Michal Bystroň je selfmademanem ve stavebnictví, jehož stavební firma BYSTROŇ Group mění obraz kraje. Podílí se významně na realizaci nových staveb, rekonstrukci památkových objektů a zkvalitňování veřejného prostoru. Mezi jeho intenzivní zájmy patří rodina a sport.
Dáváte reálnou podobu záměrům investorů v mnoha oblastech. Jak je pro Vás důležité se podílet na rozvoji areálu Lékařské fakulty Ostravské univerzity?
Myslím si, že celkový rozvoj lékařské fakulty je velmi důležitý. Nemyslím tím pro nás, ale pro celý náš region, ve kterém lékařská fakulta hraje zcela jistě důležitou roli. Naše firma se v minulosti podílela na rekonstrukci výukového pavilonu. S lidmi, kteří měli tehdy rekonstrukci na starosti, se nám pracovalo velmi dobře, a když se v říjnu loňského roku objevila soutěž na stavbu budovy děkanátu, zdařilé architektury navržené arch. Martinem Jandou a zároveň i další fáze rekonstrukce nám dobře známého výukového pavilonu, tak nebylo co řešit a šli jsme soutěžit. Jsem rád, že to vyšlo a že se po mnoha realizacích v uplynulých letech na VŠB můžeme významně podílet i na rozvoji Ostravské univerzity, pro kterou v současné době rekonstruujeme mimo zmíněnou lékařskou fakultu i filozofickou fakultu v centru Ostravy.
Provádíte rekonstrukce historických budov, mnohdy s památkovou ochranou. V čem je tato práce specifická?
Práce při provádění rekonstrukcí historických budov je specifická především tím, že vyžaduje respekt k původnímu stavu a charakteru objektu, znalost historických stavebních technik a materiálů. Velmi důležitá je schopnost řešit nečekané problémy, které se na historických stavbách objevují skoro vždy. Vzpomínám, jaké pozdvižení vyvolal nečekaný objev udírny v Muzeu Trojmezí v Jablunkově nebo objev studny při rekonstrukci Knurova paláce ve Fulneku. Takovéto věci jsou ze skupiny úsměvných, které většinou památku ještě o něco zatraktivní, ale ani tyto nejde ignorovat, zazdít a zasypat, protože nejsou součástí projektové dokumentace. Samozřejmě jsou i vážné komplikace, které mohou stavbu pořádně zkomplikovat a je třeba udělat zevrubný průzkum a do řešení zapojit odborníky. Zrovna nedávno jsme rekonstruovali jeden dům, který měl 106 let. Byl postaven ještě před vyhlášením první republiky, původní dokumentace byla celkem chabá a teprve až bourací práce nám odkryly překvapení, se kterými se potom musel vypořádávat statik. V současné době jsme zahájili rekonstrukci zámku v Bruntále, tak jsem zvědavý, co nás potká tam.
Podílíte se na obnově centra Ostravy, kde projekt Nové Lauby patří k zásadním. Přiblížíte nám jeho současný stav?
Stavba Nových Laubů je ve fázi dokončovacích prací. V interiéru probíhají přípravy na předávání bytových jednotek jejich vlastníkům, které by měly proběhnout v druhé polovině října. Asi 50 % bytových jednotek má hotové obklady a dlažby, kompletují se zařizovací předměty, radiátory a provádějí se malby. Po dokončení těchto prací se budou provádět finální dřevěné podlahy a vnitřní interiérové dveře. Současně při provádění dřevěných podlah se budou kompletovat společné prostory, tzn. chodby, schodišťová jádra a garáže.
V exteriéru se provádí finální povrchová úprava fasády, bylo demontováno lešení a některé části jsou již viditelné návštěvníkům centra Ostravy. Součástí těchto prací jsou i kompletace zábradlí a různé oplechování, kdy dokončení těchto prací je plánováno do konce září. Zároveň se co nevidět začne provádět zelená střecha na celém půdorysu domů. Následovat bude ještě dokončení soklové části fasády, ale to až po úplné demontáži lešení. Poté bude demontováno stavební oplocení a čeká nás velké překvapení.
Z Ostravy do Beskyd je to nedaleko. Brána Beskyd, je to jen jeden z mnoha projektů, nebo nový pohled na volnočasové aktivity?
Vždy se rádi podílíme na projektech, které přicházejí s novým a neotřelým pohledem na využití veřejného prostoru. Developeři většinou své projekty volnočasovým prostorem nevybavují, protože je to velmi drahé a dokáže to jeden byt prodražit i o desítky tisíc, což samozřejmě není žádoucí. Je dobře, že veřejný sektor se v posledních letech ke smysluplnému využití veřejného prostoru staví čelem a volnočasové areály vznikají jako houby po dešti. Poté co jsme před pár lety měli možnost pro obvod Ostravy-Poruby vybudovat Komunitní centrum s obrovským volnočasovým areálem u pustkoveckého rybníku, zaměřeným pro děti od útlého věku až po seniory, jehož autorem byl ostravský architekt David Kotek, byla naší poslední realizací Brána Beskyd ve Frýdlantě nad Ostravicí. Tam najdou vyžití nejen děti, ale i dospělí. Celý projekt je zasazený do stávající zástavby a nabízí nejen možnosti sportovních aktivit v podobě např. workoutu, parkouru, lezení, ale také aktivity kulturní, a to v prostoru amfiteátru a přilehlé kavárny. Je vidět, že lidé si tento koncept využití volného času celkem oblíbili, protože areál je využíván nejen v létě, ale i v zimě.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Bystroň Group a.s.
