Kuuno Vaher je ředitelem společnosti AstraZeneca pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. Je absolventem farmacie na univerzitě v estonském Tartu. Nastoupil do společnosti AstraZeneca v roce 2007 a jeho hlavním posláním je zajistit, aby všichni odborníci na zdravotní péči úzce spolupracovali a zajišťovali tak neustále lepší výsledky pro pacienty.
Jeho Excelence pan Fredrik Jörgensen je švédským velvyslancem v České republice od podzimu 2020. Jeho diplomatická kariéra ho od konce 80. let zavedla do zemí jako Německo, Jižní Afrika, Itálie a Dánsko včetně domácích zastávek ve Švédsku. Pan velvyslanec ve snaze dále rozvíjet již velmi dobré vztahy mezi Českou republikou a Švédskem uvádí, že „obě země jsou dostatečně velké na to, aby něco změnily, ale dostatečně malé na to, aby si uvědomily potřebu mezinárodní spolupráce a partnerství“.
Jaký je přístup švédské diplomacie a byznysu k aktuálním farmaceutickým tématům? Na to jsme se zeptali dvou zajímavých osobností.
Jaké jsou hlavní výzvy a příležitosti, kterým dnes zdravotnictví čelí?
Kuuno Vaher: Významným faktorem, který v dnešní době ovlivňuje systémy zdravotní péče v celé Evropě, jsou důsledky stárnutí populace, které nás staví do nové situace, kdy musíme čelit vysoce rostoucímu počtu pacientů s chronickými onemocněními, ať už jde o onkologická onemocnění, kardiovaskulární onemocnění, diabetes a další diagnózy. V posledních dvou letech jsme se mohli poučit z krize způsobené pandemií covidu-19, která pod tlakem doslova otestovala celou naši společnost a zdravotnické systémy. Toto období nás jako farmaceutickou společnost naučilo ještě rychleji inovovat, zrychlit dodávky léčiv a zdravotnických prostředků, přicházet s novými způsoby komunikace lékaře a pacienta a vytvořit prostor pro nový způsob poskytování zdravotní péče skrze digitální nástroje. V tomto aktivním přístupu je třeba pokračovat i nadále, protože další výzvy budou přicházet. Abychom jim zvládli čelit, je třeba mít dobře nastavený a odolný systém zdravotní péče a zajistit udržitelné financování. Tomu by měla významně pomoci digitalizace zdravotnictví a rozšíření systému sběru a sdílení zdravotnických dat na lokální i evropské úrovni.
My, jako AstraZeneca, musíme neustále hledat účinnější způsoby léčby, zároveň zkoumat oblasti, kde nejsou ve velké míře uspokojeny potřeby zdravotní péče, a zajistit, aby bylo naše výzkumné úsilí odpovídajícím způsobem rozloženo. S ohledem na to společnost AstraZeneca investuje řádově 25 % svých příjmů zpět do výzkumu a vývoje. Díky tomu se nám doposud podařilo podílet se na vývoji inovativních léků na léčbu přibližně stovky různých specifických onemocnění a z hlediska vývoje nových léků patříme mezi nejrychleji rostoucí inovativní farmaceutické firmy na světě i v České republice.
Fredrik Jörgensen: Jednou ze zjevných společných výzev a zároveň příležitostí ke spolupráci je léčba rakoviny. Vidíme, že mezi jednotlivými zeměmi EU i v rámci těchto zemí existují velké rozdíly v úmrtnosti na rakovinu. Sdílení osvědčených postupů má proto zásadní význam. Nejen pokud jde o samotné možnosti léčby a péče, ale také o organizační řešení. Vyhodnocováním úspěchů a neúspěchů jiných členských států se lze mnohému naučit. Také technické aspekty lze studovat společně s partnery a učit se z nejlepších příkladů. Pozitivní postoj, pokud jde o plány do budoucna, a víra, že společně dokážeme více, představuje potřebnou inspiraci.
