Ivo Popardowski působí v branži ochrany majetku a osob již přes dvacet let. Je zakladatelem a generálním ředitelem ABAS IPS Management. Z lokální firmy vybudoval středoevropskou společnost, která zavádí moderní technologie. Přitom nezapomíná na svou vášeň pro výtvarné umění, jehož hodnoty vnímá i jako člověk sběratel. Je zakladatelem občanského sdružení pro podporu obecně prospěšných činností.
Fyzická bezpečnost v sobě zahrnuje i bezpečnost firem a osob. Jak se vyvíjejí moderní technologie v tomto segmentu?
Bezpečnost je v dnešní době soubor komplexních služeb, z nichž každá má svůj specifický vývoj. Pokud bych ale měl jmenovat klíčové trendy, které se prolínají všemi jejími segmenty společně, tak z pohledu vlastních bezpečnostních technologií je to posun od využívání umělé inteligence k tzv. akční inteligenci. Z hlediska související legislativy se jedná o návrhy k zavádění nových standardů. A důležité je zmínit také aspekt bezpečného prostředí jako faktor kvality životní úrovně, který vzniká vzájemným provazováním ryze bezpečnostních a komunikačních technologií, a to na všech úrovních každodenního života (internet věcí – IoT, SMART City).
Umělá inteligence v oblasti fyzické bezpečnosti, co si pod tím můžeme představit?
Technologický posun je v oblasti fyzické bezpečnosti nejmarkantnější především u videodohledových systémů, použiji tedy příklady z tohoto odvětví. Původní analogové kamerové systémy používaly již od konce 90. let k zaznamenávání podezřelých aktivit, jako jsou například opuštěná zavazadla, videodetekci. A ačkoli z dnešního úhlu pohledu šlo spíš jen o hrubé rozpoznávání změn jasu v obraze, tak v oboru fyzické bezpečnosti se jednalo o přelom ve způsobu vzdáleného dohledu. Detekce však byla jen doplňkovou službou a její využití z pohledu obchodu marginální.
Z pohledu uživatele šlo navíc v podstatě o pasivní přístup, vyhodnocování děje probíhalo se zpožděním a ve výsledku se jednalo o nespolehlivé procesy s množstvím provozních chyb a falešných poplachů. Dnešní kamerové systémy využívají jak umělou inteligenci, tak ale také strojové učení. Bezpečnostní trh nepovažuje analytiku jako doplněk, ale jako pevný základ.
Poskytovatelé bezpečnostních služeb se díky tomu mohou soustředit na takřka libovolné analýzy, které jim s vysokou přesností pomáhají klasifikovat naprosto rozdílné objekty a operativně vyhodnocovat dopad jejich (ne)přítomnosti. To vše s aktivním využitím dat v on-line prostředí a v různých scénářích. Už nejsme ve stadiu, kdy nás inteligentní funkce jen upozorňují, že něco není v pořádku, ale rovnou nám pomohou zvolit vhodnou reakci. Mezi odborníky se říká, že jsme se posunuli „od analytiky k akci“, a toto si už začínají uvědomovat i potenciální uživatelé. Poptávka po proaktivním využití kamer jako vzdálených senzorů to potvrzuje. Pokud bych měl z množství používaných analytik poukázat na ta nejčastější, tak bych poukázal na takřka neomezené vyhodnocování chování lidí ve sledovaném prostoru a čtení registračních značek vozidel (ANPR) včetně doprovodných informací o rychlosti, typu a barvě identifikovaného vozidla.
Využití takových dat už není jen doménou bezpečnosti, vyhodnocovací algoritmy si zde najdou také specialisté z oblastí marketingu, retailu, logistiky, ale také stavitelé chytrých měst. Z globálnějšího pohledu je na místě upozornit, že kamera je jen jedním ze senzorů v rámci celku zvaného internet věcí. Je tedy naprosto zřejmé, že umělá inteligence mění nejen bezpečnostní sektor.
Zmínil jste chytrá města. S nimi úzce souvisí tzv. smart řešení, tedy trend hledající řešení snižující náklady nejen firem, ale i obcí, měst a krajů. Co zajímavého nabízíte samosprávám?
Na úrovni samosprávy je toho k využití nepoměrně více. Nebavíme se již o dílčích částech, ale o komplexním řešení. Z pohledu kvality života ve smyslu smart se zde nejvíce mluví o uplatnění v dopravě, životním prostředí, úrovni bydlení, o lidech, co tu žijí, a o správě města.
Každé město, které se vydalo směrem k chytrým řešením, můžeme nazývat také městem digitálním. Jedná se o koncept, kdy jsou za účelem efektivnějšího využití infrastruktury a snížení spotřeby energií plošně využívány digitální, informační a komunikační technologie. Kromě klasických komerčních subjektů se zde také objevují i prvky kritické infrastruktury státu. I zde tak hraje podstatnou roli bezpečnost.
Když se oprostíme od kamer, tak nejpodstatnější je dle mého názoru dostatečná kapacita dat. Následně jejich zabezpečení a kvalifikovaná obsluha. Bezpečnostní sektor byl vždy zvyklý na provozní režim 24/7 a aplikace chytrého města jsou v provozu také 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, což je skutečnost, na kterou nebyla samospráva zvyklá. Budou pro ni tedy zajímavé služby komerčních firem, které provozují praxí prověřená a nezávislým orgánem certifikovaná dohledová a poplachová přijímací centra.
Tak jako byl při přechodu na IP technologie rozšířen vzdálený monitoring poplachů o audio/video dohled s obousměrnou komunikací, tak nyní dochází k zapojení umělé inteligence a internetu věcí. V rámci profesionálních dohledových center vznikají datová úložiště a jsou provozována cloudová řešení. A mezi tolik používané pojmy jako bezpečnost a smart tak lze pomalu dát rovnítko.
Každé z nastíněných témat by si určitě zasloužilo detailnější rozbor, ale kdybyste měl závěrem říci jednu myšlenku, tak která by to byla?
Pokročilé senzory mají už nyní obrovský vliv na to, aby prostředí, ve kterém žijeme, bylo chytřejší, bezpečnější a efektivnější. Když se nad tím zamyslím, tak bych si dovolil tvrdit, že přítomností umělé inteligence v bezpečnostních systémech v kombinaci s internetem věcí a provozem cloudu se posouváme k dalším fázím využití technologie nejen pro bezpečnost, ale také pro provozní a obchodní účely.
Děkujeme za rozhovor.
Text: Michal Randa
Foto: ABAS IPS Management s.r.o., Fotolia
