Ing. Zdeněk Kabátek získával manažerské „ostruhy“ v privátní sféře i v nemocnici v Písku. Vedl přímo řízené organizace v rámci Ministerstva zdravotnictví ČR a od roku 2012 je ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny. Pochází z jižních Čech a věnuje se v umírněné míře adrenalinovým sportům, neboť zná cenu zdraví.
Řídíte největší zdravotní pojišťovnu v naší zemi, tíha koronavirové pandemie, tedy z finančního hlediska, leží primárně na bedrech VZP. Jaká klíčová rozpočtová opatření jste v posledním roce musel učinit? Jaká rozhodnutí považujete z manažerského hlediska za nejsložitější?
Jednalo se určitě o souhrn mnoha různých opatření, nelze ukázat jen na jedno. Jako mnoho dalších i my jsme reagovali na situaci, s níž tu nikdo neměl reálnou zkušenost. A museli jsme jednat hlavně rychle – aby byla zachována stabilita systému, aby byly prostředky tam, kde byly nejvíce potřeba, aby nedocházelo ke kolapsu v segmentech, které s covidem přímo nepracovaly. Museli jsme se třeba naučit minimalizovat osobní kontakt mezi pacientem a lékařem. To se dařilo díky moderním technologiím a pro nás to byla užitečná zkušenost z hlediska rozvoje telemedicíny.
Ve VZP dnes víme, že na našem závěrečném účtu za pandemií, který mimochodem ještě není uzavřen, to budou desítky
miliard korun. Za testování, očkování, za bonifinaci lékařů a samozřejmě za péči o pacienty. Abychom tyto náklady zvládli, museli jsme využít vlastní finanční rezervy. A velmi nám pomohla i okamžitá reakce vlády, která hned nadvakrát navýšila platby za státní pojištěnce. Pro systém to v součtu znamenalo zhruba 70 miliard korun navíc na zdravotní péči. Nebylo to pro VZP jednoduchých 18 měsíců, ale zvládli jsme je. České zdravotnictví v této zkoušce obstálo, což je mimochodem pro všechny velmi dobrá zpráva. A je třeba říct, že největší zásluhu na tom určitě nesou lékaři, sestry a veškerý zdravotnický personál.
Pandemie covidu-19 je dávána z hlediska incidence do kontrastu s obezitou či rakovinou. Znamená vyšší dostupnost léčby covidu-19 z pohledu Všeobecné zdravotní pojišťovny menší dostupnost léčby jiných, mnohdy závažnějších onemocnění?
Z hlediska VZP rozhodně ne. Dostupnost léčby jakýchkoli onemocnění se u nás rok od roku lepší, nyní mohu říct i pandemii navzdory. Jen letos vydáme 232 miliard korun na léčbu našich klientů. Máme vyčísleno, že i na nejmodernější, tedy nejnákladnější centrovou péči vzrostly naše výdaje za první pololetí o 22 % oproti stejnému období loňského roku. I nejtěžším pacientům tak dokážeme poskytnout ty nejlepší léky, které jsou na trhu. Abych se však vrátil k vaší otázce, z hlediska VZP je péče dostupná všem bez jakéhokoli omezení.
Evropská komise letos představila svůj velký plán na boj s rakovinou. Odborná diskuse se vede i v České republice. Co je podle vás v onkologických plánech EU i ČR to nejdůležitější?
Onkologická onemocnění jsou pro Evropu skutečný problém. Žije u nás jen asi desetina světové populace, vyskytuje se tu však čtvrtina všech případů rakoviny na světě. Do jisté míry to může být dáno důslednou diagnostikou, faktem ale je, že je to nepoměr a velká hrozba i do budoucna. Každý rok 3,5 milionu lidí v EU slyší od svého lékaře, že má rakovinu, a jeden milion a tři sta tisíc lidí na ni každoročně v Evropě zemře. Takže je určitě dobře, že se Evropa na tento problém zaměřila. Pokud dnes celkem spolehlivě víme, že 40 % případům rakoviny lze předejít správnou životosprávou a prevencí, vidím cestu zejména v posilování právě těchto oblastí. A dnes o to víc, jak s prevencí zahýbala doba covidu, v Česku máme bohužel za loňský rok u nejzávažnějších diagnóz propad až o 200 tisíc preventivních prohlídek. Je důležité vštěpovat lidem, že starat se zodpovědně o své zdraví má smysl a skutečně jim to může zachránit život. Jde mimochodem o strategii VZP pro následující období i z hlediska marketingové strategie, způsobu, jakým chceme oslovovat naše klienty. Určitě bychom se měli zaměřovat na včasnou diagnostiku a dostupnost nejmodernějších léků, které jsou na světových trzích. To se v Česku velmi dobře daří. A do třetice bych snad ještě doplnil podporu vědy a výzkumu na starém kontinentu.
Říjen je každoročně po celém světě měsícem boje proti rakovině prsu, nejzákeřnějšímu ženskému onemocnění. Považujete dostupnost léčby nejmodernějšími terapiemi pro léčbu karcinomu prsu v Česku za dostatečnou?
Máte naprostou pravdu, také u nás tento druh rakoviny patří jednoznačně k těm nejrozšířenějším. A v Česku dokážeme pacientkám zajistit tu nejmodernější, a tedy i nejnákladnější terapii inovativními léky. Pokud se na problém dívám řečí čísel, jen vloni VZP hradila péči 55 tisícům pacientkám, které onemocněly touto diagnózou. Pro systém to znamená zhruba 2,2 miliardy korun.
Dostupnost zdravotní péče by měla být zajištěna rovnoměrně v rámci celé ČR? Spolupracujete na struktuře péče
i se samosprávami krajů a měst? Vnímáte současné rozložení KOC za dostatečné?
Dostupnost péče se v našem pojetí dostává od onkologických center až do úplného detailu, zaměřujeme se na to, aby lidé měli po ruce specialistu na závažné choroby i praktického lékaře nebo stomatologa. Vždy spolupracujeme s místní samosprávou, na úrovni krajů i měst jsou pro nás přirozeným partnerem. A samozřejmě je vždy prostor pro zlepšení, to se samozřejmě týká i péče v těchto komplexních centrech. Jsme ale na dobré cestě.
Děkujeme za rozhovor.
Text: Vít Ruprich
Foto: archiv VZP ČR