Další důležitá oblast spolupráce se týká vzácných onemocnění a pediatrických léčivých přípravků a je obsažena v dlouho očekávaném návrhu Evropské komise na revizi farmaceutické legislativy EU, který byl představen v dubnu tohoto roku. Musíme zajistit, aby bylo skutečně vyslyšeno široké spektrum zúčastněných stran (pacientů, akademické obce, průmyslu a regulačních orgánů) ve snaze společně a strukturovaně řešit doposud nenaplněnou medicínskou potřebu u skupiny dětských pacientů.
Co považujete za největší úspěch švédského předsednictví Rady EU v oblasti zdravotnictví?
Kuuno Vaher: Když se ohlédneme za posledním půlrokem, během švédského předsednictví bylo dosaženo mnoha cílů, čímž Švédsko navázalo na úspěchy předcházejícího českého předsednictví. Zaprvé, akcelerování finalizace a představení návrhu nové farmaceutické legislativy Evropské komise přináší příležitost pro zefektivnění a zrychlení registrace léčiv, sjednocení dostupnosti léčiv pro pacienty napříč členskými státy EU a snížení nerovnosti v přístupu k inovativním terapiím. Musíme ale zajistit, aby legislativa nepředstavovala riziko pro zachování inovačního potenciálu v Evropě
Švédsko dále převzalo pomyslný štafetový kolík v oblasti boje proti rakovině, kdy navázalo na implementaci Evropského plánu boje proti rakovině, na jehož představení se Česko také podílelo. Co se týče kvality screeningu a léčby rakoviny, Česká republika i Švédsko mají velmi dobře nakročeno. Přáli bychom si, aby příští předsednictví navázala na tento skvělý příklad unijní iniciativy a pokračovala ve stejném duchu i v případě řešení kardiovaskulárních onemocnění, která nadále zůstávají nejčastější příčinou úmrtí ve většině zemí EU.
Fredrik Jörgensen: Kromě velkého kusu práce na revizi farmaceutické legislativy EU bych rád vyzdvihl naše aktivity v oblasti digitalizace a rozhodování založené na datech. Mezi členskými státy probíhají v současné době jednání o návrhu Komise na vytvoření evropského zdravotnického datového prostoru a Švédsko tato jednání vede. V rámci švédské vize pro elektronické zdravotnictví do roku 2025 si národní vláda a Švédská asociace místních orgánů a regionů (SALAR) stanovily ambiciózní cíl: Švédsko by mělo být světovým lídrem ve využívání digitálních technologií, které lidem usnadní život při zachování dobrého zdravotního stavu. Švédsko je už dnes evropským tahounem, pokud jde o poskytovatele, kteří digitálně zpřístupňují zdravotní péči – před osmi až deseti lety jsme byli průkopníky ve spuštění online aplikací pro lékaře. Doufám, že se nám podaří prosadit digitální řešení i na celoevropské úrovni.
Budování odolného zdravotnického systému je prioritou od pandemie covidu-19. Jaké jsou hlavní předpoklady pro tuto připravenost?
Kuuno Vaher: Díky digitalizaci, harmonizaci a analýze dat ve zdravotnictví můžeme každému pacientovi poskytnout lepší péči na míru a zároveň zajistit udržitelnost zdravotní péče. Abychom zvládali implementovat stále složitější léčebné programy a zvýšili množství pacientů, musíme pomocí algoritmů a řešení umělé inteligence uvolnit pracovní zátěž sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků. Digitální nástroje mohou dříve identifikovat nemoci (např. včasný screening rakoviny plic nebo algoritmy pro kardiovaskulární multiriziková onemocnění), ale také nám mohou pomoci zefektivnit fungování dodavatelských řetězců při dodávkách léků, designovat klinické studie na základě aktuálních dat a také ušít léčbu na míru daným onemocněním. V této oblasti jsme velmi aktivní a sdílíme příklady konkrétních projektů, které jsme vyvinuli s našimi partnery s cílem optimalizovat cestu pacienta. Klíčová bude schopnost spolupráce veřejného, soukromého a akademického sektoru, protože jen díky společnému přístupu a zahrnutí více zúčastněných stran do diskuze budeme mít možnost skutečně ovlinit prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Jak vnímáte přínos sdílení zkušeností mezi Švédskem a Českou republikou v oblasti inovací ve zdravotnictví? Co jsme se od sebe navzájem dosud naučili?
