Moravskoslezská metropole se v posledních letech viditelně rozvíjí po všech stránkách. O zásadních krocích, které podniká, jsme hovořili s ostravským primátorem Janem Dohnalem.
Ostrava dlouhodobě řeší problematiku odpadového hospodářství. Jaké kroky město podniká v oblasti energetického využití odpadů a jaké jsou dlouhodobé cíle?
Už v říjnu 2023 jsme coby první město v ČR spustili provoz automatické linky směsného komunálního odpadu, schopné vytřídit z něj suroviny pro materiálové a energetické využití. Třeba na alternativní paliva, která mohou sloužit jako náhrada uhlí a podobných fosilních paliv. Nerecyklovatelný tříděný odpad předáváme k energetickému využití, aby ho co nejméně skončilo na skládkách. Od skládkování plánujeme v dlouhodobém výhledu upustit a být tak s předstihem připraveni na zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, který by měl podle evropské legislativy platit od roku 2030. Vysoká míra využití odpadu navíc povede ke snížení nákladů na vytápění domácností a účelnějšímu využití energetických zdrojů.
Jak se Ostrava snaží posilovat svou pozici inovativního a atraktivního centra pro investory?
V první řadě investorům nabízíme skutečně zajímavé, atraktivní pro jekty, které jim samotným „jako obnus“ umožňují vyniknout. Zejména v oblasti architektury, kdy se mohou podílet na realizaci staveb měnících samotnou podobu města. V minulosti se například jednalo o konverzi historických jatek na galerii PLATO, aktuálně běží výstavba koncertní haly podle návrhu architekta Stevena Holla, v plánu je třeba rekonstrukce věžového domu v Ostrčilově ulici podle Evy Jiřičné. A pochopitelně – Nové Bazaly. To jsou „fajnovosti“, které investory lákají. Důležitý bod v rozvoji inovací pro nás představuje spolupráce s místními univerzitami, kde já sám ještě spatřuji prostor k dalšímu využití. Máme zde nejvýkonnější české superpočítače, Moravskoslezské inovační centrum i zázemí pro nejrůznější start upy. Ostrava disponuje v tomto ohledu značným potenciálem a jsem rád, že už si toho mnozí všimli.
Město má silnou sportovní identitu a vyhlásilo architektonickou soutěž na návrh nového fotbalového stadionu. V jakém stadiu přípravy soutěž je?
Nejprve bych rád připomenul obrovský zájem, který soutěž vyvolala. Nové Bazaly chtělo navrhnout 30 tuzemských i zahraničních ateliérů, leckdy velmi renomovaných. Město nakonec letos v únoru oslovilo 10 z nich. Koncem května jsme obdrželi 9 návrhů a v závěru června vybrali 4 z nich, které postoupily, sportovní terminologií, do finále. Jejich autoři by měli své precizované a dopracované návrhy předložit v průběhu letošního podzimu. Z těch pak vzejde vítěz. Kvůli přísným požadavkům na transparentnost soutěže toho zatím více sdělit nemohu. Ale i tato soutěž je dalším dokladem, že se Ostrava energicky zbavuje pověsti černého města. Vyhlašuje ambiciózní a zajímavé architektonické soutěže, dbá na ekologická řešení, je dějištěm prestižních sportovních turnajů a celkově projasňuje svou tvář.
