Filip Chvátal, náměstek primátorky Brna, v rozhovoru pro náš magazín hovoří o připravované etapě proti povodňových opatření, modernizaci energetického využití odpadů i o zásadních krocích k napojení města na horkovod z Dukovan. Vysvětluje také, jak chce město odstraňovat bariéry a směrovat rodinnou politiku.
Připravujete další etapu protipovodňových opatření na Svratce a Svitavě. Jaké budou milníky a rozpočet této etapy v letech 2026 až 2028, jaké prvky modro-zelené infrastruktury do ní Brno integruje?
Další etapa má schváleno stavební povolení, projekt má rozpočet 3,8 mld. Kč s očekávanou dotací 1,8 mld. Kč a zbylou spoluúčastí města. Klíčové bude vyhodnocení dotační žádosti, finalizace dokumentace a majetkoprávní příprava před samotným zahájením stavby. Velký protipovodňový park ochrání přibližně 180 ha území a několik tisíc obyvatel. Součástí budou nejen technická opatření, ale i tůně, nové porosty, pobytové plochy u vody i propojené cyklostezky. Přínosy budeme měřit podle rozsahu chráněného území, kapacity zadržení vody, dopadu na mikroklima a kvalitu veřejného prostoru.
Projekt energetického využití odpadů a plánovaná modernizace linky pro spalování komunálního odpadu v Brně představují významný krok směrem k oběhovému hospodářství a zároveň k nižší závislosti na fosilních palivech. Jakou roli hraje město Brno ve třetí fázi tohoto projektu?
Město projekt zastřešuje prostřednictvím své společnosti SAKO Brno. Modernizace pozitivně ovlivní hospodaření společnosti a dlouhodobou udržitelnost energetického využití odpadů ve městě Brně. Zároveň projekt zajišťuje dlouhodobě sociálně udržitelné ceny za energetické využití odpadů jako jeden z článků naplnění hierarchie odpadového hospodářství. Výsledky budeme vyhodnocovat především podle snížení emisí, energetického využití odpadu a stability cen tepla pro domácnosti.
Jaké konkrétní kroky plánujete do roku 2027, aby bylo schopné v budoucnu maximálně využívat projekt výstavby horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna, který by měl od roku 2032 zásobovat teplem rozsáhlou část města?
Do roku 2027 chceme mít uzavřena majetkoprávní řízení, připraveny trasy a modernizovánu rozvodnou síť. Klíčové jsou investice do kvalitního potrubí, izolací, moderních výměníků a úprav veřejných budov. Tyto kroky jsou zásadní pro minimalizaci ztrát tepla a dopadů na životní prostředí. Horkovod výrazně sníží emise i závislost na plynu.
Co už se povedlo realizovat ze strategického plánu odstraňování bariér nastaveného pro roky 2021 až 2030?
Pracujeme na třech úrovních: prevence nových bariér, konzultace projektů a systematické odstraňování překážek na základě podnětů. Každoročně máme vyhrazeno 10 milionů korun, ze kterých vznikají úpravy zastávek, bezbariérové přístupy, inkluzivní hřiště nebo nové plošiny či výtahy. Spolupracujeme s HandMedia na mapování přístupnosti a výstupech pro veřejnost. Do roku 2027 chceme proces zrychlit – především lepší koordinací s městskými částmi a prioritizací míst s největším dopadem na mobilitu obyvatel.
Jaké nové nástroje a podmínky podpory v rodinné politice nabídne město v roce 2026 návazně na dotační program roku 2025 a na akce typu Týden pro rodinu? Jak je propojíte s agendou Zdravé město a „Dáme na vás“, aby se daly měřit dopady na dostupnost služeb pro rodiny a mezigenerační soudržnost?
Poradní sbor pro rodinu určuje každoroční priority – od mezigeneračních aktivit po duševní zdraví mladých i seniorů – a ty dál promítáme do dotačních programů i konkrétních projektů, například setkávání odborníků či rozvoje dobrovolnictví. V roce 2026 také navážeme na projekt rodičovských voucherů a pokračovat budeme v kampaních jako Týden pro rodinu nebo Dny pro seniory. Se Zdravým městem i participativním rozpočtem Dáme na vás projekty systematicky propojujeme, protože díky jejich datům a zpětné vazbě obyvatel dokážeme lépe měřit dopady na dostupnost služeb pro rodiny i na posilování mezigenerační soudržnosti.
