Energetická krize změnila uvažování měst o teple, elektřině i provozu veřejných budov. Podle Martina Václavka, ředitele ČEZ ENERGO, se starostové stále častěji dívají na energetiku jako na dlouhodobou infrastrukturu. Moderní kogenerace podle něj pomáhá tam, kde města hledají spolehlivý zdroj tepla, nižší provozní náklady a větší energetickou jistotu.
V minulých letech se hodně mluvilo o energetické krizi, cenách a rychlých úsporách. Posunula se debata se starosty od okamžitého řešení cen k dlouhodobé strategii městské energetiky?
Určitě ano. V době energetické krize byla hlavním tématem cena energií a snaha zvládnout dopady na rozpočty měst, veřejných budov i domácností. Řešily se rychlé úspory, optimalizace spotřeby a zajištění dodávek na nejbližší období. Debata se posouvá od otázky „kolik budeme platit příští rok“ k otázce „jak chceme, aby naše energetika fungovala za deset let“. Města si uvědomují, že energetika není jednorázový projekt, ale dlouhodobá infrastruktura, která ovlivňuje jejich rozvoj, konkurenceschopnost i kvalitu života obyvatel. Stále častěji proto řeší vlastní energetickou koncepci, modernizaci zdrojů tepla, obnovitelné zdroje, energetické komunity nebo možnosti větší soběstačnosti. Za pozitivní považuji, že města začínají vnímat energetiku jako propojený systém. Neřeší už pouze jednotlivé technologie, ale hlavně spolehlivé, cenově přijatelné a udržitelné dodávky energie.
ČEZ Energo letos zprovoznilo kogenerační jednotku v Bystřici pod Hostýnem, která zásobuje teplem bytové domy i základní školu. Co tento typ projektů ukazuje o potřebách menších a středních měst?
Zkušenost z Bystřice pod Hostýnem potvrzuje, že města nehledají jen levnější teplo. Stejně důležitá je jistota stabilního, předvídatelné-
Školy, sportoviště, bazény nebo domovy pro seniory mají vysoké nároky na teplo. Kde vidíte největší prostor pro kogeneraci v komunální infrastruktuře?
Největší potenciál vidíme tam, kde existuje celoroční nebo dlouhodobě stabilní odběr tepla. Typicky jde o soustavy zásobování teplem, nemocnice, domovy pro seniory, sportovní areály, bazény nebo větší soubory veřejných budov a bytových domů. Pro řadu měst je zajímavý model, kdy nemusí financovat modernizaci z vlastních rozpočtů. Investici do kogenerační jednotky i související technologie realizuje a hradí ČEZ Energo, které zároveň přebírá odpovědnost za provoz a technickou správu. Město tak získá moderní, účinný a spolehlivý zdroj energie bez vysoké vlastní investice. Město pozná vhodnost kogenerace podle několika kritérií: má stabilní odběr tepla, řeší modernizaci stávajícího zdroje a hledá způsob, jak snížit provozní náklady a zvýšit energetickou bezpečnost. Pokud se tyto podmínky potkají, bývá kogenerace efektivním řešením.
Města často řeší energetiku po jednotlivých objektech. Jak se mění přístup tam, kde začnou uvažovat o energetice jako o propojeném systému?
To je jeden z nejvýznamnějších trendů současné komunální energetiky. Města, která začnou vnímat energetiku jako jeden celek, vidí souvislosti, které při pohledu na jednotlivé objekty nevyniknou. Zjistí například, že teplo z jednoho zdroje může zásobovat více objektů, špičky v odběru elektřiny lze pokrývat lokální výrobou a provozní náklady lze optimalizovat napříč soustavou. Takový přístup umožňuje plánovat dlouhodobě, nikoliv jen řešit jednotlivé problémy. Současně otevírá prostor pro kombinaci kogenerace, fotovoltaiky, akumulace energie nebo moderních systémů řízení spotřeby. Výsledkem bývají nižší provozní náklady, vyšší energetická soběstačnost a větší odolnost vůči výkyvům cen energií.
ČEZ Energo má 173 kogeneračních jednotek s instalovaným elektrickým výkonem 137 MWe. Jakou roli bude hrát menší lokální kogenerace vedle velkých teplárenských zdrojů?
Nemyslím si, že by šlo o souboj mezi velkými a malými zdroji. Budoucí energetika bude potřebovat obojí. Velké teplárenské zdroje M a n a ž e r s k é p ř í b ě h y zůstanou důležitou součástí energetické infrastruktury zejména ve velkých městech. Současně poroste význam menších, flexibilních a decentralizovaných zdrojů, které dokážou reagovat na potřeby konkrétních lokalit. Díky provozu 173 kogeneračních jednotek po celé České republice vidíme, jak se potřeby měst a obcí mění. Města hledají řešení, která jim zajistí stabilitu dodávek, ekonomickou efektivitu a větší kontrolu nad vlastní energetikou. Lokální kogenerace může velké zdroje vhodně doplňovat. Vedle dodávky tepla a elektřiny poroste její schopnost poskytovat flexibilitu elektrizační soustavě. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů bude potřeba více zařízení, která dokážou rychle reagovat na změny výroby z fotovoltaických a větrných elektráren. Města by při rozhodování neměla podcenit stabilitu dodávek tepla a celkové provozní náklady během životnosti projektu. Energetické investice se dělají na desítky let, proto nestačí hodnotit pouze pořizovací cenu technologie. Důležitá je provozní ekonomika, flexibilita a schopnost přizpůsobit se trhu.
