Moderní energetické hospodaření města vyžaduje vize a plnění priorit, za které je v některých firmách zodpovědný náměstek primátora Aleš Boháč. Jak se mu daří zkušenosti získané v pozici starosty městského obvodu Radvanice a Bartovice naplňovat? Posuďte sami.
Pane náměstku, jaká je energetická stabilita a nezávislost města Ostravy?
Vaši otázku si dovolím rozdělit nejprve na energetiku, nezávislost ve městě jako takovém a dále pak organizace a instituce v majetku města, které dokážeme napřímo ovlivnit.
Ostrava je kvůli své industriální minulosti, stejně jako vysoké náročnosti a spotřebě různých médií v určitých dobách specifickým městem. Velké společnosti a firmy byly vždy tahounem rozvoje města a stejně tomu tak je i v těchto moderních trendech. Sebekriticky bohužel musím říci, že jeho dřívější představitelé, i přes energetickou krizi, dle mého názoru nebyli stejně uvědomělí jako tyto firmy a město v této energetické otázce dost zaostává. Naštěstí starostové jednotlivých městských obvodů byli aktivnější a budovali různé energetické ostrovy na svých budovách MŠ a ZŠ, společenských domech aj. Vizí je momentálně posílení obnovitelných zdrojů a jejich efektivní propojení. At‘ už se bavíme o obnovitelných zdrojích, nebo odpadech, ve kterých je, jak se domnívám, nevyužitý potenciál. Jednou z ukázek může být momentální budování kogenerační jednotky na úseku kalového hospodářství ústřední čističky odpadních vod, které během pár týdnů zajistí energetickou soběstačnost čistírny z 0 % asi na 40 %.
Co se týče samostatnosti a energetické stability města, tak toto bylo v průběhu zářijové povodně v loňském roce podrobeno zkoušce, a jak sami obyvatelé pocítili, v daném čase došlo k omezení dodávek tepla, teplé vody, elektřiny. Město se však s pomocí dodavatelů s tímto problémem vypořádalo. Kupříkladu společnosti Veolia Energie ČR se podařilo obnovit dodávky tepla pro většinu odběrných míst do tří dnů od poklesu hladin vodních toků.
Hutě v Ostravě se stávají minulostí. Jak vidíte využití areálů bývalých hutí a jaká zde mohou být rizika?
V Ostravě se vyskytuje mnoho areálů po ukončeném provozu nejen hutí, ale i koksoven a dalších zařízení navazujících na těžbu uhlí. Jejich využitelnost představuje nejen velkou příležitost pro rozvoj města a zlepšení kvality života, ale také může přinášet určité výzvy a rizika. Mezi nejčastěji dnes zmiňované provozy patří bezesporu Liberty. Osobně soudím, že se opět jedná o ukázku nefunkčnosti úřadů českých institucí, které mohly po celou dobu od privatizace až po dnešní insolvenční řízení zabránit vyvedení mnoha miliard z České republiky a s velkou pravděpodobností ukončení provozu ocelárny. Vyšším tlakem na modernizaci zde mohla zůstat zachována životnímu prostředí přívětivější výroba, pracovní příležitosti i výroba oceli, která bezesporu patří mezi strategické suroviny. Třeba o výstavbě nové ocelárny se mluvilo více než 20 let.
Tyto areály představují pro Ostravu významný potenciál z hlediska urbanistického rozvoje, ekonomické transformace i zlepšení kvality života. Je však důležité podotknout, že město Ostrava není vlastníkem většiny těchto rozsáhlých postindustriálních území, což s sebou nese specifické výzvy a omezení. Přesto se Ostrava aktivně snaží ovlivňovat budoucnost těchto lokalit prostřednictvím spolupráce s vlastníky, ministerstvy a dalšími klíčovými subjekty.
V Ostravě došlo k výraznému zlepšení ovzduší a město buduje tzv. zelené plíce. Jaké projekty připravujete?
V Ostravě skutečně došlo k významnému zlepšení kvality ovzduší v posledních letech, a to díky několika klíčovým opatřením a projektům zaměřeným na ekologickou udržitelnost a zlepšení životního prostředí. Ke zlepšení kvality ovzduší přispělo ukončení provozu některých průmyslových podniků, ekologizace na průmyslových zdrojích a také příznivé meteorologické podmínky. Měření Zdravotního ústavu v Ostravě za rok 2024 evidovalo nejlepší naměřené hodnoty za celých 20 let. Město se v současnosti soustředí na budování tzv. „zelených plic“ – prostor, které zlepší kvalitu ovzduší a nabídnou obyvatelům více zelených ploch pro relaxaci a aktivní trávení času. Některé z nejvýznamnějších projektů jsou: Lesopark Benátky, zámecký park v Porubě a Bělský les, který je se svou rekreační funkcí nejrozsáhlejší lesní plochou ve středu městského obvodu Jih. Ten je se svými bezmála 100 tisíci obyvateli vůbec nejlidnatější městskou částí. Zde byly dokončeny, jsou realizovány a připravují se další a další projekty pro občany, sloužící rovněž ke zvýšení biodiverzity. Město chce kultivované a rozlehlejší městské parky a vzájemně propojené plochy ídelní zeleně pro volnočasové, sportovní a rekreační využití. Ostrava je lídrem v implementaci opatření modro-zelené infrastruktury, implementuje je jako samozřejmou součást svých projektů a požadavků v územně plánovací praxi a adaptuje se na očekávané dopady změny klimatu. Projekty jako úprava parků, revitalizace brownfieldů, podpora ekologické mobility a podpora obnovitelných zdrojů energie pomáhají městu nejen k ekologickému růstu, ale i k vyšší atraktivitě pro místní obyvatele i návštěvníky.
Působíte i jako starosta jednoho městského obvodu, kde máte zkušenosti s využitím brownfieldů. Přibližte nám projekt KouPark.
KouPark je moderní sportovně-rekreační areál v Ostravě-Radvanicích, který vznikl revitalizací bývalého koupaliště. Projekt transformoval zanedbaný prostor na multifunkční zónu pro rodiny, sportovce a milovníky přírody. Nabízí atraktivní zábavu, díky níž si děti osvojí koordinaci pohybů a další sportovní a motorické dovednosti. Celý prostor je potažen měkkým vodopropustným povrchem. Například zde najdete různě propojené tunely, skluzavky různé délky, kdy nejdelší má 11 metrů, zabudované trampolíny, velkou sestavu houpaček, kde velkým lákadlem je houpačka společná pro děti a rodiče, kolotoče, skákací koule, horolezecké úchyty a další.
Větší sportovci zde jistě využijí basketbalový strom a basketbalové a streetballové konstrukce, branky pro kopanou nebo třeba možnost zavěšení sítě pro tenis, nohejbal, volejbal a badminton. Kolem sportovní plochy je 430 metrů dlouhá in-line dráha vhodná pro kolečkové brusle, dětská odrážedla, kola nebo koloběžky. Jedná se o největší sportovní a relaxační plochu takového druhu ve střední Evropě. Za sezonu v roce 2024 KouPark navštívilo necelých 80 tisíc lidí.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Jiří Zerzoň, Aleš Boháč
