„České Budějovice mají ambici stát se Evropským hlavním městem kultury v roce 2028. Přípravy na to již začaly. Projekt má širokou podporu. Vedle vedení města za kandidaturou stojí Jihočeský kraj, zástupci nejvýznamnějších kulturních institucí i zástupci alternativní kulturní scény,“ říká náměstek primátora Mgr. Juraj Thoma.
náměstek primátora Českých Budějovic
Vaše město, ale i celé jižní Čechy mají bohatou historii, která předznamenala kulturní současnost města. Jak byste
představil vaše město?
České Budějovice s více než 90 tisíci obyvateli jsou největším městem Jihočeského kraje a jeho hospodářským, správním a kulturním centrem, sídlem několika vysokých škol, důležitých úřadů, veřejných a kulturních institucí. Významným královským městem jsou již od svého založení Přemyslem Otakarem II. v roce 1265 na soutoku Malše a Vltavy, které dodnes jeho podobu významně definují. Město se pyšní řadou unikátních kulturních památek, třeba jedním z největších a nejkrásnějších čtvercových náměstí ve střední Evropě. Pochlubit se můžeme také přírodními památkami ve městě i v jeho blízkém okolí. Svůj domov tady mají také světoznámé firmy s dlouhou tradicí, například: Koh-i-noor Hardtmuth, Budějovický Budvar, Robert Bosch nebo Madeta. A jedině v Budějovicích a v jižních Čechách si pochutnáte na pikadoru nebo cmundě. Největším bohatstvím Budějovic jsou ale nakonec sami Budějčáci.
Co vás vede k tomu usilovat o titul Evropské město kultury a čím můžete Evropu v oblasti kultury obohatit?
Kandidatura na Evropské hlavní město kultury je pro nás velkou příležitostí. Jde o výsostně prestižní záležitost, ale chceme samozřejmě, aby její dopad měl zásadní vliv na další rozvoj naší metropole, která má ohromný potenciál. Ze zkušenosti z dalších kandidátských měst víme, že už samotná příprava přihlášky má velice pozitivní efekt.
Očekávám, že se stane důležitým podkladem pro koncepční změny v kultuře a v cestovním ruchu bez ohledu na výsledek čestného souboje s našimi tuzemskými kolegy. Rozhodně je to tedy příležitost k rozvíření poněkud stojatých vod a impulz k rozsáhlejším změnám. Není náhodou, že mezi naše partnerská města patří rakouský držitel titulu EHMK Linz z roku 2009 a slovenská Nitra, která nyní usiluje o titul v roce 2026.
Je tento titul jen prestižní záležitost, nebo to přinese i více kultury občanům města?
Už jsem zmínil, že jde o prestižní záležitost. V případě získání titulu bude minimálně Evropa po celý rok hledět se zájmem na České Budějovice. Stanou se orientačním a cílovým bodem na mapě kontinentu. Města, která v minulosti obdržela titul, zaznamenala nejen vysoký počet návštěvníků v samotném roce oslav, ale také stabilní nárůst počtu turistů v dlouhodobém horizontu. Titul má dopad jak na růst tržeb v místních podnicích, tak na celkový počet pracovních míst v regionu. Pro lepší představu – v Plzni přinesl titul v roce 2015 celkem 580 uspořádaných akcí, kolem 1,2 milionu návštěvníků, kteří zde utratili přes 560 milionů korun, hoteliérům pak 255 tisíc přenocování a celému regionu 388 nových pracovních míst. To jsou čísla. Pro občany města jsou vedle těchto ekonomických dopadů důležité hlavně dlouhodobé koncepční změny v kultuře, rozšíření kulturní nabídky, oživení nových prostor a celkové zkvalitnění služeb.
České Budějovice připravují v tomto kontextu také hned několik rozsáhlých investic. Rekonstrukce se dočká kulturní dům Slavie či Dům umění, Senovážné náměstí a další dlouho zanedbávaná veřejná prostranství. Kandidatura na titul Evropského hlavního města kultury dává těmto projektům společný cíl a náplň. Při vhodném načasování pomůže kandidatura nové kulturní prostory správně nastartovat a dát jim i po dramaturgické stránce náležitý evropský věhlas. Všem místním kulturním institucím, ale i pořadatelům a podnikatelům v cestovním ruchu navíc nabízí kandidatura Budějovic potřebný restart po covidové krizi.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: archiv Magistrátu města České Budějovice
