Nyní projednávaný návrh konsolidačního balíčku zvyšuje daňovou, resp. odvodovou zátěž. Je jasné, že vyšší daně samy o sobě nelze označit za stimul k podnikání. Nicméně jsem přesvědčen, že konsolidační balíček, za předpokladu, že skutečně dojde k naplnění jeho cílů, tj. stabilizaci veřejných rozpočtů, může mít určité pozitivní dopady i na podnikatelský sektor. Při této úvaze vycházím z předpokladu, že výrazný deficit veřejných rozpočtů přispívá k růstu cenové hladiny v ekonomice. Konsolidace veřejných financí tedy zapůsobí nejen na stabilizaci veřejných financí, ale zprostředkovaně i na snížení inflace. V krátkém období tak konsolidační balíček sice bude mít na podnikatelskou aktivitu negativní vliv a povede k jejímu útlumu, ale v dlouhém období přispěje k hladkému chodu ekonomiky bez enormní dynamiky cen, a pozitivně se tak promítne i do ekonomické situace firem. To je k možnému pozitivnímu makroekonomickému přínosu, ale možná trochu paradoxně se nabízí i mikroekonomické „pozitivum“. Daně jsou pro podnikatele nákladovou položkou. Při stejných příjmech se tak v důsledku vyšších daní musí podnikatel zamýšlet, na čem jiném by ušetřil, hledá rezervy ve fungování svého byznysu. Může se také snažit si na vyšší daně vydělat – třeba vyššími výnosy v důsledku většího objemu nebo vyšší kvality nabízeného zboží či služeb. Obě cesty směřují k vyšší efektivitě, resp. produktivitě podnikání. Ne každá firma má však pochopitelně reálnou možnost v horizontu měsíců snižovat své náklady nebo zvyšovat své výnosy, proto bych se obecně zdráhal interpretovat zvýšení daní jako stimul pro rozvoj ekonomické aktivity firem. Kvalitní právní řád, efektivní digitalizace, smysluplné regulace a vhodně nastavená pravidla, procesy a partnerský vztah na ose stát–podnikatel jsou nezbytné předpoklady nejen pro konkurenceschopnost a zvýšení atraktivity podnikání tuzemských firem v České republice, ale i pro příliv zahraničních investorů.
Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR
