pouze vynikající sborové těleso dobývající prestižní soutěže po celém světě. Je to živé společenství, v němž děti a mladí lidé vyrůstají nejen hudebně, ale také lidsky – učí se naslouchat druhým, nést odpovědnost za společný výsledek a vnímat, že každý hlas má v celku své nezastupitelné místo.
Velmi si vážím také osobnosti Evy Šeinerové a práce sbormistryní Martiny Juríkové a Kariny Grimové, které dokázaly kolem Permoníku vytvořit prostředí založené na profesionalitě, důvěře a skutečném zaujetí pro hudbu. Pokaždé, když sbor slyším, mě oslovuje nejen jeho technická úroveň a kultivovaný zvuk, ale především energie, čistota a opravdovost, s níž zpívá.
Je pro mě velkou radostí, že se Permoník pravidelně objevuje také v programu našeho Svatováclavského hudebního festivalu. Vždy přináší něco víc než jen perfektně nastudovanou hudbu – pocit sounáležitosti, naděje a víry, že společná práce má hluboký smysl. Právě jubileum šedesáti let ukazuje, kolika generacím dokázal tento sbor vstoupit do života a zanechat v něm nesmazatelnou stopu.
Jak náročné je zajistit financování Hudebních výletů a udržet přitom vysokou uměleckou úroveň i dostupné vstupné pro návštěvníky? Jak důležitá je pro další rozvoj projektu podpora veřejných institucí, partnerů a samotného publika?
Financování Hudebních výletů je každoročně velmi náročnou skládačkou. Chceme zvát špičkové interprety, připravovat dramaturgicky objevné programy a přivážet hudbu také do menších měst a historických prostorů. Současně se snažíme zachovat nižší vstupné a umožnit dětem do patnácti let návštěvu koncertů zdarma. Bez podpory velkých institucí, jako jsou Ministerstvo kultury ČR, Moravskoslezský kraj a Ostrava, dalších měst, obcí a partnerů by proto nebylo možné projekt v této kvalitě uskutečňovat.
Zásadním krokem pro jeho další rozvoj bylo vytvoření mecenášského Klubu přátel Hudebních výletů. Chceme kolem projektu budovat společenství lidí, kterým není lhostejná budoucnost živé kultury v našem regionu a kteří chtějí pomáhat tam, kde samotné příjmy ze vstupného nestačí. Členové klubu se nestávají pouze dárci, ale skutečnými partnery našeho úsilí. Jejich podpora nám umožňuje plánovat s větší jistotou, udržovat vysokou uměleckou úroveň a rozvíjet nové programy.
Mecenášství pro nás není jen otázkou financí. Je především výrazem důvěry a osobního vztahu k projektu. Každý příspěvek říká, že má smysl přivážet mimořádnou hudbu do kostelů, zámků a dalších památek Moravskoslezského kraje a vytvářet v nich chvíle, které lidi spojují. Velmi si proto vážíme každého, kdo se rozhodne stát součástí Klubu přátel. Právě díky takovým lidem či firmám může projekt nejen pokračovat, ale také růst a uchovat si svou otevřenost, kvalitu a jedinečnou atmosféru.
Děkujeme za rozhovor.
