Postuhelné lokality na Ostravsku a Karvinsku hledají nové využití a železnice v této proměně zůstává důležitou konkurenční výhodou. O tom, jak PKP CARGO INTERNATIONAL pracuje s rozsáhlou sítí vleček, rozvojem terminálu v Paskově i posilováním severojižních logistických vazeb, hovoříme s předsedou představenstva Łukaszem Grzesłem.
Postuhelné lokality na Ostravsku a Karvinsku hledají nové využití a železnice v této proměně zůstává důležitou konkurenční výhodou. O tom, jak PKP CARGO INTERNATIONAL pracuje s rozsáhlou sítí vleček, rozvojem terminálu v Paskově i posilováním severojižních logistických vazeb, hovoříme s předsedou představenstva Łukaszem Grzesło.
PKP CARGO INTERNATIONAL spravuje rozsáhlou síť vleček v postindustriálních oblastech, zejména na Ostravsku. Jaký je váš plán pro jejich další využití v rámci moderních logistických řetězců?
PKP CARGO INTERNATIONAL, jako součást skupiny PKP CARGO, se již delší dobu připravuje na změny související s transformací postindustriálních oblastí, zejména v regionu Ostravy a Karviné. Síť železničních vleček spravovaná společností je analyzována z hlediska dalšího racionálního využití v moderních logistických řetězcích.
Část vlečkové infrastruktury bude zachována s ohledem na obsluhu budoucích logistických nebo skladových center. Na území bývalých dolů se totiž objevují noví investoři, kteří projevují zájem o železniční dopravu jako stabilní a udržitelnou součást své logistické činnosti. Ačkoli rozsah této činnosti pravděpodobně plně nevykompenzuje pokles objemu přepravy po ukončení těžby a zpracování uhlí, společnost PKP CARGO INTERNATIONAL nemá zájem na ukvapené likvidaci železničních vleček. Důležité je, že Česká republika, která spravuje tyto oblasti prostřednictvím státních podniků, považuje zachování železniční infrastruktury za strategickou výhodu těchto lokalit a důležitý prvek jejich budoucího využití. Zároveň je nebo bude část vlečkové sítě nabídnuta k alternativnímu využití. Příkladem mohou být projekty související s regionální tramvajovou dopravou, které se realizují tam, kde jsou taková řešení odůvodněná z hlediska mobility obyvatel a rozvoje veřejné dopravy. Zajímavým nápadem je také rozvoj cestovního ruchu v postindustriálních oblastech, kam návštěvníci přijíždějí speciálními vlaky.
Jakým způsobem může železniční doprava přispět k ekonomickému oživení oblastí po těžbě uhlí a jak na tom spolupracujete s místními samosprávami a developery průmyslových zón?
Pro železniční dopravu, a zejména pro nákladní železniční dopravu, znamená transformace oblastí po těžbě uhlí zrychlení změn ve struktuře přepravy – jinými slovy, mění se skupiny zboží, které přepravujeme. Především roste přeprava kontejnerů, ve kterých se v současné době přepravuje téměř vše: od elektroniky přes nábytek, hračky až po produkty jako šrot, dřevo nebo chemické výrobky. Rostou přepravy alternativních paliv, včetně RDF, a také přepravy zcela nových skupin nákladů, které dosud byly přepravovány výhradně automobily, jako jsou například potraviny v chladírenských kontejnerech.
Zároveň je třeba zdůraznit, že společnost PKP CARGO INTERNATIONAL je již více než 70 let součástí historie uhelného průmyslu v České republice. Společnost nejprve fungovala jako státní OKD Doprava, poté jako soukromý dopravce AWT a od roku 2015 působí jako součást skupiny PKP CARGO. Po desetiletí jsme podporovali těžbu a přepravu surovin, které tvořily základ železniční nákladní dopravy v této části Evropy a významný prvek rozvoje regionální ekonomiky.
Dnes zůstává nákladní železniční doprava v České republice klíčovým článkem dopravního systému, ale její budoucnost – také z pohledu PKP CARGO INTERNATIONAL – se již buduje kolem jiných druhů zboží, nových potřeb zákazníků a měnících se priorit a ambicí ekonomiky. Železniční doprava v tomto procesu hraje významnou roli, zejména v České republice, která má velmi rozvinutou síť kolejí a již mnoho let podporuje rozvoj železnice.
Za zmínku také stojí, že železniční infrastruktura představuje přirozený základ pro nové průmyslové, logistické a skladové investice, které nejúčinněji přitahují podnikání do oblastí po těžbě uhlí. Proto aktivně spolupracujeme s místními samosprávami, rozvojovými agenturami a developery průmyslových zón a společně plánujeme projekty využívající stávající vlečky, kolejové sítě a potenciál těchto oblastí. Naším cílem je nejen efektivní využití infrastruktury, ale také přilákání firem, pro které je přístup k efektivní železniční dopravě skutečnou hodnotou. V mnoha lokalitách plníme roli partnera, který spojuje očekávání investorů s možností rychlého a praktického zapojení jejich provozů do železniční sítě.
