Městská společnost SAKO Brno provozuje největší sběrný dvůr na Moravě a Brno jako jedno z mála měst využívá plně automatizovanou třídicí linku pro plasty a kovy. Nový systém umožňuje zpracovat vysoké objemy odpadu přímo v areálu a zásadně snižuje logistické náklady. V rozhovoru Pavel Urubek, předseda představenstva firmy, vysvětluje, jak firma posouvá odpadové hospodářství k vyšší efektivitě a větší šetrnosti k životnímu prostředí.
Už více než dva roky je v Brně k dispozici největší sběrný dvůr na Moravě, určený jak pro veřejnost, tak pro podnikatelský odpad. Co stálo za myšlenkou zprovoznění velkokapacitního sběrného střediska a v čem je tento sběrný dvůr specifický?
Specifický je v mnoha ohledech. S manipulační plochou skoro tři čtvrtě hektaru jde bezesporu opravdu o jeden z největších sběrných dvorů u nás. Dimenzovali jsme jej na přibližně 15 tisíc tun odpadu ročně, je určen jak veřejnosti, tak podnikatelům, kteří do něho mohou vjíždět i nákladními vozy. Lze v něm odevzdat prakticky veškerý odpad z podnikání. Podnikatelům jsme dokonce zprovoznili speciální webové stránky www.sberny-dvur-brno.cz, kde si z pohodlí kanceláře mohou předchystat zákonné dokumenty ukládané legislativou či uzavřít elektronicky objednávku na svoz odpadu. Musím zdůraznit, že Brnu a okolí dlouho chyběl dostatečně vybavený prostor, v němž by bylo možné odpad shromažďovat, dotřiďovat a dále ekologicky zpracovávat. Sběrný dvůr Brno, strategicky umístěný mezi areálem automatické třídicí linky a zařízením na energetické využívání odpadu, má tu podstatnou výhodu, že komodity, které přijdou na sběrný dvůr, se potom už nemusí někam daleko převážet, ale rovnou se s nimi může v místě pracovat. Proto jsme do areálu sběrného dvora umístili také střepiště pro celé Brno, aby úspory v logistice byly co největší a brněnské odpadové hospodářství co nejlogičtější.
Zmínil jste automatickou třídicí linku. Pokud se nepletu, ta je v rámci České republiky také ojedinělá. Můžete ji přiblížit?
Podobně vybavené linky jsou v České republice zatím pouze dvě. Plastový i kovový odpad zde velmi efektivně třídí soustava optických a magnetických separátorů. Právě zapojení optiky je zásadní, neboť tato technologie je založena na detekci odrazu záření v infračervené oblasti, kdy každý druh odpadu má svoji unikátní vlnovou délku záření. Optické separátory třídí odpad s vysokou přesností a finální ruční dotřídění nám pak umožňuje dosáhnout takřka stoprocentní čistoty.
Má využití a dotřiďování odpadu vzestupnou tendenci?
V Brně díky opravdu propracovanému systému odpadového hospodářství jednoznačně ano. Lepší třídění odpadu ze žlutých popelnic je dalším krokem k ekologičtějšímu zacházení s odpadem v samotném Brně i na celé jižní Moravě. Právě díky nové lince mohl být v Brně zaveden multikomoditní sběr plastů, nápojového kartonu, hliníkových obalů a železných obalů, který šetří počet nádob ve městě a zefektivňuje svoz odpadu. Vyšší množství svezených tříděných odpadů ukazuje, že Brňané si na nový způsob třídění postupně zvykají, kdy tedy do žlutých kontejnerů kromě tradičního plastu, jako jsou PET lahve, kelímkovina, fólie, obaly od drogerie patří také polystyren, tetrapaky a hliníkové plechovky od nápojů, ale nově také veškeré kovové obaly z domácností, jako například konzervy, plechovky, víčka od sterilovaných potravin a vůbec všechny ostatní drobné kovové obaly.