Kuuno Vaher: Švédsko a Česká republika čelí podobným výzvám v oblasti zdravotní péče: stárnutí populace, nedostatek zdravotnických pracovníků, roztříštěnost systémů zdravotní péče, problémy s rychlostí zavádění nových inovativních terapií a možnost více využívat digitalizaci zdravotní péče. Od roku 2021 uspořádala AstraZeneca společně s Velvyslanectvím Švédska a Business Sweden několik strategických akcí na různá témata, jako jsou strategie očkování, koronární onemocnění, onkologie nebo vzácná onemocnění. Přední odborníci na zdravotní péči, regulátoři, plátci, lékaři a zástupci pacientských organizací ze Švédska a České republiky sdíleli osvědčené postupy, učili se od sebe navzájem a navazovali cenné kontakty. Vzhledem k česko-švédskému předsednictví v Radě EU jsme se dohodli na rozšíření spolupráce o iniciativy šité na míru organizované společně s ministerstvem zdravotnictví. Velmi si vážíme tohoto způsobu spolupráce a jsme i nadále odhodláni k tomuto spojenectví přispívat.
Fredrik Jörgensen: Naše země mají podobně početnou populaci, jsou technicky vyspělé, úroveň zdravotní péče je obecně vysoká a mají také velké inovační schopnosti. Vůle zlepšovat se, zdokonalovat praktická řešení a technické systémy je nějakým způsobem obsažena v DNA Čechů i Švédů. Obě země jsou dostatečně velké na to, aby mohly při hledání evropských řešení něco změnit. Zároveň jsou dostatečně malé na to, abychom mohli potřebu spolupráce napříč oběma zeměmi a obory skutečně naplnit. Již několik let pracujeme pod hlavičkou „Česko-švédské platformy pro inovace ve zdravotnictví“ a nedokážeme si představit lepšího partnera pro další postup. Aby však naše úsilí mělo smysl, měla by vláda rovněž podpořit přístup k inovacím ve zdravotnictví a poskytnout k tomu transparentní rámec s vyhlídkou do budoucna.
Jak můžeme v budoucnu těžit ze vzájemné spolupráce?
Kuuno Vaher: Švédsko i Česká republika mají své jedinečné silné stránky a zkušenosti v oblasti inovací ve zdravotnictví. Velkou přidanou hodnotou je využití již osvědčených postupů, porovnávání výsledků a brainstorming v oblastech, kde je třeba dalšího zlepšení. Prostřednictvím této otevřené spolupráce můžeme snáze dosáhnout rychlejšího zavádění inovativních řešení ve zdravotnictví a lepších výsledků pro pacienty.
Fredrik Jörgensen: Spolupráce mezi zeměmi a horizontální partnerství optimalizují stávající zdravotnické kapacity a podporují sdílení know-how mezi partnery. Taková spolupráce může posílit a urychlit rozvoj zdravotní péče na národní úrovni, například při vytváření podnětů ke změnám a přispívání k dialogu o národní zdravotní politice, ale také může vést k výměnám mezi zeměmi na úrovni subregionů a regionů, jakož i debatám o globální zdravotní politice. Všechny tyto procesy vytvářejí důležitý prostor pro dialog a diplomacii mezi zeměmi.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce ve spolupráci s AstraZeneca a Velvyslanectvím Švédska v Praze
Foto: AstraZeneca, Embassy of Sweden
