Mgr. Richard Vereš je absolventem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Působil v největší české advokátní kanceláři, angažoval se v neziskovém sektoru a posledních deset let působí v ostravské komunální politice. Od roku 2018 je starostou městského obvodu Slezská Ostrava. Aktivně působí ve Svazu měst a obcí ČR a je viceprezidentem Rady evropských municipalit a regionů.
Jako starosta Slezské Ostravy jste získal v soutěži vyhlašované Svazem měst a obcí ČR titul nejlepší starosta za volební období 2018-2022 v kategorii městské části a obvody. Je to jen ocenění, nebo i výzva?
Každé ocenění potěší. O to více takové, které se uděluje pouze jednou za čtyři roky a získá jej pouze čtrnáct starostů v republice, v konkurenci tisíců dalších kolegů. Spíše než výzvu to ale vnímám jako motivaci k další práci, protože jde vidět, že nastavený kurz je správný a věci, které děláme, dávají smysl nejen nám, ale i lidem zvenčí. Ocenili to ostatně i voliči ve volbách, kde jsme získali dosud nejlepší porevoluční výsledek a v zastupitelstvu má dnes naše hnutí většinu samo i bez koaličních partnerů.
Slezská Ostrava patří k nejstarším částem dnešní Ostravy a tato historie zanechala průmyslové a sociální stopy. Kam kráčí Slezská Ostrava dnes?
Věřím, že i díky aktivitě radnice v posledních letech se daří výrazně proměňovat tvář Slezské Ostravy. Dříve byla vnímána jako nezajímavá a okrajová část Ostravy. Dnes je to nejdynamičtěji se rozvíjející
část města. Staví se nebo připravují desítky developerských projektů, zejména s bydlením a službami. Zastavují se proluky, vytváří urbánní struktura, která se postupně napojí na centrum Moravské Ostravy. Nezapomínáme ani na infrastrukturu, včetně té modro-zelené. V okrajových částech obvodu se staví velké množství rodinných domů. Do toho se nám daří likvidovat sociálně vyloučené lokality i lákat do obvodu nové firmy, které vytváří pracovní místa.
Na druhou stranu je pravdou, že se stále vymaňujeme z industriální minulosti Ostravy. Představitelé minulého režimu plánovali ze Slezské Ostravy udělat obslužnou část města, proto zde umístili řadu nelichotivých provozů – krematorium, skládku komunálního odpadu nebo nákladová nádraží. Fungovala zde i chemička, koksovna, v provozu je stále huť – dnes pod názvem Liberty. Zátěží jsou i brownfieldy po bývalých dolech. Ze strany státu stále nebyla provedena sanace kontaminovaných území, z nichž nejvýznamnějšími jsou Odval Heřmanice a Trojické údolí. Přes svou atraktivitu tak má Slezská Ostrava stále na čem pracovat, co dohánět. Stále je zkrátka co dělat.
The building of the Silesian Ostrava City Hall.
Rozvoj obvodu se neobejde bez manažerských zkušeností a spolupráce. Aktivně působíte ve Svazu měst a obcí ČR a v Radě evropských municipalit a regionů, kde jste dokonce viceprezidentem. Co to přináší obvodu a Vaší manažerské pozici?
Především nadhled. Když má člověk možnost potkávat se pravidelně s kolegy nejen z celé republiky, ale i Evropy, pochopí, že spousta problémů je opravdu marginálních a není potřeba se s nimi trápit. Z jiné perspektivy zkrátka některé problémy vypadají jinak. Díky výměně zkušeností se dají najít a aplikovat nová řešení. Obě organizace pak velmi zásadně brání zájmy samospráv na národní i evropské úrovni.
Aktuálně se například připravuje nová evropská směrnice o čištění odpadních vod, jejíž přijetí v navržené podobě by znamenalo, že by česká města a obce musely investovat další desítky miliard korun do obnovy kanalizací, aby splnily přísné limity, kterým by nevyhověla ani ústřední čistírna odpadních vod v Praze. Řada měst – Ostravu nevyjímaje – přitom neplní ani požadavky současné směrnice. Města tak již nyní vydávají miliardy korun na to, aby vyhověla současné regulaci.
Vláda bohužel v tomto konkrétním případě zaspala a připomínky k návrhu směrnice byly uplatněny jen díky naší účasti v Radě evropských municipalit a regionů, kde se připravovaný návrh podchytil, a aktivitě Svazu měst a obcí, který vypracoval velmi obsáhlý materiál popisující konkrétní dopady na místní samosprávy. Ze strany České republiky tak mohlo být uplatněno jasné negativní stanovisko opřené o konkrétní data. Jistě, pro občana tam není viditelný přímý efekt, ale díky tomuto můžeme jen v Ostravě ušetřit miliardy korun, které se mohou použít na užitečnější věci. Podobných témat, která mají zásadní dopad na města a obce, se přitom na evropské úrovni řeší celá řada.
Svaz pomáhá samosprávám s přípravou chytrých řešení nejen v energetice. Jaké projekty připravujete ve Vašem obvodu?
Určitě to není tak, že bychom se teď probrali a začali jsme řešit energetické úspory. Předně již řadu let realizujeme projekty snižování energetické náročnosti budov, kdy zateplujeme a izolujeme naše budovy, kterých máme stovky a patří mezi ně velké množství bytových domů. Bohužel zde selhala státní podpora,
kdy jsme i přes splnění všech podmínek narazili u většiny projektů na nedostatečnou alokaci financí na úrovni státu. Většinu projektů bychom tak museli realizovat „ze svého“, ale protože se jedná o investice s návratností z nájmů, zafinancovali jsme je nakonec prostřednictvím úvěru, který se nám podařilo vyjednat s dnes absurdně znějícím úrokem 0,95 % a fixací na celou dobu splácení, tj. na 25 let.
Nyní už nám běží energetický management. Řešíme efektivní správu energií, dálkové odečty, inteligentní senzorické systémy. A samozřejmě se zabýváme i tím, zda by některé naše budovy nebyly vhodné pro instalaci obnovitelných zdrojů energie, například fotovoltaiky. Svaz přitom poskytuje samosprávám v této oblasti nejen podporu, ale především jim zprostředkovává informace o možnostech v této oblasti a vyjednává s dodavateli těchto řešení výhodné nabídky pro města a obce.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Městský obvod Slezská Ostrava
