Jan Andrejco má z pozice Regional Development Directora ve společnosti Panattoni na starosti vytipování lokalit k průmyslové výstavbě, strategii akvizic či návrhy konceptů výstavby. V posledních letech je jeho velkým tématem revitalizace brownfieldů. Je členem představenstva České rady pro šetrné budovy a je garantem tématu brownfieldů.
Patříte k nejaktivnějším developerům průmyslovýchnemovitostí v Česku. Jaké jsou aktuální trendy v této oblasti?
Nejsilnějším trendem je jednoznačně udržitelnost. Společnost Panattoni je lídrem v této oblasti na českém trhu průmyslového developmentu. Máme v portfoliu nejvíce budov, které obdržely mezinárodní certifikaci BREEAM New Construction podle počtu hal i podle jejich podlahové plochy. Vyjádřeno číslem, v současnosti máme 1,5 milionu metrů čtverečních budov, které ocenění získaly nebo jsou v procesu certifikace.
Po ekologických řešeních je velká poptávka od našich klientů. Velké mezinárodní společnosti mají své cíle uhlíkové neutrality a samozřejmě výroba a logistika jsou oblasti, kde je snižování emisí klíčové.
Touha po udržitelných řešeních se týká jen velkých nadnárodních firem, nebo i tuzemských?
V Česku tak trochu čekáme, jaká regulace z Evropské unie přijde. Čím dřív se ale tuzemské firmy na tuto oblast zaměří, tím lépe pro ně. Až nadnárodní společnosti „vyčistí” svou vlastní výrobu a logistiku, budou řešit i uhlíkovou stopu svých dodavatelských řetězců, jichž jsou české firmy často součástí. Kdo zaspí dobu, nebude mít komu dodávat. Důležité je zmínit, že velkými tahouny takzvané zelené transformace nejsou jen regulátoři, ale například bankovní domy a fondy poskytující financování a v neposlední řadě i HR oddělení. Pro mladší generaci na Západě je důležité pracovat pro odpovědné firmy a tento trend určitě dojde i k nám.
Vaší specializací je využití brownfieldů. Daří se Vám získávat investory na tyto lokality i v Praze a ve středních Čechách?
Rádi vracíme život územím, která mají průmyslovou tradici. I když je výstavba na brownfieldech technologicky náročnější třeba kvůli ekologické zátěži, má podle nás smysl. Specifikem Prahy a dalších velkých měst je, že původní průmyslové oblasti logicky nyní ustupují rezidenční nebo smíšené zástavbě. Jen v Praze můžeme jmenovat oblasti jako Vysočany, Waltrovka, Smíchov, Nusle nebo v brzké době vršovický Koh-i-noor. Celkem jde o 600 hektarů původně průmyslových oblastí, které v poslední době zmizely jen v Praze. Pracujeme ale na projektech třeba v pražském Kovošrotu nebo v areálu bývalé Poldi Kladno. Obecně je po lokalitách v Praze a okolí ze strany investorů i nájemců velká poptávka a neobsazenost prostor je v podstatě na nule. Počet lokalit pro výstavbu moderních průmyslových areálů už je zde ale velmi omezený.
Hodnocení udržitelnosti a dopravní napojení zóny je dnes nutností. Daří se Vám získávat i železniční napojení?
Ekologická náročnost dopravy při výstavbě i provozu budov je velmi důležitým kritériem v rámci udělení zmíněné certifikace BREEAM New Construction. Železniční napojení je tak velmi důležitým kritériem při vyhledávání lokalit pro výstavbu. Díky průmyslové tradici je takové napojení častou výhodou právě brownfieldů. Při výstavbě se ale zaměřujeme i na budování zázemí pro cyklodopravu nebo nabíjecí infrastrukturu pro elektromobily, aby nejen zboží, ale i zaměstnanci měli možnost udržitelné dopravy.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Panattoni Czech Republic Development s.r.o.