Terminál Paskov je klíčovým uzlem vaší sítě. Jaké investice do jeho modernizace a do rozšíření jeho kapacity plánujete v nejbližších letech?
Terminál v Paskově je jedním z klíčových uzlů v naší síti a pilířem fungování celé severojižní dopravní osy. Z tohoto důvodu hraje významnou roli nejen v činnosti PKP CARGO INTERNATIONAL, ale také v širší strategii rozvoje skupiny PKP CARGO. Významnou výhodou terminálu je jeho poloha na půli cesty mezi Baltským a Jaderským mořem a u dálnice Česká republika–Polsko (D1/A1).
V nejbližších letech plánujeme jeho další důslednou modernizaci a rozšiřování zaměřené na zvýšení propustnosti, zkrácení doby překládky a zajištění možnosti obsluhy rostoucího počtu intermodálních vlaků.
V současné době probíhá IV. etapa rozšiřování terminálu. V jejím rámci již bylo dokončeno odkupování potřebných pozemků a demolice přilehlých objektů bývalého dolu a úpravny uhlí, což umožnilo další rozvoj infrastruktury. Byla také realizována výstavba manipulační plochy o rozloze přibližně 30 tisíc m², která v současné době slouží jako dočasná odstavná plocha pro nákladní automobily. Dalším prvkem investice je výstavba manipulačních kolejí o délce 400 metrů, které se nacházejí na části přilehlé železniční vlečky.
Po dokončení IV. etapy modernizace, plánované na rok 2027, může Terminál Paskov dosáhnout celkové plochy až 115 tisíc m² a propustnosti na úrovni přibližně 7 tisíc TEU. To umožní výrazně zvýšit rozsah a flexibilitu obsluhy intermodálních operací a reagovat tak na rostoucí poptávku trhu.
Naším cílem je vytvořit logistický hub nové generace, který odliší skupinu PKP CARGO od konkurence a ještě efektivněji podpoří obsluhu zákazníků v regionu střední Evropy.
Skupina PKP CARGO dlouhodobě posiluje spolupráci s přístavy v Gdaňsku, Gdyni a Štětíně-Svinoústí. Jakou roli v tomto spojení hraje česká dcera a jak se daří navyšovat objemy přeprav na ose Sever–Jih?
PKP CARGO INTERNATIONAL hraje důležitou roli v obsluze severojižních dopravních koridorů, které spojují polské námořní přístavy s Českou republikou, Slovenskem a dalšími trhy střední Evropy. Naším úkolem je přeprava zboží přes Českou republiku a Slovensko od hranic s Polskem a také zajištění takzvané poslední míle, tedy operací na vlečce u příjemce zboží. Je to velká výzva, která vyžaduje důkladnou znalost místních infrastrukturních, regulačních a provozních podmínek a také profesionální vztahy s místními příjemci. Zvláštní význam pro nás mají pravidelné kontejnerové spoje, které zajišťují opakovatelnost a spolehlivost dodavatelských řetězců.
Polské námořní přístavy v nejbližších letech výrazně zvýší své překládkové kapacity. Analýzy ukazují, že značná část nových nákladů směřuje právě do Česka. Vnímáme to jako velkou příležitost.
V čem vidíte hlavní výhodu polských přístavů pro české exportéry a importéry ve srovnání s tradičními cestami přes Hamburk nebo Terst?
Polské přístavy velmi rychle přestávají být pouze přístavy obsluhujícími polskou ekonomiku. Stále více se stávají přirozenou námořní bránou pro celou střední Evropu, včetně Česka. Dá se dokonce říci, že pro českou ekonomiku se Baltské moře stává stále bližším mořem.
Klíčovou roli hraje vzdálenost a doba přepravy. Například Štětín je nejbližším námořním přístavem od Prahy, vzdáleným přibližně 450 kilometrů, zatímco do Hamburku je to více než 600 kilometrů. Při dobře organizované železniční přepravě může kontejner dorazit z přístavu do terminálu v České republice za několik hodin.
Druhým prvkem jsou přímá námořní spojení. Terminál Baltic Hub v Gdaňsku je dnes největším kontejnerovým terminálem v Baltském moři a obsluhuje přímé linky z Asie. To znamená, že část nákladu již nemusí být překládána v západoevropských přístavech, což zkracuje celý logistický řetězec.
Za zmínku stojí také diverzifikace logistických tras. Společnosti stále častěji chtějí mít několik alternativních dopravních cest – nespoléhat se pouze na jeden přístav nebo jeden koridor. Dnes tedy nekonkurují pouze přístavy, ale celé logistické koridory – a v této konkurenci Baltské moře velmi rychle získává na významu.
Jako skupina PKP CARGO – jeden z největších nákladních dopravců v Evropě – rozvíjíme spojení mezi polskými přístavy a Českou republikou, aby železniční doprava mezi našimi zeměmi byla rychlá, předvídatelná a konkurenceschopná.
Tento směr je také v souladu se strategií skupiny PKP a činností polského ministerstva infrastruktury. Díky tomu vzniká stále silnější logistický ekosystém, ve kterém železniční dopravci, přístavy a veřejné instituce společně budují konkurenceschopnost našeho regionu.
