Ondřej Kepka je hercem mnoha rolí, od dětských až po vyzrálé. Absolvent Divadelní a Filmové fakulty AMU v Praze, moderátor, scenárista a režisér. Jeho vášní je statické zachycení života, fotografie. Od 2017 je prezidentem Herecké asociace, která uděluje divadelní Ceny Thálie.
Dnešní svět mi připomíná Theatrum mundi, kde lidé jsou špatní a dobří herci. Jaká je dle Vás role herce v dnešní společnosti?
Myslím si, že v dnešní době je herec bohužel považován především za někoho, kdo má bavit. Nic proti komedii, nic proti zábavě. Patří to bezesporu k jednomu z úkolů dobrého divadla, fi lmu a samozřejmě i k úkolům herců. Herci bývají zábavní, ale dost se pomíjí to hlavní skutečné poslání herecké profese, kterým je transpozice myšlenky autora k divákovi. Mám tím na mysli to, že herec je jako tvůrčí pracovník vyškolen a celý život vzděláván v tom, aby uměl vysvětlit a interpretovat někdy velmi složité autorovy myšlenky, aby se je naučil divákovi sdělovat a aby uměl s divákem komunikovat. Mám tím na mysli hercovo poslání být mostem mezi autorem a divákem. Tady už nejde jen o pouhou zábavu, ale o opravdu tvůrčí pozici, která je zcela nenahraditelná. Bohužel tato pozice herce je někdy dnes zcela opomíjená, a to i přes to, že herci byli často zejména v českých i československých dějinách hybateli společenských hnutí, ovlivňovali politické dění právě proto, že uměli dobře komunikovat s lidmi, že dokázali hovořit k národu.
Herecká asociace má jistě své poslání a přispívá k tvůrčí činnosti v době, kterou lze nerudovsky popsat „Čas oponou trhnul – a změněn svět!“ Vidíme to stejně?
Základním poselstvím Herecké asociace jako profesní a odborové komory je přispívat k profesionalizaci a ke zkvalitňování herecké práce v širokém slova smyslu. Členy herecké asociace jsou nejen herci činohry, ale i operní zpěváci, baletní umělci, tanečníci, mnozí profesionální interpreti. Jde nám o to upozorňovat na kvalitu, na tradici, na profesionalitu.
Ceny Thálie. Je to jen ocenění profesních výkonů herců, nebo vyjadřují i vztah společnosti k národní kultuře?
Prioritní snahou Cen Thálie je především ocenění těch nejlepších profesionálních výkonů interpretů na jevišti. Jak víte, Thálie se udělují v řadě kategorií. Dnes jich máme dokonce už šest. Hlavní prioritou je tedy profesionalita, souznění s rolí a schopnost interpretovat tuto roli na jevišti. Ceny Thálie jsou cenou ryze interpretační, nikoliv cenou pro autory. V tom se liší třeba od jiných divadelních cen.
Ten nejlepší jevištní výkon by měl vyjádřit i vztah společnosti k národní kultuře. Takže logicky řada dobrých výkonů odráží i vztah ke kulturnímu povědomí, ale jsou role, jsou úkoly, které se z principu svého zadání nemohou nějak k této tematice vyjádřit. Takže řekl bych, že tady to není úplně přímo úměrné, jde to trochu nezávisle na sobě. My samozřejmě hodnotíme profesionální výkon, ten může být i v negativní roli, a to v roli i velmi nekulturní postavy, národně neuvědomělé… Ale pokud to bereme tak, že kvalitní výkon obecně povyšuje kulturní úroveň národa, tak potom ano, potom samozřejmě kvalitní výkony zvyšují kulturní úroveň národa. Je to ode mne šalamounská odpověď. Jako doplněk bych k tomu uvedl, že Ceny Thálie nepreferují aktuální současné autorské a režijní moderní trendy v divadle. Thálii můžete získat za výkon v klasické inscenaci Hamleta třeba v Jihlavě – nebo za moderní postavu v trendové hře třeba v ostravské Areně.
Ceny Thálie jsou už dospělé. Jak probíhal jejich růst a jaký vývoj plánujete?
Ceny Thálie se za svůj téměř 30letý věk samozřejmě vyvíjejí. Proměňují se ceny, tak jako se nám proměňuje divadlo. Takže jsme poslední dobou např. přidali cenu za alternativní divadlo a za loutkové divadlo. Založili jsme Českou akademii divadelníků po vzoru Americké filmové akademie, což je naprostá rarita. Automaticky se členy akademie stávají nositelé Thálie a další významné oslovené osobnosti, které potom hlasují a vybírají vítěze své speciální Ceny Thálie České akademie divadelníků. Tuto cenu získal v poslední době třeba Zdeněk Svěrák nebo Jan Kačer. Vítěz této ceny zcela výjimečně není klasický interpret, ale třeba autor, režisér nebo dramaturg. Posláním této speciální Ceny Thálie je především to, aby se jednalo o výraznou osobnost, která svět divadla – a tedy i svět kolem nás – posouvá výrazně dál. Myslím, že letošní jméno vítěze bude velkým překvapením – oceníme evropskou uměleckou osobnost ve zcela nečekané profesi.
Děkujeme za rozhovor.
Text: Vít Ruprich
Foto: Jana Vrabcová a Lenka Hatašová
