Kamil Čermák
působil jako reportér a moderátor v České televizi a od roku 2016 je generálním ředitelem ČEZ ESCO, které sdružuje firmy ČEZ z moderní energetiky a má téměř 2000 zaměstnanců. Zároveň zastává funkci prezidenta Institutu členů správních orgánů (CIOD) a je předsedou správní rady Národního centra energetických úspor. Získal ocenění v národní soutěži Osobnost Smart City roku 2018.
Společnost ČEZ ESCO je lídrem v oblasti efektivních, úsporných a ekologicky šetrných energetických řešení. Její aktivity jsou zaměřeny i na samosprávu a kulturní instituce. A právě řešení úspor na budovách, které jsou národní památkou, může znamenat novou energii pro českou kulturu. Dokladem toho může být i historická budova Národního divadla.
Pandemie měla velký dopad na podnikání, ale především na českou kulturu. Jak vidíte její budoucnost?
Miluju knížky, hudbu, film, divadlo. Moje maminka celý život v kultuře pracovala, takže jsem prakticky vyrůstal v olomouckém divadle. Díky mamince jsem už jako malý zblízka poznal severomoravské bardy jako Pavla Dostála, Jarka Nohavicu, Karla Plíhala a další kumštýře. Mám mezi muzikanty, literáty i filmaři opravdu hodně přátel. Čili mě to zasáhlo i osobně. A co se týče ČEZ ESCO, tak jelikož velkou část našich zákazníků tvoří města a obce, tak jsme tento problém vnímali i byznysově. Pandemie zasáhla do rozpočtů, odkládaly se nové projekty, nedělaly se investice a samozřejmě se musela přesunout i řada kulturních a společenských akcí. Máme projekty energetických úspor a provozujeme energetiku v divadlech, kongresových sálech, které se najednou vyprázdnily, takže jsme tyto problémy přímo řešili.
V souvislosti s pandemií ale sledujeme jiný zajímavý trend. Situace donutila zastupitele hledat příležitosti, kde ušetřit obecní peníze. A tady se otevírá šance pro energetické úspory, využívání obnovitelných zdrojů energií, modernizací osvětlení a další řešení optimalizace energetických systémů. Právě v tom můžeme městům, ale také dalším kulturním institucím nabídnout naše zkušenosti. Loni jsme v rámci služeb EPC pomohli českým městům a dalším institucím uspořit téměř 250 milionů korun. I když se třeba investice u našich zákazníků odkládaly, tak vidíme, že se o ekologická a úsporná řešení zajímají stále víc.
Existují nějaké úsporné projekty právě v kultuře?
Samozřejmě. Máme řadu energetických projektů přímo v těch největších kulturních institucích. Vlajkovou lodí byl náš projekt v Národním divadle, který jsme deset let provozovali a pak předali našemu zákazníkovi. Za 10 let na energiích divadlo ušetřilo 93 milionů korun a 24 000 tun emisí CO2. Dělat energetickou modernizaci v takto významných a památkově chráněných budovách je samozřejmě výzva, ale jde to. Divadlo je nyní řízeno jako chytrá budova, chladí a vyhřívá se vodou z vedlejší Vltavy a na střeše má fotovoltaické panely, které jsou citlivě zakomponovány tak, aby nerušily panorama města. Podobný projekt máme v Rudolfinu, Stavovském divadle, Státní opeře, v pražském Kongresovém centru… Někdejší „Pakul“ šetří přes 20 milionů korun ročně. Ale projekty úspor v kultuře a školství máme i v regionech – v Klatovech, Moravskoslezském kraji, Pardubicích.
V rámci oznámení schválení Národního plánu obnovy České republiky navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová právě projekt ve Státní opeře, kde skupina ČEZ ESCO začala s komplexním projektem energetických úspor. Jak se jí tento projekt líbil?
Je to pro nás odměna za naši práci a ocenění kvality našich projektantů a techniků, když se Česká republika může pochlubit při návštěvě takto významné osobnosti zrovna naším projektem. Energetické modernizace historických a památkově chráněných budov řeší samozřejmě i v Evropě. Když se před sto, dvěma sty lety stavěly, tak se jejich provoz s ohledem na klimatickou stopu samozřejmě neřešil, byly jiné priority. A pokud chce být Evropa klimaticky neutrální, tak bude muset modernizovat hodně historických budov. Evropská komise nyní v balíčku Fit for 55 navrhuje, aby měly státy povinnost každý rok renovovat 3 % veřejných budov, aby byly energeticky efektivnější a využívaly co největší podíl energií z obnovitelných zdrojů. Projekt ve Státní opeře od roku 2009 ušetřil 52 milionů korun a 17 500 tun emisí CO2, což se rovná cca týdennímu provozu běžného bloku uhelné elektrárny.
Dá se říci, že takové projekty mohou znamenat novou energii pro českou kulturu. Jaký vztah má společnost ČEZ ESCO k odpoře kultury?
Jak už jsem řekl, tak mám sám ke kultuře velmi blízký vztah a celá Skupina ČEZ dlouhodobě podporuje nejrůznější kulturní akce po celé naší republice. Zvláště tam, kde působíme. Lokální festivaly, koncerty, divadelní akce. Kultura udržuje naše tradice, říká nám, kdo jsme, a tmelí nás jako národ.
Děkujeme za rozhovor
Text: redakce
Foto: archiv ČEZ ESCO
