Markéta Flanderková patří mezi přední české odborníky na správu majetku. Jako partnerka společnosti PORTOS a CCS PREMIUM TRUST pravidelně poskytuje poradenství českým i zahraničním klientům v oblasti ochrany a předávání rodinného jmění. V rozhovoru přibližuje aktuální trendy v oblasti wealth managementu a vysvětluje výhody české i mezinárodní praxe.
V Česku je možné zakládat svěřenské fondy už zhruba deset let. Jaký je o ně dnes zájem?
Zájem o svěřenské a nadační fondy konstantně roste. Je to dáno mimo jiné tím, že nastala doba mezigeneračního předávání majetku a firem. Podnikatelé, kteří svůj byznys rozjížděli v 90. letech, ho dnes předávají svým potomkům. Zároveň se zvyšuje i povědomí klientů o těchto produktech. Už nehledají ad hoc řešení, ale přemýšlejí strategicky. Majetek se snaží chránit prostřednictvím diversifikace rizik a optimálního nastavení struktur. Správu majetku chápou jako komplexní proces – podobně jako je to běžné jinde na Západě.
Změnilo se za ty roky vnímání české veřejnosti ve vztahu k nim?
Myslím, že posun je patrný především v tom, že zatímco dříve klienti přicházeli s obecným dotazem, jakým způsobem by bylo možné řešit jejich situaci, dnes už většinou vědí, že existují svěřenské fondy nebo různé možnosti v zahraničí. Přicházejí tedy s konkrétnějším záměrem a žádají konzultaci právě k těmto nástrojům.
Jakou roli hraje při jejich zřizování advokát?
Právní erudice je nezbytný základ, správa majetku ale vyžaduje mnohostranný přístup. Nestačí navrhnout strukturu a nastavení fondu pouze z právního pohledu, ale pro nejlepší možný výsledek je zcela zásadní spolupracovat i s daňovými poradci a ekonomy. Často je to ale také otázka psychologie, zejména pokud se jedná o rodinu. Rodinné vztahy nejsou založeny na číslech a nějakém formálním nastavení, proto je potřeba porozumět tomu, jak rodina funguje, jaká má pravidla, jak komunikuje a jaká má očekávání, a tomu nastavení fondu přizpůsobit.
Vzhledem k tomu, že s vytvářením fondové struktury často souvisí i mezigenerační předání řízení firem nebo přechod na profesionální management, je zásadní, aby byla tato struktura kvalitně nastavena i v rámci firmy, resp. holdingové struktury, která se do fondu vkládá. To znamená zavést funkční mechanismy řízení a kontroly, procesy reportingu, compliance systémy a jasně definované odpovědnosti jednotlivých rolí v rámci podnikatelské části majetku zakladatele.
Může být špatně nastavený svěřenský fond z právního hlediska rizikový?
Za běžných okolností nepředstavuje svěřenský fond rizikový nástroj, pokud jej však vytváří někdo bez zkušeností, může nejen zakladatele, ale i beneficienty a vlastně i správce do rizika přivést. Problém by nastal i v případě, že by byl záměr zneužít fondové struktury k páchání trestné činnosti, stejně jako by tomu bylo v případě, kdy by pro tento nezákonný účel byla využita obchodní společnost. V takovém případě by mohla být samozřejmě dovozena trestněprávní odpovědnost, a to i ve vztahu k zakladateli či správci.
Jak se při nastavování majetkových struktur vyvažuje transparentnost a ochrana soukromí?
