Tomáš Jan Podivínský působí od roku 2024 jako velvyslanec ve Švýcarské konfederaci a v Lichtenštejnském knížectví. Vystudovaný žurnalista, který působil v byznysu, politice a zastával i post ministra.
Pane velvyslanče, máte zkušenosti z české státní správy, byl jste i ministrem vlády. Jak se liší role velvyslance?
Ministr i velvyslanec jsou státní úředníci, ministr má na starosti jeden velký resort, zatímco velvyslanec musí obsáhnout celé portfolio většinou bilaterálních vztahů, od politiky přes obchod, kulturu, krajany a třeba i řešení konzulárních případů, jako je ztráta pasu, narození dítěte nebo úmrtí při rekreaci nebo autonehodě. A také může třeba oddávat snoubence, což ministr nemůže. Oba pracují pro svou vlast a velvyslanec je, řekl bych, takový menší ministr s pestřejší agendou. Podstatné ale je, abyste tu práci, kterou děláte, dělala ráda a aby Vás bavila, protože za osm hodin denně a jen v pracovní dny se to zvládat nedá. Povinnosti máte i po večerech, víkendech, o svátcích. A obojí musí podporovat anebo aspoň tolerovat rodina, pro kterou jsou obě funkce hodně zatěžující.
Já nadto celý život propojuji světy diplomacie a obchodu, koneckonců jak výstižně říká název Vašeho magazínu, a oba tyto světy se vzájemně doplňují a zkušenosti z jednoho pomáhají v druhém. Pokud máte dlouhodobé zkušenosti z diplomacie, a podtrhuji dlouhodobé, a s nimi i dlouhodobé vztahy s představiteli některé země, založené na vzájemné důvěře, a k tomu praktické zkušenosti z mezinárodního obchodu a s vedením velkých komerčních projektů, tak umíte vyjednat třeba i významnou mezinárodní hospodářskou smlouvu, kterou pak podepisují nejvyšší představitelé obou zemí. A je dobré, možná až
nezbytné si projít obojím takříkajíc „od píky“ – začínal jsem na exportním oddělení s telefonem bez mezinárodní provolby a v diplomacii jako třetí tajemníček obchodního oddělení. Zkušenosti se i sebevzdělanější člověk naučí opravdu až praxí, bez které se velké věci nedají dělat dobře a slušně. A k tomu je také navíc třeba empatie a schopnosti naslouchat zkušenějším, stále se učit i z chyb a být pokorný k poslání, které je Vám svěřené, v Praze nebo v zahraničí.
Zastupujete zájmy České republiky ve Švýcarské konfederaci. Jaké jsou dnes ekonomické a kulturní vztahy?
Ekonomické vztahy se vyvíjejí v poslední době nadmíru dynamicky, a to hlavně v oblastech s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou biotechnologie, umělá inteligence, farmacie, finanční sektor, energetika, obranný průmysl a další obory navázané na nejvyšší univerzitní výzkum. Také vzájemné investice významně rostou, přičemž větší objemy jdou v poslední době z Česka do Švýcarska. A netýká se to jen obvyklých velkých českých společností a investorů, ale stále více i menších a středních podniků, které nacházejí příležitosti ve speciálních oborech a využívají vzájemných synergií, startupy nevyjímaje. Na nedostatek agendy si stěžovat nemůžeme a jsme rádi, že se ti velcí už většinou obejdou bez naší asistence a můžeme se věnovat více malým a středním firmám a pomáhat jim rozvíjet jejich vztahy ve Švýcarsku. Vždycky se ale jedná o špičkové výrobky, technologie nebo služby, beton nebo železo se tady od nás prostě neuplatní.
V kultuře se snažíme podporovat vzájemnou výměnu podle našich kapacit přímo kulturními podniky na velvyslanectví nebo třeba prezentacemi jednotlivých našich regionů, ale přestože obě země nemají společnou hranici, tak kulturní výměna je na všech úrovních tak bohatá, že se úplně nedá stíhat ani fyzicky. Síla kolem padesáti tisíc českých krajanů ve Švýcarsku je znát i v této oblasti, včetně kulturních a sportovních nebo školských spolků i s velkou silou tradice – letos jsme třeba slavili 110 let Svazu českých a slovenských spolků ve Švýcarsku.
A discussion with students from the Business Grammar School in Basel as part of the #EUinSwissSchools project on 7 May 2025.
Existuje Program švýcarsko-české spolupráce. Můžete definovat oblasti podpory?
