Česko patří v oblasti kosmických technologií a bezpilotního létání mezi vysoce vyvinuté země, může to být zdroj budoucího byznysu, říká generální ředitel Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) Josef Kašpar, který je prezidentem Asociace leteckého a kosmického průmyslu ČR a v červnu se stane předsedou ESRE (Association of European Space Research Establishments). VZLÚ chce mimo jiné vyslat do vesmíru více družic, které spolu budou komunikovat. Současně vyvíjí unikátní bezpilotní dron pro využití v civilní oblasti i v obraně.
VZLÚ má za sebou v oblasti vývoje družic už několik úspěchů. VZLUSAT-1 se stal nejdéle operující družicí v historii Československa, VZLUSAT-2 je jedinou českou družicí, která dokáže pořídit snímky Země ve vysokém rozlišení. S podporou ESA a ministerstva dopravy pracuje na ambiciózních projektech AMBIC a QUVIK. Kam zamíří dál?
Míříme k tomu, abychom byli schopni vyslat do vesmíru více družic, které spolu dokáží komunikovat a provádět určené operace. Jedná se o sofistikované technologie, na kterých VZLÚ nepracuje sám, ale zapojuje české firmy a univerzity. Je nezbytné, abychom nebyli jen součástí dodavatelských řetězců západních firem, ale abychom byli schopni vyvíjet vlastní konkurenceschopné produkty. Příkladem mohou být právě družice AMBIC a QUVIK. Díky nim získá Česko ve vesmíru své oči, které budou přesně sledovat povrch Země i hluboký vesmír. Až zvládneme tyto operace, můžeme začít odpovědně pracovat i na dalších misích.
Potřebuje ale Česko vlastní družice?
Určitě potřebuje. Je to důkaz technologické vyspělosti národa a vzhledem k aktuální situaci je to i demonstrace schopností v oblasti bezpečnosti.
Jak je to s podporou kosmických aktivit?
Kosmické aktivity jsou velmi specifické a ve světě je obvyklé, že je koordinují národní vesmírné agentury. V Česku má koordinaci na starosti ministerstvo dopravy, které to dělá skvěle, ale je to málo. Vznik České kosmické agentury se silným mandátem by nás posunul do zcela jiné světové ligy.
Dosud mluvíme o družicích. V letectví se teď ale mluví primárně o vývoji dronů.
Přesně tak. Ve VZLÚ se vývoji věnujeme také, nicméně nevyvíjíme typický dron, jak si lidé běžně představí. Náš autonomní bezpilotní prostředek uveze 400 kilogramů nákladu nebo čtyři osoby, využití může najít jak v armádách, tak v civilním prostředí.
Proč takový prostředek v civilním prostředí využívat?
Může pomoci třeba při požárech, při povodních, může operovat v nepřístupném terénu, může překlenovat dopravní zácpy. Je toho ale mnohem víc. Samostatnou kapitolou je samozřejmě přeprava cestujících, autonomně, bez pilota.
Budou lidé připraveni si do takového bezpilotního aerotaxi sednout?
Myslím, že je to otázka generační. To, z čeho mají dnešní dospělí obavy, může být už pro naše děti zcela běžné. Je to světový trend a my jsme u toho.
A co cena?
Ceny potřebných technologií jsou nyní na rozumné úrovni, takže se bude dát létat za stejnou cenu jako třeba při jízdě taxi.
Česko tedy má světu co říct?
V oblasti bezpilotního létání a kosmických technologií se dostáváme mezi vysoce vyvinuté země. Pokud tempo udržíme, tak je to pro Česko zdroj budoucího byznysu.
Děkujeme za rozhovor.
Text: Petra Vintrová
Foto: VZLÚ, Postránecký, CIIRC
