Projekt Ridery v Ostravici otevírá témata, která kraj řeší dlouhodobě, ať už je to práce s brownfieldy, dopravní a technické vazby území, nebo udržitelný rozvoj turistiky v Beskydech. Proto se ptáme hejtmana Moravskoslezského kraje Josefa Bělici, jakou veřejnou hodnotu v projektu vidí a jaké standardy spolupráce chce kraj při podobných proměnách prosazovat.
Jaké přínosy projektu obnovy v areálu bývalé arcibiskupské pily v Ostravici považujete pro Moravskoslezský kraj za nejviditelnější, pokud jde o kvalitu veřejného prostoru, služby a dlouhodobou atraktivitu obce?
Z mého pohledu je největším přínosem proměna dlouhodobě nevyužívaného brownfieldu. Díky projektu se z něj stane živý a funkční areál. Přinese kvalitní veřejný prostor, nové bydlení i služby, také pracovní místa. Přirozeně rozšíří nabídku obce pro místní obyvatele i návštěvníky Beskyd. Zároveň posílí celoroční turistickou atraktivitu Ostravice a jejího okolí. Obnova bývalé pily prostě ukazuje, že i v menších obcích mohou vznikat atraktivní a ambiciózní projekty, které citlivě a zodpovědně posílí regionální rozvoj v našem kraji.
Kde podle vás Ridera v Ostravici ukazuje, že soukromý investor umí nést odpovědnost i za širší území, nejen za vlastní stavbu, a jaké standardy byste v tom chtěl vidět jako krajský hejtman?
Oceňuji hlavně snahu investora řešit projekt v širších souvislostech a v dialogu s obcí i krajem. Nejde jen o samotnou výstavbu, ale o hledání souladu s dopravou, veřejným prostorem a potřebami obce. Právě tento přístup ukazuje, že soukromé investice jsou významným hybatelem rozvoje regionu a mohou přinášet veřejnou hodnotu, která je dlouhodobější než třeba financování z evropských zdrojů. I proto je spolupráce se soukromým sektorem a jeho propojení na obce, tedy sektor veřejný, velmi důležitá. Právě touto oblastí jsme pověřili naši krajskou rozvojovou agenturu MSID. Má za úkol vnímat potřeby obcí a zároveň jim tlumočit požadavky a možnosti soukromých investic. Také se snaží pomáhat firmám přinášet do regionu řešení, která dávají smysl a která lidé i obce opravdu ocení. Naším cílem je, aby se region rozvíjel nejen dynamicky, ale také způsobem, který obstojí v čase, je šetrný a nemá negativní dopady na okolí.
Co v podobných proměnách rozhoduje o dobré spolupráci mezi investorem, municipalitou a krajem a co se vám na dosavadním postupu v Ostravici jeví jako funkční model?
Klíčová je otevřená komunikace, sdílená vize a ochota řešit území jako celek. V Ostravici se ukazuje, že když se aktéři zapojují už v rané fázi a koordinují své kroky, vzniká stabilní základ pro dlouhodobý rozvoj. Zároveň se tady potvrzuje, že pokud všichni pracují s jasně pojmenovanými fakty i očekáváními, dokáží rychleji hledat shodu a předcházet nedorozuměním.
Kdybyste měl jmenovat jeden konkrétní moment nebo dohodu, která z nového areálu v Ostravici udělá referenční projekt pro další obce v Beskydech, co by to mělo být a proč?
Za stěžejní považuji shodu na společné dlouhodobé vizi rozvoje území, která propojí investora, obec i další aktéry. Pokud se podaří jasně definovat funkce areálu, jeho vazby na obec a dopravní a technickou infrastrukturu, může se Ostravice stát příkladem toho, jak citlivě a odpovědně využívat brownfieldy v horských oblastech. Právě tento přístup je přenositelný i do dalších obcí v Beskydech.