Podporujeme přímo třeba takzvané PROPEDy – projekty ekonomické diplomacie, které zahrnují tematické konference, vědecká a odborná sympozia nebo expertní mise či představení špičkových firem a technologií. Tady nám také hodně pomáhají nejvyšší představitelé státu, loni na podzim zahajoval Česko-švýcarskou biotechnologickou konferenci na Technické univerzitě v Curychu prezident republiky Petr Pavel, jezdí sem ministři, poslanci, představitelé univerzit i resortní experti. Podporujeme také technologickou výměnu a spolupráci i na obchodní bázi formou misí do Česka do vědeckých institucí, firem, propojujeme české vědce působící ve Švýcarsku s našimi firmami a instituty, organizujeme mise na veletrhy, ale třeba i spolupráci v obranném průmyslu například formou delegací na Dny NATO v Ostravě, což je zde v neutrálním Švýcarsku zvlášť citlivé téma. Snažíme se podporovat hlavně špičkové technologie a aplikovanou vědu a výzkum, po nichž je tady ve Švýcarsku velká poptávka a vynikající podmínky pro jejich další rozvoj a uplatnění na zdejším i mezinárodním trhu. To je hlavní pilíř podpory, ale patří sem samozřejmě i spolupráce a partnerství měst a obcí, škol a univerzit, regionů, jednotlivých oborů podle priorit Hospodářské komory, s níž máme vynikající spolupráci, a mnoho dalšího.
Jste akreditován i pro Lichtenštejnské knížectví. Na jaké úrovni jsou vzájemné ekonomické a kulturní vztahy?
Vzhledem k tomu, že Lichtenštejnsko má něco přes 40 tisíc obyvatel, tak je naše obchodní výměna samozřejmě nesrovnatelná s devítimilionovým Švýcarskem. Pozitivní je však vzájemný obchodní trend, který je za posledních pět let trvale růstový jak v exportu, tak i importu. Z perspektivních oblastí jsou pro naše firmy hlavně sektory digitalizace, umělé inteligence, finančního software a antiviry, velmi vítaná a intenzivní je angažovanost českých firem v blockchainu a kryptoměnách a tradičně žádané jsou vysoce přesné české obráběcí stroje.
Z velkých společností jsou v Lichtenštejnsku aktivní v IT nebo loterii třeba skupina KKCG pana Karla Komárka, energetický konglomerát Sev.en Energy ze skupiny pana Pavla Tykače nebo český softwarový gigant Unicorn – a v Lichtenštejnsku také třeba studuje skoro sto českých vysokoškolských studentů.
Na druhé straně si asi málokterý český řemeslník nebo domácí kutil uvědomí, když bere do ruky vrtačku nebo jiné nářadí značky Hilti, že jde o lichtenštejnský výrobek, stejně tak při používání kotlů a vytápěcích systémů značky Hoval, a to už ani nemluvím třeba o ucpané kanalizaci, kterou čistí lichtenštejnské speciální stroje firmy Kaiser, jež dodává i další zařízení na údržbu českých potrubních sítí a komunální techniku.
I přes různé názory na některé historické události je oboustranně motivující, že se naše vzájemné vztahy opravdu kvalitně rozvíjejí – před několika dny jsme zrovna posílali nótu s gratulací ministra zahraničí Jana Lipavského nové lichtenštejnské ministryni zahraničí, životního prostředí a kultury Sabine Monauni. Koncem května byl ve Vaduzu na pracovní ministerské návštěvě ministr Marian Jurečka, začátkem června pak na konzultacích na ministerstvu zahraničí sekční šéf našeho ministerstva Jakub Karfík. Od roku 2009 máme mezi sebou diplomatické vztahy na úrovni velvyslanectví, od roku 2018, resp. 2021 působí nadto ještě český generální honorární konzulát ve Vaduzu, resp. lichtenštejnský honorární konzulát v Brně, oba výborně personálně obsazené, které dál pomáhají obchodu, kultuře a pestrým vztahům i v ekologii, aplikovaném výzkumu, finančních službách nebo ve školství.
Ať už ve větším Švýcarsku, nebo v menším Lichtenštejnsku je česká angažovanost vítána, hlavně ve všem, co je inovativní, má vysokou přidanou hodnotu a perspektivu návazného rozvoje. A právě to má ve zdejším extrémně inovativním prostředí také vysokou šanci na uplatnění na trhu, v exportu a na další odborný rozvoj a obchodní profit.
Děkujeme za rozhovor.
Text: redakce
Foto: Velvyslanectví ČR v Bernu, ZÚ Bern a Wirtschaftsgymnasium Basel
