Když Evropská kosmická agentura v roce 2022 vybrala nové astronauty, bylo mezi nimi i jméno Aleš Svoboda, letecký inženýr, vojenský pilot Gripenů a první Čech po Vladimíru Remkovi, který má šanci letět do vesmíru. Zařazení do záložního sboru ESA znamená i příležitost pro český průmysl, výzkum a inovace. Je ambasadorem, který propojuje stát, akademickou sféru a byznys a inspiruje mladou generaci k tomu, aby viděla kosmonautiku jako dosažitelnou kariéru.
V čem mají české výzkumné ústavy nebo firmy největší potenciál, hardware, software, datové analýzy nebo třeba robotické systémy?
České výzkumné ústavy a firmy mají rozhodně obrovský potenciál v oblasti hardware, což je klíčové pro rozvoj moderních technologií. Jsme známí vysokou kvalitou a precizností našich inženýrů, ať už jde
o vývoj avioniky, satelitních technologií, nebo dalších systémů, které mají široké využití v kosmickém výzkumu. Na druhé straně v oblasti software a datových analýz máme rovněž značné úspěchy, protože
české týmy se stále více zaměřují na umělou inteligenci a pokročilé analytické nástroje. Významnou roli zde hrají i robotické systémy, kde se stále vyvíjejí nové způsoby interakce mezi stroji a lidmi. I když to
není přímo moje doména, musím říct, že český potenciál v těchto oblastech je nepochybně velký. To jsou oblasti, kde máme špičkové týmy a tradici propojování průmyslu s akademií. Tak je tomu třeba u jednoho
z plánovaných experimentů v rámci české mise na ISS – „náramkového dozimetru“, který patří mezi nejlépe hodnocené návrhy. Můj pohled je spíše osobní, tedy někoho, kdo se více zaměřuje na pilotní
a astronautické technologie, ale věřím, že naše schopnosti v těchto oblastech mají obrovský prostor pro růst, hlavně pokud se zaměříme na aplikace v kosmickém výzkumu a technologické inovace pro budoucnost.
Jak by mohla spolupráce mezi veřejným sektorem, vysokými školami a průmyslem v Česku lépe podporovat vývoj pro kosmický program?
Spolupráce mezi veřejným sektorem, vysokými školami a průmyslem je klíčová pro rozvoj jakéhokoliv ambiciózního programu, včetně kosmického. V Česku vidím velký potenciál pro zefektivnění této spolu
práce, především ve vzájemném propojování jednotlivých sektorů. Vysoké školy mají výborný výzkumný potenciál a inovativní myšlení, které by mělo být propojeno s konkrétními potřebami průmyslu, aby výzkum mohl být aplikován v praxi. Veřejný sektor by měl hrát roli v koordinaci a strategickém směřování, zejména pokud jde o podporu a financování, ale i v rámci vytváření legislativního a regulačního rámce,
který je pro kosmický výzkum nezbytný. Příkladem dobré praxe je za mě právě Česká cesta do vesmíru, národní projekt pod Ministerstvem dopravy, do kterého jsou zapojeny stovky organizací. Nejde jen o samotný let na Mezinárodní vesmírnou stanici s cílem vědeckého a technologického ověřování experimentů, ale o široký ekosystém aktivit. Letos proběhl let ve stavu beztíže (Zero-G) pro 26 vybraných kadetů, kteří nadále reprezentují technické vzdělávání na školách. Realizují se tak vzdělávací programy pro školy všech stupňů, veřejné přednášky, výstavy a akce na hvězdárnách a technologických centrech. Pořádají se networkingová setkání firem a výzkumných týmů nebo vznikají popularizační projekty pro rodiny s dětmi. Mám z toho velkou radost, protože se daří propojovat vědu, technologie, průmysl
a vzdělávání v jeden celek, a to jsme teprve na začátku.
Vy sám máte zázemí ve vojenském letectví. Jaké synergie vidí te mezi leteckým a kosmickým výcvikem, vývojem a výzkumem?
Z mého osobního pohledu, jako někdo, kdo měl příležitost být součástí výcviku pro piloty a je součástí výcviku pro astronauty, vidím, že zkušenosti z leteckého výcviku jsou vynikajícím základem pro kosmický výcvik. Příprava astronautů zahrnuje dovednosti, které se překrývají s těmi, které používají piloti, jako je orientace v prostoru, zvládání náročných technických systémů, schopnost rychle reagovat na neočekávané situace, rychle se rozhodovat a být pod tlakem. Spolupráce mezi těmito dvěma sektory má tedy obrovský potenciál, nejen co se týče výměny technologií, ale i v přípravě lidí na náročné výzvy, které čekají v kosmickém prostředí.
Jaké technologie budou podle Vás zásadní pro udržitelný pobyt člověka ve vesmíru (např. recyklace, energie, autonomní systémy)?
Pro udržitelný pobyt člověka ve vesmíru budou zásadní technologie, které nám umožní efektivně využívat zdroje, minimalizovat závislost na zemi a zajišťovat dlouhodobou životaschopnost v náročných podmínkách. Ať už se jedná o technologie recyklace vody a kyslíku, ale i od padů, které vznikají při dlouhodobých misích. Stejně tak jsou klíčové energetické a autonomní systémy. Já se ale na technologické výzvy dívám z pohledu vojenského letectví a astronautiky, a tak spíš vnímám, že největší výzvou bude dokonalá integrace těchto technologií do funkčního a udržitelného ekosystému, který bude schopný podporovat lidský život v dlouhodobých misích. Je nezbytné, aby všechny tyto technologie spolupracovaly a umožnily astronautům nejen přežít, ale i efektivně pracovat a vykonávat jejich úkoly v náročném vesmírném prostředí.
Co byste vzkázal českým firmám a výzkumníkům, kteří uvažují o vstupu do kosmického sektoru?
Můj vzkaz pro české firmy a výzkumníky, kteří uvažují o vstupu do kosmického sektoru, je jednoduchý: Nebojte se, máte velkou šanci uspět. Česká republika má v oblasti kosmických technologií velmi silnou tradici a naše firmy a výzkumníci jsou schopni dosáhnout vysoké úrovně inovací a konkurenceschopnosti. Kosmický sektor nabízí obrovský potenciál pro růst a vývoj, a to jak pro již zavedené firmy, tak pro nové
týmy, které mají dobré nápady. Důležité je, že i když vaše firma nebo výzkumná skupina není ještě pří
mo v kosmickém sektoru, můžete se do něj snadno zapojit. Program ESA Bass Ambasador je skvělý nástroj, který může českým firmám a výzkumníkům pomoci dostat se k prvním projektům v oblasti kosmických technologií. Tento program je určen pro firmy, které přicházejí z jiných oblastí, a pomáhá jim orientovat se ve vesmírných projektech, navázat kontakty s mezinárodními partnery a získat potřebnou podporu pro přechod do kosmického sektoru.