Česká republika má poměrně otevřené registry, kde lze snadno dohledat řadu osobních údajů a informací o majetku. Tomu lze v případě fondových struktur předejít. Transparentnost je však zachována. V roce 2018 byla totiž zavedena evidence svěřenských fondů, což přispělo k větší přehlednosti a formální evidenci jejich existence. Stejně tak je vedena i evidence nadačních fondů. Zatímco na začátku byla častým předmětem kritiky právě netransparentnost a nejasnost ohledně majetku vloženého do svěřenských fondů, dnes je tato informace pro příslušné orgány, nikoliv však pro veřejnost z evidence dohledatelná. Údaje o zakladateli i beneficentech a o majetku vloženém do fondu zůstává v evidenci veřejnosti skrytá, a to je podle mého názoru s ohledem na účel a smysl fondu zakládaného pro soukromou správu majetku rozhodně správně. V některých západních zemích je ochrana soukromí dokonce vyšší.
Klienti proto využívají svěřenské nebo nadační fondy, případně zahraniční struktury, i pro ochranu svého soukromí – je to jeden z dalších důvodů, pro který se fondové struktury zakládají. Klienti proto využívají svěřenské nebo nadační fondy, případně zahraniční struktury, i pro ochranu svého soukromí – je to jeden z dalších důvodů, pro který se fondové struktury zakládají.
Jaké zahraniční alternativy jste svým klientům schopni nabídnout?
Nabízíme celou škálu prověřených řešení – například entity v Lucembursku, Jersey či Spojených arabských emirátech. Nejčastěji však doporučujeme lichtenštejnské nadace, které kombinují vysokou míru právní jistoty, tradice a dostupnosti v rámci Evropy. Jsou vhodné pro klienty, kteří kladou důraz na anonymitu, maximální možnou ochranu majetku a stabilitu. Lichtenštejnsko není součástí EU, což zaručuje vyšší míru ochrany před neoprávněnými věřiteli. Navíc má velmi propracovaný právní systém pro správu majetku se stoletou tradicí a silnou mezinárodní reputaci.
Jak náročné je zřízení nadace v Lichtenštejnsku pro zahraniční klienty?
Vždy záleží na konkrétním klientovi – jak členitou má rodinu, co chce prostřednictvím nadace vyřešit a jak složitě je nutné jeho majetek strukturovat. Nejde o to, že by byla nadace sama o sobě složitá na založení, ale cílem je nastavit ji tak, aby opravdu fungovala pro danou rodinu a konkrétní situaci klienta. Vždy se jedná o individuální záležitost.
V květnu jste se jako jediná zástupkyně České republiky zúčastnila prestižní konference Cambridge Forum v Paříži. Můžete tuto akci čtenářům přiblížit?
Nejedná se o konferenci v běžném slova smyslu, ale spíše o uzavřené fórum vybraných expertů ze všech koutů světa. Každou zemi přitom zastupuje jen omezený počet odborníků – tentokrát nás bylo třicet z různých jurisdikcí. Diskutujeme o novinkách, legislativních změnách, trendech i průlomové judikatuře. Je to příležitost k odborné výměně zkušeností a pohledů napříč právními systémy. Česko v rámci Cambridge Forum zastupuji spolu s kolegou Jakubem Hollmannem, který je členem jiné sekce.
Jak může člověk do této uzavřené společnosti proniknout?
Zpravidla je to tak, že do výběrového procesu jste zařazeni pouze tehdy, když vás doporučí některý ze stávajících členů. Nám otevřela dveře právě spolupráce s lichtenštejnskými kolegy. Lichtenštejnsko má velmi silnou tradici ve správě majetku a je stabilním účastníkem těchto platforem. Právě díky této spolupráci jsme získali potřebné know-how v oblasti správy majetku a majetkových struktur i přesah do mezinárodního prostředí.
Jaké je na akci zastoupení žen?
Převažují muži, ale poměr je asi 40:60, takže zastoupení žen je poměrně široké. Obecně je zastoupení žen v advokacii v zahraničí vyšší než v České republice, ale postupně se tomu přibližujeme i u nás.
Co byste poradila mladým právničkám, aby dokázaly v oboru prorazit podobně jako vy?
Nikdy se nesmíte přestat učit a zdokonalovat se. Stagnace totiž znamená krok zpět.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: PORTOS, advokátní kancelář
