Jaká je společenská a ekonomická hodnota investic do zdraví, se ptáme Mehrdada Doustdara, generálního ředitele pražské pobočky přední biofarmaceutické společnosti MSD, která na český trh dodává inovativní léčivé přípravky a očkovací látky pro lidi i zvířata.
Aktuální vize ministerstva zdravotnictví obsahuje stabilizaci financování zdravotní péče a zvýšený tlak na efektivitu a odpovědnost zdravotních pojišťoven. Jak reaguje na tento trend MSD v kontextu inovativních léků a vakcín?
Naše odpověď je jednoduchá a zároveň velmi pragmatická. Hodnotu inovací dáváme do kontextu celkové udržitelnosti. Inovativní léky a vakcíny by měly přinášet jasné a měřitelné zdravotní i socioekonomické přínosy. MSD proto systematicky pracuje se svými vlastními i veřejně dostupnými daty, zdravotně-ekonomickými a rozpočtovými modely a v případě potřeby také provádí socioekonomické analýzy, které například zachycují dopad na produktivitu nebo sociální výdaje. Tento přístup je plně v souladu s ambicí poskytnout pacientům přístup k moderní léčbě a zároveň zdravotním pojišťovnám jistotu, že platí za to, co funguje. Vyšší důraz se klade na vzdělávání, prevenci nemocí, včetně screeningových programů.
Jak MSD přispívá ke snížení rostoucí zátěže nemocí na systém a ke zlepšení zdravotních výsledků populace?
Prevence se stala ekonomickou nutností, nikoli volitelným doplňkem. MSD i proto již přes dvě desetiletí dováží do Česka vakcíny proti lidskému papilomaviru (HPV), pneumokokovým infekcím, hepatitidě a dalším závažným infekčním nemocem. Data například ukazují, že současná proočkovanost proti HPV u dívek šetří českému zdravotnictví přibližně tři miliardy korun ročně, a to nemluvím o zachráněných životech. Dalším příkladem je prevence respiračních infekcí, která výrazně snižuje ztráty produktivity. Co se týče rakoviny, mohu zmínit, že zkoumáme možnosti, a také nabízíme léčbu v ranných stádiích nemoci.
Zmínil jste, že data hrají ve zdravotnictví významnou roli. Jak mohou právě data spolu s pokročilými technologiemi přispět k lepšímu rozhodování, optimalizaci zdravotní péče a vyšší transparentnosti nákladů?
Data a moderní technologie jsou podle mého názoru klíčem k posunu českého zdravotnictví od reaktivního přístupu k nemocem k dobře řízené, prediktivní péči. MSD má v Praze jedno ze svých globálních technologických center, kde využíváme umělou inteligenci, strojové učení a analýzu velkých dat k urychlení vývoje léků, zlepšení návrhů klinických studií a podpoře projektů pracujících s daty z reálné klinické praxe. Mapujeme, jak onkologičtí pacienti putují českým zdravotnictvím, vytváříme prediktivní modely pro dřívější odhalení některých nemocí. Stejné principy lze a měly by být použity i v rutinní péči. Robustní datová infrastruktura a sdílení anonymizovaných dat pomůže lékařům činit lépe informovaná rozhodnutí, umožní plátcům zdravotní péče identifikovat efektivitu i plýtvání v poskytování péče a zvýší obecnou transparentnost toho, na co vynakládáme zdroje.
Co bude podle vás největší výzvou pro české zdravotnictví v příštích pěti letech a jak ji lze zvládnout? Jak tomu může napomoci ministerstvo zdravotnictví?
Největší výzvu vidím ve skloubení prudkého nárůstu počtu chronicky nemocných pacientů s demografickým stárnutím a omezenými veřejnými rozpočty. V příštím desetiletí očekáváme nárůst pacientů s diabetem o 10 %, s rakovinou o téměř 30 % a o téměř 70 % u pacientů se srdečním selháním. Pokud se nic nezmění, budeme mít více pacientů, méně ekonomicky aktivních přispěvatelů a systém, který bude mít problém ufinancovat nejen přístup k inovacím, ale i své základní funkce. Ministerstvo by mělo klást větší důraz na prevenci a očkování, urychlit a zjednodušit úhradová řízení pro nové léky, zvýšit dostupnost kvalitní léčby v regionech revizí současných úhradových omezení u léků na předpis a také plně využívat potenciál dat, klinických studií nebo širší strategie v oblasti Life Sciences, které jsou živou vodou pro zdravou populaci i ekonomickou prosperitu. Stejně důležité je začít nahlížet na investice do zdraví populace prizmatem celkových společenských nákladů, nejen rozpočtu veřejného zdravotního pojištění. Víme například, že ročně se na zdravotní péči pro pacienty s diabetem 2. typu utratí 15 miliard korun, ale dalších 28 miliard se vyplatí ze systému sociálního zabezpečení ve formě invalidních důchodů, příspěvků na péči nebo nemocenských dávek. Investice do zdravotnictví mohou výrazně snížit budoucí sociální a jiné ekonomické výdaje.
Právě jste byl zvolen předsedou nového představenstva Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Jak můžete ve své nové roli podpořit vizi a výzvy, o nichž jsme právě hovořili?
Chtěl bych, aby AIFP jako silný a spolehlivý partner pomohla proměnit priority ministra zdravotnictví ve skutečnost. Chceme přispět k tomu, aby pacienti měli včasný a spravedlivý přístup k nejmodernějším lékům a vakcínám. Naším cílem je vytvořit odolné zdravotnictví opřené o tři základní pilíře: inovace, dostupnost a udržitelnost. Průlomové terapie a vakcíny mohou naplnit svůj účel pouze tehdy, když z nich pacienti mohou včas profitovat, bez ohledu na to, kde žijí. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí úzká spolupráce a společná vize všech zainteresovaných stran, průmyslu i partnerů z veřejného sektoru. Jsem pevně přesvědčen, že právě spolupráce je tou nejlepší cestou k úspěchu.
