Jednatel společnosti OZO Ostrava Karel Belda vysvětluje, proč je energetické využití odpadů klíčové pro udržitelný rozvoj, jak funguje unikátní třídicí linka a proč pilotní projekt „single stream“ mění pohled na třídění. V rozhovoru přibližuje, jak Ostrava dokáže odpad proměnit v cennou surovinu i palivo a co ještě chybí k plně uzavřenému systému nakládání s odpady.
Pane jednateli, jakou roli hraje energetické využití odpadů ve strategii OZO Ostrava a jakými technologiemi v této oblasti aktuálně disponujete?
Ve strategii naší společnosti hraje energetické využití odpadů nepostradatelnou roli, protože reálná praxe ukazuje, že není možné všechen odpad vytřídit a materiálově využít, jak tvrdí někteří ideologové. Energetické využití je klíčové při odklonu odpadů ze skládek. Úlohou naší společnosti není samotné energetické využití – to v regionu zajišťují jiné subjekty – ale příprava odpadů na tento proces. Disponujeme technologiemi, které umožňují vyrábět alternativní paliva z odpadů ze zbytkových plastů a vhodných průmyslových odpadů tuhé alternativní palivo (TAP) pro cementárny (náhrada černého uhlí) a pro teplárny pak palivo z vytříděných složek směsného komunálního odpadu, které dokáže svou výhřevností nahradit uhlí hnědé. S výrobou TAP máme více než dvacetiletou zkušenost. Přitom nezapomínáme ani na materiálové využití, které je však závislé na možnostech odbytu vytříděných surovin.
Ostrava vyzkoušela systém „single stream“, tedy sběr papíru a plastů spolu s nápojovými kartony a kovovými obaly do jedné nádoby. Jaký byl jeho výsledek a uvažujete o jeho rozšíření na celé území města?
Systém jsme testovali z několika důvodů: chtěli jsme zvýšit množství tříděného odpadu, snížit náklady na jeho svoz a přitom omezit počet sběrných nádob u rodinných domů (tzv. popelnicový smog) a zároveň lidem třídění zjednodušit – místo více košů doma stačí mít jen dva, na využitelné a nevyužitelné odpady. Výsledky pilotního projektu jsou pozitivní, ve sledované oblasti vzrostlo množství separovaných složek odpadu a ubylo odpadu směsného. Rádi bychom tento systém rozšířili do všech oblastí s převažující rodinnou zástavbou, a to nejen v Ostravě, ale v celé naší svozové oblasti. Zatím však tato metoda nemá oporu v české odpadové legislativě, i když v zahraničí není tento způsob sběru neobvyklý. Čekáme nyní na schválení novely zákona o odpadech, kde je možnost společného sběru papíru a plastů již zapracována.
Do provozu jste uvedli unikátní automatickou linku na třídění směsného komunálního odpadu, první svého druhu v ČR. Jaké množství odpadu dokáže linka vytřídit a jaké je jeho energetické využití?
Linka je určena především na třídění směsného komunálního odpadu, ale zároveň dokáže efektivně dotřídit i separované odpady. Prioritou je získat z nich čisté materiály pro recyklaci (PET, polyetylenové obaly a fólie, polypropylen, nápojové kartony, papír, hliník a železo) a z odpadů, které již nelze materiálově využít, vyrobit TAP pro cementárny nebo teplárny. Díky tomu se významně zvyšuje množství odpadu využitého energeticky, místo aby končil na skládce. V současné době linka pracuje ve dvousměnném provozu. Během první směny dokáže roztřídit až 135 tun směsného komunálního odpadu (SKO), na druhé směně pak zhruba 30 tun separovaných odpadů ze žlutých kontejnerů. Při zavedení třetí směny, které do budoucna plánujeme, může linkou ročně projít až 66 tisíc tun SKO a 6 tisíc tun plastů. Z toho získáme zhruba 10 % surovin k recyklaci, z 50 % vyrobíme TAP a zhruba jen 25 % skončí na skládce. Zbývající procenta původní hmotnosti svezených odpadů tvoří odpařená voda.
Město navázalo spolupráci s teplárenskou společností na využívání alternativních paliv v moderních multipalivových kotlech. Co je cílem této spolupráce a má dopad na energetickou soběstačnost města?
Dá se říci, že díky této spolupráci města, naší společnosti a energetiků máme v regionu vyřešeno energetické využití odpadů pocházejících ze sídlištní zástavby – a to jak směsných, tak separovaných. Moderní multipalivové kotle umožňují využít ty zbytkové složky komunálních odpadů, které už nejsou vhodné pro materiálové využití. Doposud však v našem regionu chybí klasická roštová spalovna pro směsný komunální odpad s nízkým podílem využitelných složek, tedy odpad z rodinné zástavby. Pokud by se takové zařízení podařilo v kraji vybudovat, byla by otázka smysluplného materiálového i energetického využití odpadů vyřešena a zároveň by tento ucelený systém využívání odpadů napomohl i energetické soběstačnosti našeho regionu.
