Prof. MgA. Jan Burian, absolvent pražské DAMU, režisér mnoha pozoruhodných titulů v českých a moravských divadlech. Kromě režijní činnosti se věnuje pedagogické práci. Zkušenosti získával v manažerských pozicích na několika divadelních scénách a od sezóny 2013/2014 je generálním ředitelem Národního divadla v Praze.
Dopady pandemie na českou kulturu, a tedy i Národní divadlo byly jistě nezanedbatelné. Jak to ovlivní vaše plány do budoucna?
Dopady byly vážné. Nejen v České republice, ale i v celé Evropě. I ve všech zahraničních divadlech, se kterými Národní divadlo bohatě spolupracuje. Plány tvoříme na dva roky dopředu a museli jsme je opakovaně měnit. Vypovídat tisíce smluv a uzavírat nové. Měnit termíny a všechny další související podmínky. Musíme navíc reagovat na rozdílnou epidemiologickou situaci v různých zemích. Pandemie také významně ovlivnila, a do budoucna ovlivní, návštěvnost a naše tržby. Vymizel turistický ruch a nijak výrazně se neobnovuje. Klesla mobilita diváků i v rámci České republiky. Čerpali jsme vysoké kompenzace ušlých tržeb a budeme je potřebovat i v příštích letech. Je mnoho neznámých a předpovídat do budoucna je obtížnější, než tomu bylo před mnoha lety. Myslím, že se blížíme k nutnosti vážného politického rozhodnutí. Zachování plného provozu Národního divadla bude vyžadovat nejen vyšší veřejné dotace, ale také široké přesvědčení veřejnosti a vlády, že financovat tuto klíčovou kulturní instituci přináší velké výhody a benefity na straně duchovního rozvoje společnosti, a stojí tedy za to do nich vkládat nemalé prostředky.
Národní divadlo není jen o smyslovém vnímání, ale kontakt mezi umělcem a divákem probíhá na jednotlivých scénách. Spořit se nedá donekonečna. Co pro vás znamenají projekty energetických úspor?
Především nám jde o naše společné životní prostředí. Protože úsporou energie šetříme vzduch i přírodu pro budoucnost. Jsme odpovědná veřejná instituce a chceme zvyšovat povědomí veřejnosti o nutnosti pečovat o zdravější prostředí. Velká divadelní představení samozřejmě vyžadují velkou spotřebu energie. Osvětlení scény i zajištění komfortu pro diváky něco stojí. Právě proto však hledáme cesty, jak uspořit všude jinde, kde to jde. Úspory mají samozřejmě význam i ekonomický. Menší platby za energie znamenají možnost vyšších investic do umělecké kvality.
V rámci oznámení schválení Národního plánu obnovy České republiky navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová Státní operu, kde skupina ČEZ ESCO začala s komplexním projektem energetických úspor. Jak se jí tento projekt líbil?
Ursulu von der Leyenovou jsme uvítali v nově zrekonstruované Státní opeře s obzvláště velkým potěšením. Důraz Evropské unie na energetické úspory je i naší prioritou. Ukázali jsme paní předsedkyni, že i v rámci tak složitého a technicky náročného provozu, jako je opera, lze udělat řadu ekologicky komfortních kroků. Paní předsedkyně nás pochválila.
Národní divadlo zahrnuje několik památkově chráněných nemovitostí. Jak se dá skloubit ekologická energetická infrastruktura s památkově chráněným objektem?
Krásné a historicky cenné divadelní budovy nebyly samozřejmě postaveny s ohledem na dnešní nároky na energetickou úspornost a efektivitu. Každá jejich rekonstrukce je tedy pro nás i projektanty velká výzva. Připravujeme vždy soubor provázaných opatření – technických, provozních i stavebních, která celkově vedou k lepší energetické bilanci. Nutí nás k tomu svědomí i ekonomika.
Řídit kulturní kolos, jako je Národní divadlo, vyžaduje i dostatek manažerské energie. Prozradíte nám, kde a jak ji čerpáte?
Energii čerpám jako každý jiný člověk – ze spokojené rodiny, od svých studentů, na procházkách v lese i prací na zahradě. Hlavně však z úspěchů našich umělců doma i v zahraničí.
Děkujeme za rozhovor.
Text: Vít Ruprich
Foto: archiv Národního divadla
