Vodík, zejména ten obnovitelný, tedy vyrobený z elektřiny z obnovitelných zdrojů, je budoucností technologického rozvoje a ekologické transformace. Maciej Romanów, člen představenstva skupiny ORLEN Unipetrol zodpovědný mimo jiné za dekarbonizaci a rozvoj vodíkových technologií, v rozhovoru nastínil hlavní strategické oblasti využití vodíku a také poukázal na nebezpečí, která v sobě skrývá nedostatečná legislativní podpora v Česku.
Patříte mezi významné výrobce a distributory vodíku. V jakých oblastech vidíte jeho uplatnění?
S technologickým pokrokem se vodík stává stále důležitějším plynem v transformačním procesu směrem k nízkoemisní a bezemisní budoucnosti. Chceme-li splnit náš závazek a nejpozději v roce 2050 se stát emisně neutrální, je nezbytné rozvíjet využití vodíku v oblasti dekarbonizace výrobních technologií a zejména mobility nejen na silnici, ale také na železnici a ve vzdálenější budoucnosti možná i na moři či ve vzduchu. Pro širokou veřejnost je nejmarkantnější jeho využití právě v silniční a železniční dopravě, kde mohou elektrická vozidla na vodík vhodně doplňovat bateriové elektrovozy. V současnosti jsme největším producentem vodíku v Česku. Během procesu rafinace ropy ho vyrobíme téměř 90 tisíc tun ročně. V brzké době chceme vyrábět i takzvaný obnovitelný vodík, který budeme vyrábět elektrolýzou za pomoci elektrické energie z obnovitelných zdrojů, tedy ze slunce, větru nebo geotermální energie. Náš první plánovaný projekt očekává výrobu ve výši až 4500 tun ročně. To by mohlo pokrýt provoz zhruba 30 tisíc vodíkových elektromobilů ročně.
Stali jste se signatářem iniciativy vodíkové mobility. Co je jejím cílem?
Ve vyspělých částech světa je vodík vnímán jako komplementární součást balíku opatření na cestě k opravdové udržitelnosti a podle toho je také vodík zabudován do plánu rozvoje čisté mobility jednotlivých států a jsou vytvářeny vhodné podmínky pro jeho co nejširší a nejrychlejší implementaci. Společně s dalšími nadnárodními společnostmi, majícími zkušenosti z celého světa, máme pocit, že v Česku by mohlo být vnímání vodíku intenzivnější a podpora jeho prosazování vyšší. S partnery z Toyoty, Alstomu či Air Products, tedy s firmami, které mají s vodíkem velké zkušenosti, apelujeme na vládu České republiky i celou společnost, že bez účinné podpory vodíkových řešení jak v oblasti legislativy, tak v oblasti implementace přestane být Česko konkurenceschopné.
V Praze začal jezdit první vodíkový autobus, České dráhy uvažují o jednotkách na vodíkový pohon. Jaké příležitosti vidíte s uplatněním tohoto pohonu v regionální dopravě?
Velmi zásadní. Chceme se podílet na rozvoji vodíkové elektromobility, protože máme v rámci mateřské skupiny kvalitní know-how a to si budujeme i tady v České republice. Jsme signatáři vodíkových memorand s mnoha kraji České republiky i se soukromými společnostmi, které ve vodíku podnikají. Provozujeme dvě plnohodnotné a samoobslužné vodíkové stanice a připravujeme stavbu dalších, tak abychom v Česku vybudovali vodíkovou infrastrukturu umožňující pohodlné vnitrostátní i mezinárodní cestování či hromadnou přepravu osob a zboží. Podílíme se na testování vodíkového autobusu nejen v Praze, ale také v Ústeckém kraji ve městech Most a Litvínov. Jako největší producent vodíku chceme být partnerem i pro železniční dopravu. V Česku je stále mnoho míst, kde železniční trať není elektrifikována. Ta lze efektivně obsloužit vodíkovým elektrickým vlakem, který je kompatibilní se všemi typy tratí.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: ORLEN Unipetrol
